Únor je měsícem, kdy nastává ten správný čas na první výsevy pro předpěstování zeleniny i květin, na prořezávání stromů a úpravu zahrady. To vše bychom měli stihnout dříve, než se zahrada definitivně probudí ze zimního spánku. S čím tedy začít?

Stromy a keře

Pokud je únor bohatý na sněhovou nadílku, věnujte vaším stromům a keřům dostatečnou pozornost. Pravidelně z nich oklepávejte sníh, aby se pod jeho tíhou nezlomily. Zimní měsíce jsou pro dřeviny, okrasné stromy a keře poměrně náročným obdobím, ale většina jich mírné poškození způsobené větrem, mrazem a sněhem bez následků přežije. Pokud k částečnému poškození dojde, máte dostatek času na jejich ochranu.

Jestliže nemrzne, je vhodná doba na prořez ovocných stromů, protože nejsou ještě v plné míze. Sestřihem získáme pěkný vzhled a také následné bohaté jarní kvetení. Seřezáváme dovnitř rostoucí a špatně rostlé výhony, můžeme tvarovat třeba okrasné jabloně. Dřeviny, které jsou odumřelé nebo napadené odstraníme i s kořeny. Zaměříme se na stromy a keře, které potřebují omladit – především tedy bobuloviny. Stříháme výhony, které jsou asi 4 roky staré a mají načervenalou barvu.

Okrasné keře se seřezávají těsně nad zemí, u keřů kvetoucích brzy na jaře odstraníme suché a poškozené větve. Pokud máme na zahradě broskvoně, ošetříme je přípravkem proti kadeřavosti, na konci měsíce je možné roubovat meruňky, třešně a višně. Prořezávat můžeme také javory a hlohy. V únoru byste měli věnovat pozornost také živým plotům, může se začít s jejich prořezem a v případě, že není půda příliš zmrzlá, tak i výsadbou. Pokud plánujete na jaro výsadbu nových stromků, měli byste si již teď vyhloubit jámy, aby stihly dobře zvětrat.

Truhlíky

Únor je měsícem, kdy bychom se měli věnovat předpěstování prvních sazeniček. Semínka vyséváme do misek a necháváme je v teple na okenním parapetu nebo vytápěném skleníku. Takovýto časný výsev potřebuje ze zeleniny například salát, brokolice, lilek, paprika, rajčata, cibule nebo celer. Pro časnou sklizeň je možné již v únoru začít s předpěstováním ředkviček nebo petrželky. Věnovat se však můžeme také některým druhům okrasných květin, jako jsou petúnie, dosny, lobelky nebo hledíky. Semínkům se daří klíčit při teplotě mezi 28 až 30 stupni Celsia. Jakmile se rozvinou děložní listy, je dobré je přesadit do malých květináčů.

Záhony

V případě, že je na zahradě ještě sníh, můžete záhony posypat hnojivem nebo kompostem. Společně s vodou tajícího sněhu se pak lépe dostane do půdy. Pěstujete-li jahody, očistěte jahodníky od starého listí. Pokud chcete podpořit ranou sklizeň jahod, přikryjte rostlinky ochrannými kryty. V případě, že chystáte časný výsev, zakryjte záhony polyetylenovou fólií, díky které se půda prohřeje. Na konci února můžete začít také s nakličováním sadbových brambor. V případě, že ustoupily mrazy, můžete záhony nakypřit a uhrabat. Plochy určené pro výsadbu košťálovin se posypávají páleným vápnem, které je jakousi prevencí proti kořenovým nádorům zeleniny.

Trávník

Když neleží zahrada pod vrstvou sněhu, můžeme shrabat a odstranit všechno listí spadané na podzim. Zabráníte tak šíření houbových chorob, jako je rez a strupovitost napadající stromy. Během února můžeme také poprvé trávník pohnojit. Na některých místech se může objevit mech. Trávník by se tak měl ošetřit vhodnou ochranou a mech vyhrabat.

Skleník

Ke konci února můžete v kvalitně zatepleném skleníku začít s výsadbou rajčat a paprik, které jste si předpěstovali doma na okně.

Kompost a hnojení

Kompost je dobré na jarní období připravit tím, že jej zpřeházíme. Jednoduše přehodíme jeho vrstvy, ta co byla dole, půjde nahoru a naopak. Do kompostu můžete přidat i popel ze dřeva z krbu, který funguje jako skvělé hnojivo, ale nehodí se na přímé hnojení. Zatím hnojíme košťálovou zeleninu, plodovou zeleninu a brambory, naopak listová, kořenová a cibulová zelenina a saláty se hnojit nesmí! Mohlo by dojít k zahnívání.

Uskladněné hlízy a cibuloviny

Všechny uskladněné hlízy a cibule okrasných rostlin dobře probereme, pokud mezi nimi najdete uschlé, slabé nebo zahnívající kusy, okamžitě je vyhodíme. Zbylé zdravé kousky ošetříme speciálním ochranným mořidlem. Pokud se chystáte pěstovat například hlíznaté begónie kvetoucí v létě, obstarejte si je dostatečně dopředu. Je u nich totiž potřeba v počátcích podpořit růst. Letní cibuloviny můžeme začít vysazovat i do zmrzlé půdy, ale dostatečně hluboko, nejlépe 2 až 3x hlouběji, než je jejich délka.

Probouzející se rostliny

V únoru se začínají probouzet k životu rostliny, které jsme dali na přezimování. Pokud nám úspěšně přezimovaly pelargónie, musíme je u každého výhonu seříznout o jednu až dvě třetiny. Díky tomu budou krásně košaté a rozvětvené. Ke konci měsíce je můžete také přesadit do nového substrátu, nejvhodnější je zahradnický substrát smíšený s pískem a vyzrálým kompostem. Během přesazování se zaměřte také na přerostlé kořeny, které je dobré zkrátit. Další přezimující rostlinou mohou být muškáty, jejichž výhony byste také měli zkrátit asi na třetinu. Muškáty budou nyní potřebovat dostatek světla, aby nabraly síly. Fuchsie se zkracují na polovinu, aby nám bohatě rostly. K rozzáření zimního interiéru skvěle poslouží například primule, které jsou již k dostání v obchodech.

Letničky, trvalky a dvouletky

Nejpozději v únoru byste si měli nakoupit semena letniček, kterými si chcete osadit zahradu. Některé otužilé letničky je možné vysévat do půdy už na konci měsíce. K výsadbě připravujeme například begónie a jiřiny. Pokud jste na podzim nechali zakořenit řízky fuchsií, teď je vhodná doba je přesadit do malých květináčků. Zasít byste měli také rychle rostoucí trvalky, jako jsou máky a zvonky. U trvalek ještě stále není pozdě na jejich zimní přemrznutí.

- jap -