Pořídit si na zahradu kompost je rozhodně dobré řešení, jak průběžně zlepšovat půdu, aniž bychom museli nakupovat drahá průmyslová hnojiva. Je rozhodně lepší bioodpad kompostovat, než jej dávat do popelnice. Tento cenný přírodní materiál obsahuje velké množství živin, postará se o zdraví flóry na zahrádce a tedy i o zdraví naše. Víte ale, co přesně na kompost patří? Ne všechno, co se v domácnosti, nebo na zahradě vyprodukuje, je možné kompostovat. Určitě tam ale patří listí, zbytky rostlin, posekaná tráva, piliny, hobliny, třísky, popel ze dřeva, slupky a zbytky ovoce a zeleniny, vaječné skořápky i sáčky od čaje. Čím je skladba odpadu pestřejší a rozmanitější, tím kvalitnější kompost získáme.

Kompostování je tradicí, která se neustále zdokonaluje a tak dnes pod pojmem kompost nečekejte jen neuspořádanou a nevzhlednou hromadu zbytků rostlin. V současnosti existují i mnohem pohlednější varianty na ukládání tohoto odpadu. Tím hlavním a nejdůležitějším je však najít pro kompost vhodné místo, kde nebude překážet jak fyzicky, tak ani esteticky. Ideální místo pro kompost by mělo být stinné, aby nám v létě hmota nevysychala, mělo by být daleko od sousedů, ale zároveň ne příliš daleko od kuchyně a zeleninové zahrádky. Zkrátka hledejte místo, kam nebude problém tento organický odpad transportovat a kde zároveň nebude nikoho rušit. Vhodné je vybudovat třeba chráněné místo, které bude od okrasné zahrady odděleno například živým plotem.

Vzhled kompostu

Kdo chce, může si založit vlastní ohrazený kompost, nebo si koupit speciální bedýnku různých velikostí a tvarů. Jak veliká by měla bedýnka být, záleží na tom, jak velká je vaše zahrada a s jak velkým odpadem na ní počítáte. Například pokud máte i na menší zahradě množství ovocných stromů, budete jistě potřebovat místo, kam spadané otlučené ovoce uklidíte. Rozhodně by však kompost neměl být menší než jeden metr čtvereční, aby to nenarušovalo průběh rozkladu. Zásobníky na kompost by měly vždy stát na propustné půdě. Nikdy nesmějí být zespodu utěsněny, jinak by se do kompostované hmoty nemohly dostat půdní organismy, což jsou žížaly, červi a mikroorganismy. Právě tito pomocníci se postarají o kvalitnější výsledek. Na všech stranách kompostéru musí být otvory, aby se do kompostu dostal vzduch.

Materiály kompostérů

V současnosti je možné sehnat kompostéry z nejrůznějších materiálů – dřevěné, plastové i drátěné. V případě, že jste zvolili dřevo, je dobré jej opatřit ochranným nátěrem nebo fólií, abyste prodloužili jeho životnost. Pokud někde uvidíte plechové kompostéry, nenechte se zlákat jejich nízkou cenou. Plech není na kompostování vůbec vhodný, velmi dobře vede teplo a velmi rychle chladne. V zimě by se tak mohlo stát, že by kompost zamrznul.

V případě drátěného kompostéru je třeba pletivo opatřit stěnami z lepenky nebo netkané fólie. Nejvhodnější pletivo je takové, které má oka asi 3 cm velká. Poměrně variabilní jsou plastové kompostéry, jejichž výhodou je to, že s jejich pomocí můžete kompostovat třeba i na balkoně. Jsou vlastně tzv. bezednou popelnicí na zahradní bioodpad, která průběžně vytváří humus pro zkvalitňování zeminy. Ne každý plast je však na kompostéry vhodný. Ideální je recyklát vysoko-hustotního polyetylenu  HDPE, což je tepelně stálý materiál, kterému neuškodí ani slunce, ani mráz. Tyto kompostéry se vyrábějí v černé barvě, která v nich udržuje vyšší teplotu a tím zaručuje rychlejší a kvalitnější kompostování. Možné je použít také levnější polypropylen PP, který je však k povětrnostním vlivům, UV záření a oxidaci citlivější. Pokud teplota klesne pod bod mrazu, tento materiál křehne a je náchylný k rozbití či zlomení. U plastových kompostérů je dobré, když jsou vybaveny otočným ventilem ve víku, který umožňuje regulaci prostupu vzduchu.  Na zimu otočíte ventilem do polohy zavřeno a v létě naopak do polohy otevřeno. Právě správná ventilace je pro výslednou kvalitu kompostu velmi důležitá.

Kompost v interiéru?

 
Vermikompostér Can-O-Worm

I když nemáte zahrádku, můžete kompost provozovat bez problémů i doma a to díky tzv. vermikompostérům. Ty využívají schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na kvalitní organické hnojivo. Vermikompostér je možné umístit třeba na chodbu, na balkon, do sklepa, do garáže, dílny či kuchyně. Tím nejdůležitějším je zajistit žížalám optimální teplotu, která by se měla pohybovat kolem 20 stupňů Celsia a také zajistit správnou vlhkost substrátu. Žížaly je třeba také pravidelně „krmit“. Že mají hlad, poznáte jednoduše tak, že nalezou zevnitř na víko kompostéru. To je jasný signál k tomu, že je nutné do vermikompostéru přidat bioodpad. V zimě by se měl vermikompostér nechat venku bez izolace a v létě by se mělo zamezit jeho uložení na přímém slunci. Docházelo by totiž z vypařování vody a k přehřívání.

- jpa -