V malých zahrádkách se uplatní především záhonové růže – ušlechtilé velkokvěté čajohybridy - s velkými květy pro řez, mnohokvěté a dlouho kvetoucí polyantky s drobnějšími, často plnými květy ve velkých květenstvích, polyantahybridy s většími, jednoduchými nebo poloplnými květy a floribundy s ušlechtilými květy ve skupinách. Do větších zahrad, a zvláště do velkých sadovnických úprav okolí rodinných domků, jsou vhodné růžové sadovnické a botanické keře, pěstované nejlépe v trávníku jako solitéry nebo v menších skupinách. Jsou odolné proti mrazu i chorobám. Některé druhy lze použít i jako volně rostoucí živý plot, například bohatě kvetoucí pnoucí růže, které se také vysazují k pergolám a loubím.
Pro pěstování růží jsou nejvhodnější slunná stanoviště s hlinitopísčitou půdou. Na takových místech růže bohatě kvetou a krása jejich barev plně vynikne. Místa trvale zastíněná a větrné polohy jsou pro růže nevhodné. V polohách obrácených k jihu s prudkým poledním sluncem tmavočervené odrůdy rychle odkvétají a často trpí úpalem. Tehdy jsou vhodnější odrůdy s bílými nebo žlutými květy. Nejvhodnější doba pro výsadbu růží je od poloviny října do poloviny listopadu. (V místech s většími holomrazy je však lepší výsadba brzy na jaře).
Půdu pro záhonovou výsadbu hluboce zryjeme do hloubky 40 cm a vyhnojíme dobře proleželým kompostem. Při záhonové nebo řádkové výsadbě sázíme zpravidla na vzdálenost čtyřicet až šedesát centimetrů podle vzrůstnosti odrůdy. Sazenici usadíme do jamky tak hluboko, aby místo očkování zůstalo asi 5 cm pod povrchem půdy. Při sázení rovnoměrně rozprostřeme kořeny na strany, abychom zabránili tvorbě planých výhonů, které nejčastěji vyrůstají z kořenů ohnutých nahoru. Jámu pak zasypeme jemnou zemí smíchanou kompostem, přišlápneme a zalijeme. Při podzimní výsadbě přihrneme k sazenicím kopeček zeminy, abychom je chránili před vymrznutím. Výhony nezkracujeme, ale řežeme až na jaře, zpravidla v polovině dubna.
Pro řez růží se používají zahradnické nůžky (a pro starší zdřevnatělé výhony růžařská pilka s jemnými zuby). Nejdříve odstraníme slabé nebo poškozené výhony. Pak růžový keř řežeme podle druhu vždy kolmo na výhon, přibližně 5 mm nad očkem:
- Čajohybridy na 2 až 4 očka
- Velkokvěté floribundy – 4 až 6 oček
- Polyanthahybridy upravíme na výšku 30 cm
- Vysoké polyantky seřezáváme na výšku 40 cm
- Miniaturní, sadové, půdopokryvné a pnoucí růže nezkracujeme - pouze postupně probíráme výhony, aby keř příliš nezahoustl. U stromkových růží výhony zakrátíme zhruba na 15 až 20 cm.
- Ošetřování růží během vegetace spočívá v odstřihávání odkvétajících květů. Ponecháme-li totiž na růži šípky, rostlina se vysiluje a přestává kvést. K bohatému kvetení napomáhá i správná a dostatečná výživa. Proto na jaře po rozmrznutí půdy pohnojíme růže Cereritem v dávce 60 až 80 g /m2) a pak ještě od poloviny května do konce června keře přihnojíme speciálním hnojivem na růže. Později už nehnojíme, aby výhony do podzimu stačily vyzrát a byly odolné proti mrazu. Jestliže se na keři objeví plané výhony, ihned je odstřihneme až pod povrchem půdy. Nežádoucí výmladky poznáme podle barvy, která je viditelně světlejší než u pravého výhonu, jsou měkké a nelesklé.
K růžím se hodí udržovaný trávník, ale pěkné jsou i větší skupiny světlých odrůd růží před temnými jehličnany. Na záhonu, zvláště jsou-li růže vysázeny jen v jedné řadě, mají být odrůdy stejně vysoké, jinak působí neuspořádaně. Menší skupiny růží osazujeme jen jednou odrůdou, na větší plochy můžeme použít více odrůd, které sázíme ve skupinách, s různým odstínem jedné barvy nebo k zesílení efektu skupiny barev zcela odchylných. Pro kombinovanou výsadbu s růžemi jsou vhodné drobnější jarní cibuloviny a nízké druhy tulipánů. Pro kombinaci trvalek a růží se doporučují jen druhy, které si barvou, velikostí nebo tvarem květů nekonkurují. Úžasného kontrastu se docílí doplněním růžové výsadby modře kvetoucí levandulí, clematisem nebo růžovými hvozdíky.
Autor: Irena Forejtová