Co je dobré vědět
Než začnete plánovat, jak bude zahrada vypadat, položte si otázku, co od zahrady očekáváte, kolik ovoce a zeleniny jste schopni spotřebovat a také se zamyslete, jaké druhy máte rádi. Je přece zbytečné pěstovat něco, oč nikdo nestojí. Cílem multifunkční zahrady není jen rekreační plocha, ale také celosezónní přísun čerstvého ovoce a zeleniny z vlastní zahrady.
V prvním řadě se při plánování takové užitkové zahrady smiřte s tím, že na některé ovocné druhy můžete zcela zapomenout. Ořechy, kaštany, vysoké tvary jádrovin a peckovin vyžadují tolik prostoru, že v případě jejich výsadby již většinou nezůstane prostor na nic jiného. Naopak pro výsadbu na malou plochu si můžete klidně naplánovat většinu druhů drobného ovoce, včetně lísky ovšem roubované na kmínek, aby nezabírala cenné místo.
Celoroční přísun čerstvých plodů
Předpokladem každé zahrady je kus zatravněné plochy, proto nejvyšší ovocné dřeviny vysazujte do severní části zahrady. Využít se pro tento účel dají zejména jabloně a hrušně na slabě rostoucích podnožích. Do malých zahrad se báječně hodí sloupovité odrůdy jabloní a peckovin, kterých je na trhu již poměrně slušná nabídka.
V rohu zahrady se určitě uplatní maliny nebo ostružiny, které by sice raději uvítaly slunné stanoviště, ale bezproblémově dozrají i v mírném polostínu. Před vyšší ovocné dřeviny klidně vysaďte drobné ovoce (rybíz, angrešt, jostu) nebo některý z méně známých ovocných druhů (zimolez kamčatský, borůvky, brusinky, klikva, dřín). U plotu se vděčně ujmou popínavé druhy, jako jsou aktinidie (kiwi), schizandra čínská či odrůdy stolní révy. Úplně vpředu si ponechte prostor pro zeleninovou a bylinkovou zahradu. I v té však můžete vysadit stromkové druhy rybízu, angreštu, neboť mrkev, petržel či salát trochu stínu uvítají. A samozřejmě, jahody nesmí chybět. Dvacet sazenic spolehlivě zásobí čtyřčlennou rodinu, neboť z jedné rostliny můžete počítat zhruba s půl kilogramem jahod.
Zelenina pod stromy ušetří místo
Zelenina je ideální partner ovocných stromů. Stín, který stromky poskytují, šetří vláhu, a co se týče nároků na výživu, nikterak si nekonkurují. Na multifunkční zahradě však šetříme místem, proto si dobře naplánujeme osevní postup. Brzy zjara vyséváme salát, špenát, ředkvičku, později hrášek, a když první vitamíny sklidíme, nahradíme je pozdními druhy zelenin (fazolky), letní ředkev, květák, brokolice či minirajčata a keřík paprik. Tak si pohodlně vypěstujete na jedné ploše dvě úrody.
Pozor na chemii
Zelenině se pod stromky bude dařit, ale je třeba dát pozor na chemické postřiky. Proto při výsadbě ovocných stromků vysazujte co nejvíce odolné odrůdy vůči chorobám a škůdcům. Většina postřiků má totiž ochrannou lhůtu, od jednoho týdne až po osmadvacet dní, což u některých zelenin zasahuje do doby sklizně. Například u okurek či rajčat, které jsou potřeba sbírat každý třetí den, hrozí nedostatečné odbourání reziduí z chemických postřiků v plodech.
Autor: Irena Forejtová
Foto: pbase.com