Rajče patří mezi nejoblíbenější plodiny českých zahrádek – a není se čemu divit. Tato nenáročná rostlina dokáže při správné péči bohatě plodit, ať už ji pěstujete na záhonu, ve skleníku nebo třeba v truhlíku na balkoně. Rajče jedlé (Solanum lycopersicum), známé i pod starším názvem lilek rajče, pochází původně ze Střední a Jižní Ameriky. Do Evropy se dostalo až v 16. století a od té doby si vydobylo své pevné místo nejen v kuchyni, ale i na zahradě.

V příznivých podmínkách dorůstá výšky přes dva metry a bez zaštipování dokáže vytvářet mohutné rostliny s desítkami plodů. Právě pro své šťavnaté a dužnaté bobule, známé jako rajčata nebo rajská jablíčka, je dnes rajče jednou z nejpěstovanějších zelenin u nás.

Druhy a odrůdy rajčat: Jak se v nich vyznat?

Rajčata existují v nepřeberném množství tvarů, barev i chutí. Najdeme mezi nimi drobná cherry rajčátka i velké masité plody, kulaté, oválné i hruškovité tvary, a kromě klasické červené i barvy žluté, oranžové, zelené nebo téměř černé. Sytost zbarvení způsobují karotenoidy, které zároveň patří mezi cenné antioxidanty.

Jedním ze základních způsobů, jak rajčata rozdělit, je podle jejich růstu – na tyčková a keříčková.

Tyčková rajčata

Tyto rostliny neustále narůstají do výšky, a proto vyžadují pevnou oporu a pravidelné vyštipování postranních výhonů. Obvykle plodí postupně během celé sezony a hodí se jak na venkovní záhony, tak do skleníků.

Tyčkovým rajčatům se detailně věnujeme v tomto článku: 

Keříčková rajčata

Na rozdíl od tyčkových ukončuje hlavní stonek růst květenstvím a další vývoj probíhá z bočních výhonů. Rostliny jsou kompaktní, nevyžadují oporu ani vylamování výhonů, a díky tomu se hodí i pro pěstování v truhlících nebo nádobách. Jsou ideální volbou pro ty, kdo hledají nenáročné rajče pro běžný konzum nebo zpracování.

Pěstování rajčat: Základní pravidla pro úspěšnou sklizeň

Rajčata si dnes můžete vypěstovat téměř kdekoli – na klasickém záhoně, v pařeništi, ale i v květináči nebo truhlíku na balkoně. Přestože jde o teplomilnou plodinu, dobře se jí daří i v našich podmínkách, pokud má dostatek světla, tepla a kvalitní péči.

Stanoviště a příprava půdy

Pro zdravý růst a bohatou úrodu potřebují rajčata slunné a chráněné stanoviště, ideálně orientované na jih. Půda by měla být kyprá, humózní a dobře propustná. Ideální je, pokud záhon pro rajčata připravíte už na podzim – hlubokým zrytím a přidáním organického hnojiva. Rajčata nevysazujte na místo, kde v předchozím roce rostly jiné lilkovité plodiny (např. brambory, papriky nebo lilky), kvůli riziku přenosu chorob.

Sazenice nebo výsev?

Nejčastěji se rajčata pěstují z předpěstovaných sazenic – silné, asi 20 cm vysoké rostliny jsou odolnější a dříve plodí. Přímý výsev ze semen je méně běžný, protože takto vypěstované rostliny bývají citlivější na plísně a potřebují delší vegetační dobu.

Pokud se rozhodnete pro výsev, začněte už v druhé polovině února nebo během března. Semena se vysévají do výsevního substrátu a udržují v teple a světle. Na trhu je dnes k dostání i namořené osivo, které má vyšší odolnost vůči chorobám.

Podívejte se na podrobný článek na téma, jak si vypěstovat vlastní sazenice rajčat:

Výsadba rajčat

Sazenice rajčat se vysazují od konce dubna do konce května, podle počasí a konkrétní odrůdy. Půda by měla být prohřátá alespoň na 10 °C. Před výsadbou je důležité udržet kořenový bal vlhký a rostliny nevysazovat příliš hluboko.

U tyčkových rajčat je potřeba už předem zatlouct oporu – například dřevěný kolík nebo kovovou spirálu, vysokou alespoň 150 cm. Rajčata pak pravidelně vyvazujeme, aby se pod tíhou plodů nebo větrem nepolámala. Doporučený spon výsadby je 70 × 70 cm u vysokých rajčat a 50 × 50 cm u nízkých keříčkových odrůd. U tyčkových rajčat se doporučuje výsadba na jižní stranu opory. Pokud hrozí jarní mrazíky, je vhodné rostliny na začátku chránit netkanou textilií.

Zálivka, hnojení a péče během sezony

Rajčata milují pravidelnou a vydatnou zálivku, ale nesnášejí přemokření. Ideální je zalévat ke kořenům a vyhýbat se smáčení listů, čímž se snižuje riziko houbových chorob. Během růstu rostliny přihnojujeme – první hnojení přijde krátce po výsadbě. Osvědčeným univerzálním hnojivem je Cererit, dávkovaný zhruba 20 g na m².

Vyhněte se pozdnímu hnojení dusíkem, které podporuje růst natě na úkor plodů. Během vegetace můžete hnojení opakovat podle potřeby.

Ochrana proti chorobám

Nejčastějšími problémy rajčat jsou plísně, skvrnitost a hniloby. Riziko infekce snižuje dodržování sponu, zálivky ke kořenům a pravidelný sběr zralých plodů. V případě potřeby lze použít širokospektrální fungicidní přípravky, ideálně preventivně nebo při prvních příznacích napadení.

Kdy sklízet rajčata?

Rajčata sklízíme ve chvíli, kdy dosáhnou plné zralosti – to znamená, že mají typickou barvu a snadno se oddělují od stonku. Sklizeň obvykle probíhá od června do září, v závislosti na odrůdě a lokalitě.

Rajčata jako zdroj zdraví: Co všechno obsahují?

Rajčata nejsou jen chutnou součástí letních salátů – jsou také bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů, které prospívají našemu zdraví.

Obsahují zejména vitaminy A, C, E, B1 a B2, karotenoidy (např. betakaroten) a také vlákninu a důležité minerální látky, jako jsou draslík, hořčík, fosfor, železo a sodík. Najdeme v nich i organické kyseliny – především kyselinu citronovou a jablečnou, které podporují trávení.

Díky tomu mají rajčata hned několik pozitivních účinků na lidský organismus:

• podporují krvetvorbu,

• přispívají ke zdraví srdce a cév,

• posilují imunitní systém,

• prospívají pokožce, vlasům i nehtům.

Silný antioxidant: lykopen

Zásadní roli hraje v rajčatech lykopen – červené karotenoidní barvivo s výrazným antioxidačním účinkem. Pomáhá neutralizovat volné radikály, které přispívají k předčasnému stárnutí buněk a vzniku některých chronických onemocnění.

Zajímavostí je, že tepelné zpracování rajčat (například při výrobě domácího protlaku nebo omáčky) zvyšuje biologickou dostupnost lykopenu, takže tělo ho dokáže lépe využít než z čerstvých plodů.

Nízká kalorická hodnota

Rajčata jsou tvořena až z 95 % vodou, a proto mají velmi nízkou energetickou hodnotu – pouze 24 kcal na 100 g. Jsou tak skvělou volbou pro všechny, kdo dbají na zdravý životní styl nebo si hlídají hmotnost.