Září na zahradě: Co sklízet, vysazovat a jak připravit záhony?

2.2.2025 / redakce

Září je obdobím bohaté sklizně, ale také vhodným měsícem pro výsadbu, regeneraci trávníku a přípravu zahrady na zimu. Jak se postarat o ovocné stromy, zeleninové záhony i okrasné rostliny, aby byly zdravé a plodné i v příštím roce? Přinášíme přehled nejdůležitějších prací a praktické tipy pro každého zahrádkáře.

Podzim pomalu klepe na dveře, ale zahrada je stále plná života. Září je obdobím bohaté sklizně, přesazování trvalek, výsadby cibulovin a přípravy na zimu. Práce na zahradě teď rozhodně nekončí – naopak, správná péče v tomto měsíci zajistí krásnou a úrodnou zahradu i v příštím roce.

Podzimní okrasná zahrada: Jak pečovat o trvalky a dřeviny a správně vysazovat cibuloviny

I když léto pomalu končí, zahrada může být v září stále plná květů. Mnoho trvalek právě teď dosahuje vrcholu své krásy – kvetou například astry, třapatky nebo rozchodníky. Pokud plánujete přesazování nebo množení trvalek, právě teď je ten nejlepší čas. Rostliny si ještě před zimou stihnou vytvořit silné kořeny a na jaře budou bujně růst. Září je ideální období i pro dělení trvalek, jako jsou pivoňky, denivky, hosty nebo dlužichy. K dalším vhodným trvalkám k podzimní výsadbě patří kopretiny, rozrazil, plamenky (flox) a šuškardy. Některé rostliny, například srdcovka nádherná, snášejí podzimní přesazování lépe než jarní.

v září nám na zahradě kvetou astry

Trvalky lze dělit několika způsoby – některé, jako pivoňky, je nutné rozříznout ostrým nožem, zatímco jiné, například rozchodníky nebo kopretiny, lze snadno oddělit ručně nebo roztrhnout. Před přesazením je dobré odstranit staré a poškozené části rostliny, aby měly lepší podmínky pro nový růst.

Po přesazení je vhodné rostliny zamulčovat tenkou vrstvou kůry nebo listí, aby si udržely vlhkost a lépe zakořenily. Choulostivější trvalky, jako levandule či šalvěj, je vhodné před příchodem prvních mrazů zakrýt chvojím nebo netkanou textilií.

Kromě trvalek je září ideální dobou pro výsadbu jarních cibulovin, které přinesou první barvy do probouzející se zahrady. Tulipány, narcisy, krokusy nebo ladoňky se vysazují do dobře propustné půdy do hloubky odpovídající dvojnásobku jejich velikosti. Je důležité zohlednit požadavky jednotlivých druhů – například narcisy snesou i vlhčí půdu, zatímco tulipány vyžadují dobře odvodněné stanoviště. Pro lepší růst cibulek se doporučuje vytvořit drenážní vrstvu z jemného písku, která zabrání hnilobě v přemokřené půdě. Některé cibuloviny, jako tulipány, je lepší vysazovat až v říjnu, aby byly méně náchylné k houbovým chorobám. Po výsadbě je důležité cibulky pořádně zalít, aby zakořenily a byly připravené na zimu.

Pokud pěstujete jiřiny nebo mečíky, nezapomeňte včas sklidit jejich hlízy. Po prvních chladných nocích je vyjměte ze země, očistěte od hlíny a nechte důkladně proschnout, nejlépe na stinném místě, aby nedošlo k jejich poškození sluncem. Hlízy je vhodné po vyjmutí také pečlivě prohlédnout a odstranit případné nahnilé nebo poškozené části, aby se zabránilo šíření chorob. Před uložením do sklepa nebo chladné místnosti je dobré hlízy ošetřit proti plísním, například poprášením dřevěným popelem nebo fungicidem. Jiřiny se nejlépe skladují v papírových sáčcích nebo v mírně vlhkém písku, aby si udržely potřebnou vlhkost a nevysychaly. Mečíky by se měly skladovat odděleně podle odrůd, protože některé z nich mohou být náchylnější k plísňovým chorobám.

Září je také měsícem ideálním pro výsadbu listnatých i stálezelených dřevin. Pokud plánujete sázet azalky nebo rododendrony, využijte stále teplé půdy, která jim umožní dobře zakořenit. Jehličnany a stálezelené keře, například bobkovišeň nebo cesmína, je nutné před zimou vydatně zalít, aby měly dostatek vláhy na přezimování. Při výsadbě nových stromků a keřů je dobré kolem kmínku umístit oporu v podobě dřevěného kolíku, který je ochrání před vyvrácením větrem. Mulčování kolem kořenů pomůže udržet vlhkost a zabrání růstu plevele. Stálezelené dřeviny by měly mít dostatečný prostor pro svůj kořenový systém, protože jejich kořeny potřebují vzdušnost a nesnesou dlouhodobé přemokření.

Podzimní péče o trávník: Vertikutace, hnojení a ochrana před mrazem

Trávník si zaslouží speciální péči, aby přečkal zimu v dobré kondici. V tomto období je vhodné provést vertikutaci – odstranění mechu a stařiny, které brání trávě dýchat. Vertikutaci je však vhodné provádět pouze u trávníků, které jsou alespoň dva roky staré, protože mladé trávníky by mohly být příliš narušeny. Doporučená hloubka vertikutace je 3–5 mm, aby bylo odstraněno jen nezbytné množství materiálu a nepoškodily se kořeny.

v září je ideální čas na vertikutaci trávníku

Po vertikutaci je také vhodné provést provzdušnění trávníku, tzv. aerifikaci, která pomáhá zlepšit příjem vzduchu, vody a živin. Tento krok je důležitý zejména u těžších a utužených půd. Aerifikaci lze provádět pomocí speciálních aerifikátorů nebo dutých vidlic. Po provzdušnění se doporučuje dosypat jemný křemičitý písek nebo substrát, který zlepší drenáž a strukturu půdy.

Poté je dobré trávník přihnojit speciálním podzimním hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který posílí kořeny a připraví ho na chladné měsíce. Podzimní hnojivo by mělo obsahovat méně dusíku (N), aby trávník nerostl příliš rychle a nebyl oslaben. Nejlepší čas na hnojení je těsně před deštěm nebo po vertikutaci, aby se živiny snadno vstřebaly do půdy.

Pokud plánujete nový výsev trávníku, září je ideálním obdobím. Půda je stále teplá, což podporuje rychlé klíčení, a zároveň není vystavena extrémnímu letnímu slunci. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, aby mladé rostlinky měly dostatek vláhy k růstu. Při výsevu nového trávníku doporučujeme využít osivo s vyšší odolností proti mrazu a chorobám, které lépe zvládne první zimní období.

Před příchodem zimy je důležité nechat trávník o něco delší než obvykle, ideálně na výšku kolem 4–5 cm. Kratší trávník je náchylnější k poškození mrazem a plísním, zatímco příliš dlouhý by mohl pod sněhem zahnívat. Důležitým krokem je také pravidelné odstraňování spadaného listí, protože vlhkost pod listy může podporovat vznik plísní a houbových chorob.

Během zimy je dobré se vyhnout častému chození po trávníku, zejména v období, kdy půda promrzne. Kořeny trávníku by se mohly poškodit a regenerace na jaře by byla pomalejší.

Podzimní péče o ovocnou zahradu: Sklizeň, skladování a výsadba stromů

V září vrcholí sklizeň jablek, hrušek a švestek. Ovoce je důležité sklízet ve správném okamžiku – jablka a hrušky jsou připravené, když jdou snadno oddělit od větve mírným pootočením. Doporučuje se sklízet ovoce za suchého počasí, protože vlhké plody jsou náchylnější k hnilobě a špatně se skladují. Švestky se sklízejí ve chvíli, kdy jsou lehce měkké na dotek, ale ne přezrálé – ideálně několik dní před tím, než začnou samy opadávat. Jablka a hrušky určené k dlouhodobému skladování je vhodné sklízet i s krátkou stopkou, protože plody bez stopky se mohou snáze kazit.

v září probíhá sklizeň jablek

Po sklizni je důležité ovoce správně skladovat. Nejlepší je větraná místnost s teplotou mezi 1–4 °C a vyšší vlhkostí, aby se plody nevysušovaly. Ovoce by mělo být uskladněno v jedné vrstvě na lískách nebo dřevěných bedýnkách, nikdy ne v plastových sáčcích. Každý kus je dobré při sklizni vizuálně kontrolovat – i jeden nahnilý plod může způsobit hnití celého zásobníku. Jablka a hrušky se neskladují v blízkosti brambor nebo cibule, protože absorbují pachy a mohou ztratit svoji přirozenou chuť.

Pokud plánujete výsadbu nových ovocných stromů, připravte si jámy už teď, i když samotná výsadba přijde až v říjnu. Jámy by měly být široké alespoň 60 cm a hluboké 40 cm, aby kořenový systém měl dostatek prostoru pro růst. Doporučuje se do výsadbové jámy přidat dobře vyzrálý kompost nebo hnůj, což pomůže mladým stromkům dobře zakořenit a přijmout dostatek živin. Po zasazení je důležité stromek pevně přivázat k opoře, aby odolal silnějším podzimním větrům.

Po sklizni je vhodné provést lehký prosvětlovací řez jádrovin – odstraňují se suché, nemocné a křížící se větve, aby strom měl lepší přístup ke světlu. V případě peckovin, jako jsou švestky nebo třešně, je lepší větší řez provádět už v létě, protože podzimní řez může zvýšit riziko infekcí.

Nezapomeňte ani na jahodníky. Po sklizni odstraňte staré listy, zbavte rostliny plevele a přihnojte je kompostem nebo speciálním hnojivem. Aby byly rostliny dobře chráněné před mrazy, je dobré je zamulčovat slámou nebo překrýt netkanou textilií. Mladé sazenice jahod by měly být vysazeny nejpozději do poloviny září, aby měly dostatek času zakořenit před příchodem chladného počasí.

Zeleninová zahrada na podzim: Sklizeň, hnojení a výsadba česneku

Září je obdobím sklizně nejen ovoce, ale i mnoha druhů zeleniny. Teď dozrávají rajčata, papriky, cukety, dýně, brambory, ale také mrkev, celer, petržel, kapusta, kedlubny, fazole, pórek a pastinák. Dýně a cukety je důležité sklízet se stopkou dlouhou alespoň 5 cm, aby se prodloužila jejich trvanlivost a nehnily v místě řezu.

v září stále dozrávají také papriky

Po sklizni je vhodné připravit záhony na další sezónu – odstranit staré rostliny, přidat kompost nebo dobře rozložený hnůj a případně vysít zelené hnojení, například hořčici nebo jetel, které obohatí půdu o živiny. Staré rostliny a plevele je důležité pečlivě odstranit, aby se předešlo přezimování škůdců a chorob. Pokud byly rostliny napadené plísněmi nebo škůdci, je lepší je spálit nebo odvézt ze zahrady, než je přidávat do kompostu. Příprava půdy po sklizni je klíčová pro úspěšné pěstování v příštím roce.

Pokud chcete ještě v podzimu sklízet čerstvou zeleninu, můžete nyní vysít rané odrůdy salátu, špenátu nebo ředkviček. Kromě nich lze vysévat i polníček, který je velmi odolný vůči chladu a poskytne sklizeň až do zimy.

Česnek a cibuli lze sázet už na konci září, aby měly dostatek času na zakořenění před zimou. Česnek se vysazuje do lehčí, dobře propustné půdy s dostatečnou drenáží, aby neuhnil během zimních měsíců. Zimní odrůdy cibule poskytnou brzkou sklizeň na jaře, ale je nutné zajistit jim ochranu před silnými mrazy.

Pokud plánujete zelené hnojení, vyberte vhodný typ podle půdních podmínek:

  • Hořčice rychle obohacuje půdu a potlačuje plevel, ale je nutné ji včas zaorat před prvními mrazy.
  • Jetel fixuje dusík v půdě, ale má delší vegetační dobu, takže je vhodnější pro dlouhodobé zlepšení půdy.
  • Lupina a vikve zlepšují strukturu půdy a přidávají organickou hmotu, což je ideální pro půdy vyčerpané intenzivním pěstováním.

Jak připravit zahradu na zimu: Úklid, ochrana rostlin a podzimní zálivka

Podzim je ideální doba pro úklid a přípravu zahrady na nadcházející chladné měsíce. Po sklizni je dobré vyčistit skleníky, odstranit zbytky rostlin ze záhonů a připravit kompost z organického odpadu. Skleník je potřeba nejen vyklidit, ale také důkladně umýt – plastové či skleněné stěny lze očistit mýdlovou vodou nebo speciálními přípravky proti plísním a škůdcům. Důležité je také dezinfikovat pěstební nádoby, tyče pro rajčata a zavlažovací systémy, aby se zabránilo šíření chorob v příštím roce.

Důležité je také ochránit choulostivější rostliny – například mladé stromky můžete obalit jutou nebo bílou netkanou textilií, aby byly chráněné před mrazem a zvěří. Kromě stromků je vhodné chránit také růže, levandule a další víceleté rostliny citlivé na mráz. Mulčovací kůra, listí nebo chvojí kolem kořenů pomůže udržet stabilní teplotu půdy a zabrání promrzání kořenového systému.

Půda si také zaslouží správnou péči před zimou. Po sklizni je vhodné ji zrýt a nechat v hrubé brázdě – mrazy během zimy rozruší hroudy hlíny a na jaře bude půda kyprá a lépe připravená na výsadbu. Přidání kompostu nebo dobře rozloženého hnoje pomůže obnovit živiny v půdě. Pokud se na záhonech vyskytuje plevel, je dobré jej odstranit už na podzim, aby se minimalizovalo jeho šíření na jaře.

Nezapomínejte ani na zahradní nářadí a vybavení. Po posledním použití je vhodné nástroje očistit, nabrousit čepele a uložit je na suché místo, aby nerezavěly. Hadice na zalévání by měly být vypuštěny, aby v nich nezůstala voda, která by mohla při mrazech způsobit jejich popraskání. Pokud používáte čerpadla na zavlažování, doporučuje se je odpojit a zazimovat.

Září je také poslední šance na pořádnou zálivku stálezelených dřevin. Rostliny jako túje, zimostráz nebo cesmína potřebují dostatek vody, protože i během zimy pomalu odpařují vlhkost. Nedostatečná zálivka na podzim může způsobit, že rostliny budou v zimě trpět suchem, zejména pokud nebude dostatek sněhu. Proto je vhodné je důkladně zalít ještě před prvními mrazy, aby měly dostatečnou zásobu vody na zimní období.

Září je jedním z nejrušnějších měsíců v zahradním roce. Je plné sklizně, výsadby a příprav na zimu. Právě teď můžete zajistit, že vaše zahrada bude i příští rok krásná, zdravá a plodná. Věnujte jí čas a péči, kterou si zaslouží – odmění se vám bohatou úrodou a nádherným vzhledem po celý rok.