Se špatnými podmínkami pro růst rostlin se setkáme především pod dlouhými převisy střech na severních nebo východních stranách budov. Nevhodná jsou také místa pod stromy s mělkým kořenovým systémem či pod stromy s hustou, pro světlo i déšť nepropustnou korunou. Největším problémem je, když se sejdou hned dva problémy naráz – stín a zároveň sucho. Kořeny mnoha stromů, jako je například šácholan, bříza, javor dlanitolistý nebo střemcha, spotřebují většinu vody pro sebe a na další rostliny v okolí už voda zkrátka nezbude. Z ořešáku, lípy a jilmu zase voda stéká po straně a nekape na zem.

Pod hustými korunami stromů a také v půdě, která je prorostlá mělkými kořeny tak mají trvalky dosti ztížené startovní podmínky. Během prvního roku výsadby musíme věnovat pozornost dostatečné a pravidelné zálivce a to i v případě, že sázíme druhy, které dobře snášejí sucho. Jakmile rostliny vytvoří mohutný kořenový systém, zvládnou přečkat horka a sucha bez jakýchkoliv problémů. V těchto dnech už zalévejte záhony jen zřídka, ale zato vydatně. Tím totiž rostliny stimulujete k tvorbě ještě hlubšího kořenového systému. Ani se nenadějete a temný stinný kout pomocí těch správných rostlin proměníte v romantické zákoutí.

Půdopokryvné rostliny

Existují rostliny, které se s problémy jako je sucho a stín dokážou vyrovnat a umístění pod stromy jim nečiní sebemenší problém. Bezkonkurenční jsou v tomto směru silné půdopokryvné dřeviny, které v přírodě objevíte zejména v lesích a hájích. Takový je například břečťan tlustonitník (Pachysandra), barvínek menší nebo odrůda bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria Variegatum). Tyto rostliny se snadno rozrůstají a v případě bršlice dochází i k samovýsevu, který je žádoucí v případě, že se u hustých a mělkých kořenů nedá vyhloubit výsadbová jáma. K nezdolným půdopokryvným rostlinám patří také mochnička kuklíkovitá (Waldsteinia geoides) s půvabnými květy, kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) a kamejka (Buglossoides). Kakost je výtečná půdopokryvná rostlina, které se skvěle daří i mezi hustým kořenovým systémem ořešáku. Její květy vám budou zdobit zahradu od května do července.


Břečťan tlustonitník (Pachysandra)


Bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria Variegatum)

Mochnička kuklíkovitá (Waldsteinia geoides)


Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum)

Potulné rostliny

Další možností jak zazelenit stinná místa na zahradě je použití stínomilných „potulných rostlin“ jako je kupříkladu kakost uzlinatý (Geranium nodosum) a mitrovka velkokvětá (Tellima grandiflora). Mitrovka je velmi odolná trvalka, které se dobře daří v polostínu, ale je možné ji vysít také na holých místech kolem kmenů stromů. Světlejší stín dokážou rozzářit orlíčky, náprstníky, dymnivka žlutá (Corydalis lutea) a mákovník velšský (Meconopsis cambrica). Vysazují se ve vzdálenosti dvou až tří metrů od kmene a pokud se zdaří, tak se v následujících letech rozrostou směrem k němu.


Dymnivka žlutá (Corydalis lutea)

Výsadba do prokořeněné půdy

Pod stromy je třeba pečlivě vybrat místa, která nejsou příliš zarostlá kořeny, nebo si pomocí ostrého rýče vytvořte několik volných míst mezi hustými kořeny. Vyhlubte výsadbové jámy a přidejte do nich kompost, který pomáhá zadržovat vodu. Zpětnému prorůstání kořenů zabráníte tak, že postranní stěny jam vyložíte silnou fólií, kterou následně po roce opatrně vytáhnete. Rychle si šířící půdopokryvné rostliny proluky brzy uzavřou. Na hustě prokořeněné půdě si můžete pomoci také vrstvou půdy navršenou na kořeny. Ta by však neměla dosahovat až ke kmeni. Pokud byste ji navršili i na kůru stromu, mohlo by dojít k potížím a následnému odumření stromu. Nejvhodnějším časem pro osazování takovýchto míst jsou měsíce srpen a září, kdy stromy již nepotřebují tolik vody a trvalky mají zároveň ještě dostatek času na zakořenění.

Výsadba do bezkořenné půdy

Pokud v půdě nejsou kořeny stromů, je možné stinné oblasti velmi rozmanitě osázet. Je dobré si vymyslet konkrétní osazovací plán a zvolit takovou výsadbu, při níž zkombinujete rozdílné tvary listů i barvy květů. K trvalkám s ozdobným listem patří pitulník (Lamiastrum), škornice a kopytník. Pitulník žlutý – odrůda Hermann´s Pride dokáže rozzářit stín krásně citrónově žlutými květy a listy se světlou zelenou kresbou. Tyto rostliny dobře snáší sucho, stejně tak jako některé bohyšky, zejména odrůdy s modrozelenými nebo kožovitými listy. Bohyška, někdy nazývaná také hosta či funkie, je ideální rostlinou do stínu, na severní stranu domů a podobně. Setkat se můžete s mnoha variantami, k těm nejkrásnějším však patří světle a šťavnatě zelené kultivary Royal Standard. Rostlinu zdobí bílé květy, které se na jejích dlouhých stoncích udrží od srpna do září. Bohyška je velmi vděčná rostlina, která se vyznačuje dlouhou životností a minimálními nároky na půdu. Je také velmi dekorativní.


Pitulník (Lamiastrum)

Další stínomilci

Dalším typickým zástupcem rostlin, které milují polostín i hluboký stín je kapraď samec. Temná místa krásně prosvětlí svými světle růžovými nebo bílými kvítky na dlouhých stoncích i bergénie (bergenia cordifoliea). Má pěkné kulaté listy, které zdobí zahradu celoročně, i přes zimu. Pokud máte rádi bylinky, nebojte se do polostínu vysadit třeba mátu nebo kerblík. K nenáročným stínomilným rostlinám patří také udatna lesní, pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) nebo kokoříky (Polygonatum).

- jap -