Keříkovitá maranta, které existuje čtrnáct druhů, pochází z tropických lesů Střední a Jižní Ameriky a své jméno dostala jednom italském botanikovi - Bartolomeovi Marantim. Králičí stopa se jí říká jak jinak než podle teček na listech, rostlina modlitby pak podle toho, jak ve tmě skládá listy jako sepjaté ruce.
Maranta není příliš velká rostlina, dorůstá se jen asi 30 až 50 centimetrů do šířky. Pokud se však o ni dobře staráme, vydrží několik let. Vyhovuje jí částečně světlé místo, rozhodně ne přímé sluneční paprsky, spíše mírný stín. Pokud je vystavena ostrému záření, listy vyblednou a vykreslení listů není tak výrazné. Zároveň má maranta ráda dostatek vláhy a teplo.
Zemina v květináči, která by neměla být příliš udusaná, by nikdy neměla vyschnout, vedle pravidelné zálivky je vhodné rostlinu také rosit. Hnojíme v létě dvakrát do měsíce. Teplota v místnosti by měla být o dva stupně vyšší než doporučená pokojová, vydrží však klidně i téměř 30 stupňů. V zimě při nižších teplotách je nutné omezit zálivku na minimum. Během léta maranta může kvést, a sice drobnými bílými květy.
Květina poměrně rychle roste, a tak mladé rostliny často přesazujeme, nejlépe začátkem jara. Při přesazování je možné marantu množit dělením kořenového balu větších rostlin, rozmnožování je však možné i stonkovými řízky, jejichž zakořenění trvá asi měsíc a půl.
Autor: efa
Články s podobnou tématikou
Pokojové rostliny VII. - Diefenbachie neboli Mramornatka
Pokojové rostliny VI. - Juka