Tato metoda pěstování rostlin není prakticky žádnou velkou novinkou. Znali ji již staří Egypťané, kteří se na ni museli spoléhat, protože nebylo možné pěstovat plodiny v neúrodném písku.
Vertikální hydroponie jsou výrazný designový prvek, který přinese do místnosti nádech luxusu i přirozené krásy. Zelené hydroponické stěny můžete umisťovat na libovolně velkou plochu různých tvarů nebo je zakomponovat mezi stávající nábytek. To, co dodává hydroponii její šmrnc a originalitu, je volba vsazených rostlin. Můžete vybírat z velké škály pestrobarevné kvetoucí i zelené nekvetoucí flory s malými či většími listy. Výsledný vzhled lze rovněž ovlivnit výběrem okrasných dekorativních obalů, do nichž jsou uloženy jednotlivé pěstební nádoby.
Obaly nemusí být pokaždé vidět, ale je-li to výsada zákazníka, existují v několika různých provedeních. Na výběr jsou moderní materiály, například plast, laminát nebo kov, nebo klasické materiály pro přirozenější vzhled, kam spadá keramika, porcelán, dřevo či terracotta. Mezi nádobou a obalem však musí být dostatek místa pro růst kořenů. Výjimečnou atmosféru hotové stěny můžete dokreslit dodatečným osvětlením, které ještě více zvýrazní plastičnost a umocní celkový dojem z prostoru.
Vhodné hydroponické rostliny
Technologie se používá pro pěstování téměř všech druhů okrasných pokojových rostlin, ale je možné jej v případě potřeby využít i na zeleninu. Je pravidlem, že většinu rostlin, jež je možné pěstovat hydroponicky, lze pěstovat také v půdě a naopak. Vertikální stěna může být jednodruhová nebo pestrá s několika různými odrůdami rostlin. Nejznámější rostlinou využívanou pro hydroponické pěstování je voděnka, latinský název Tradescantia zebrina. K dalším typickým adeptům řadíme dračinec, břečťan, azalku, vřes, begonii, žumen, monsteru, vepřinec, kolopejku a mnohé další, netradičně také palmy či kaktusy. S dostatkem znalostí jsou možnosti prakticky neomezené.
Druhy a pěstování hydroponií
V současné době můžeme hydroponické pěstování rozdělit na dva odlišné druhy a to hydroponie, kde jsou kořeny rostlin ponořeny v živném roztoku, a hydrokortizon, u něhož jsou kořeny květin umístěny v květináči s granulemi a v živném roztoku plavou jen jejich konce.
U hydroponických zahrad jsou na pohled vidět zpravidla pouze květy a listy. Kořeny jsou schovány za pěstební tkaninou ve vnitřních pěstebních nádobách. O upevnění rostlinek v nádobě se stará expandovaný jílový granulát zvaný keramzit, který slouží jako náhrada půdy. Mnohdy se setkáme také s perlitem nebo obyčejným štěrkem.
Potřebnou vodu a živiny si rostliny berou z živného roztoku, který se přidává ke každé zálivce jako zředěné tekuté hnojivo nebo jednou za šest měsíců v podobě iontovýměnného hnojiva LEWATIT HD5. Jestliže zjistíme, že je roztok chemicky špatně namíchán, je možné jej vyměnit takřka okamžitě. Aby bylo možné zjistit, jaký je stav živného roztoku v nádobách, v každé z nich je prohlubeň pro umístění měřiče s pohyblivým ukazatelem, jenž je označován jako vodoznak.
Výhody a nevýhody
Mezi výhody hydroponického pěstování patří jednoduché obhospodařovávání a snadná péče. Nádoby jsou přizpůsobeny k automatickému zalévání, takže mohou vydržet bez dozoru i několik měsíců, což je skvělá zpráva pro všechny nadšené cestovatele. Ruční zalévání stačí v průměru jednou za dva až tři týdny, stačí se řídit hladinou vodoznaku. Pokud si však nejste jistí, zda květinám poskytujete potřebnou péči, můžete tuto práci přenechat odborníkům.
Rostliny rostou mnohem rychleji než v půdě, takže u zelené zahrádky můžete počítat s dřívější sklizní i několikrát do roka. Jelikož je bezpůdní pěstování rostlin charakteristické absencí zeminy, je vhodné zejména pro alergiky, neboť optimální růst květin je zajištěn v hygienickém prostředí. Hydroponie ani není nutné často přesazovat, obvykle stačí jednou za tři až čtyři roky. Navíc nezabírají moc místa, jelikož jejich prostor je přesně vymezen.
Co se týče umístění, hydroponiím svědčí dostatek světla, nesmíme však zapomínat, že se nesmí vystavovat přímým slunečním paprskům, aby nedošlo k popálení listů. Hydroponie se hodí pro ozvláštnění jako dekorativní prvek do veřejných prostor, jako jsou obchodní centra, nemocnice, čekárny, letištní haly, banky, hotely atd. Navíc jsou v místnosti přirozeným zdrojem vlhkosti vzduchu.
Květiny pěstované uvedeným způsobem jsou o něco citlivější na průvan a studený vzduch, proto je nutné v jejich blízkosti dbát na opatrné větrání. Hydroponie nejsou až tak obvyklé, jedná se o novodobou technologii, která je sice efektivní, ale také něco stojí. Majitel musí systém udržovat a pravidelně kontrolovat hodnotu kyselosti a živin použitého roztoku.
Paraziti a choroby
Hydroponie jsou sice méně náchylné na choroby a škůdce, ale při nesprávném umístění a výživě se můžete setkat s několika různými nepříjemnostmi. Příliš teplé a suché prostředí nahrává množení parazitů, jako jsou mšice, molice, svilušky, červci a štítenky. Naopak vlivem nízké teploty a nadměrné vlhkosti se mohou objevit plísně.
Problémy mohou nastat také v případě nadměrné anebo nedostatečné zálivky. Kontrolní indikátory nám sice pomáhají tento jev snadno odhalit, ale i přes to se může stát, že rostlina začne schnout nebo uhnívat. Příliš silná zálivka způsobuje uhnívání koření a žloutnutí listů. Znakem nezalité rostliny je zase hnědnutí špiček listů.
Autor: Olga Kolková
Foto: hydroponie.cz, evergreendirect.co.uk, livingwallart.com