První, kdo se s chilli papričkami setkal, byl Kolumbus na ostrově Hispaniola, dnešní Dominikánské republice. Slavný mořeplavec si do svého deníku poznamenal, že axi (indický název pro Capsicum) je silnější než pepř a že lidé se bez ní nemohou u žádného jídla obejít. Rostliny prý vypadají jako růžové keře, nesoucí plody dlouhé jako skořice a plné zrnek ostrých jako pepř a Karibové a indiáni je jedí jako my jablka. V roce 1569 psal slavný lékař Nicolas Monardes ve své knize o rostlinách nového světa podrobně o chilli a jeho úspěšném pěstování ve Španělsku. Ve stejném smyslu informoval známý botanik ze 17. století, John Parkinson, že ve Španělsku a Itálii stojí chilli na okenních římsách domů. Vyjmenoval 20 druhů chilli papriček ve tvaru oliv, srdce, špičaté jako kopí, podobné třešním a "široké zmuchlané". Dnes existuje na 200 druhů chilli a tvarů je nepočítaně. Populární jsou chilli papričky tvaru zvonku a dvojbarevné odrůdy.

Vypěstovat rostlinku ze semínka není tak jednoduché

Chilli papričky totiž patří mezi světlomilné rostliny a doba slunečního svitu výrazně ovlivňuje chuť i ostrost plodů. Přes léto chilli papričky umístíme buď na balkóně či na zahradě do polostínu, kde vydrží až do prvních mrazíků a ještě na podzim nasazují na květ. V našich podmínkách rostlina plodí celý rok, ale musíme ji chránit před nízkými teplotami, průvanem a škůdci.

Venku vysazené rostliny občas trpí mšicemi, v domácím prostředí ji napadají "bílé mušky" - molice. Molice se rády zdržují v teplém a suchém prostředí, což chilli paprikám nesvědčí zvláště v zimním období. Ale ani vysoká vzdušná vlhkost není vhodná pro paradoxně původem tropické chilli papričky. Teplo a vlhko je častým původcem plísňových chorob, proto rostliny raději umístíme ve světlé chladnější místnosti s teplotou okolo 10 až 15o C. Zálivku je nutné přizpůsobit teplotě, což znamená, že zaléváme vždy vlažnou a odstátou vodou a raději důkladně a v delším intervalu (asi 1x týdně). Velkým problémem je pak odhad vlhkosti půdy. Chilli papričky nesnášejí trvalé zamokření půdy. Mnoho pěstitelů si tento problém neuvědomuje a v dobré víře chtějí rostlině dopřát, až ji doslova utopí. Daleko lépe papričky snesou občasné sucho, než přelévání. Ideálním stavem je mírně vlhká půda v období růstu a v období dozrávání ještě zálivku trošku omezit. Je to jeden z předpokladů pro navyšování pálivosti chilli a zabránění praskání plodů. Násadu květů podpoří doplňování živin během vegetace listovými hnojivy jako je Cererit, Kristalon či Agrabiomin a včasným obíráním zralých plodů.

 

Využití chilli papriček v kuchyni

Zralé plody chilli papriček mohou být červené, oranžové, žluté nebo fialové. Capsaicin, který je typickým znakem ostré chuti chilli papriček, se nachází v různém množství v semenech, vláknech a slupce, v závislosti na druhu a stupni zralosti. Všeobecně jsou velké, kulaté, dužnaté plody jemnější než malé špičaté s tvrdou slupkou. Bez ostrých papriček habanero, se neobejde mexická kuchyně. Nejznámější ingrediencí je salsa – pálivá pasta s chilli papriček a rajčat, která se používá na tortilly podobně jako kečup na pizzu. Chilli papričky najdou využití v kuchyni jako příloha k masu, nakládané, na grilování, chilli se přidává do čokolád, zmrzliny i koktejlů a je všeobecně nezbytnou součástí španělské kuchyně.

Chilli papričky a zdraví

Co se týče vlastností chilli papriček pro zdraví, čerstvé plody jsou bohaté na vitamín C a podporují zažívání potravin obsahujících škrob. Ale pozor, kdo trpí žaludečními vředy či střevními potížemi, měl by se konzumaci chilli papriček vyhnout, neboť capsaicin působí dráždivě. V přiměřeném množství však chilli papričky regulují hladinu cholesterolu v krvi, jsou účinné při léčbě cukrovky, pomáhají při léčení lupénky, zvyšují chuť k jídlu a podporují zažívání, působí preventivně proti rakovině prostaty a výrazně snižují riziko vzniku krevních sraženin a embolie, srdečního infarktu i cévní mozkové příhody.

Autor: Irena Forejtová