Výhodu při předpěstovávání zeleniny mají samozřejmě všichni ti, kdo vlastní zimní zahradu nebo mají vytápěný skleník. Ale ani ti, kdo žijí v panelových bytech, nemusí zoufat. Menší množství lze snadno zvládnout díky výsevu zeleniny v bytě, a to klidně v truhlíku na okenním parapetu.. Tím nejpodstatnějším, co klíčící rostlinky potřebují, je stálá teplota v rozmezí od 20 do 25 stupňů Celsia. 

Co můžeme ještě před začátkem jara vysévat?

Na konci února a na počátku března se hodí vysévat především semena raných ředkviček, celeru, paprik, brokolice, salátu a lilku. Pokud byste chtěli urychlit sklizeň, můžete již vysadit i cibuli, rajčata či petržel. Tato jarní výsadba zeleniny vám umožní těšit se z prvních sklizní mnohem dříve než při běžném výsevu na venkovní záhony.

Nutný je dostatek vláhy

Příroda se dokáže sama postarat o to, aby semínka nevyklíčila již při prvním předjarním dešti. Aby však nedošlo k jejich zaschnutí, jsou semínka vybavena tzv. inhibitory klíčení. Ty se vyplavují jako první když dojde k zaplavení semen větším množstvím vody a teprve poté je nastartován proces růstu nové rostliny. Celý tento proces lze urychlit správným předpěstováním zeleniny, při kterém se semena namočí na několik hodin nebo dnů podle druhu plodiny. Tím se výrazně urychlí jejich vývoj. Například u salátu stačí semínka namáček pouhé 4 hodiny, košťálová zelenina potřebuje 12 – 24 hodin, semenům rajčat a paprik to trvá o něco déle, vyžadují 1 až 2 dny. V případě, že chcete vysazovat mrkev, petržel nebo celer, budete muset semínka máčet až tři dny, dávají si totiž na čas. Důležité je vlažnou vodu, v níž se semínka máčí, alespoň dvakrát denně vyměňovat. Předpěstování zeleniny pomocí máčení semen umožní rychlejší a rovnoměrnější klíčení.

Předpěstování v bytě

Pokud nepočítáte s tím, že budete sklízet zeleninu po kilech, určitě si pro výsev zeleniny v bytě vystačíte s okenním parapetem. Postačí vám k tomu nějaké misky, květináče či truhlíky a zapotřebí bude také kvalitní substrát. Nejvhodnější je přímo speciální výsevní, který je k dostání ve většině zahradních center. Výsev zeleniny v bytě je ideální pro plodiny jako salát, bylinky, ředkvičky nebo pažitku, které lze sklízet už za pár týdnů. Pro vysazování by měl mít substrát pokojovou teplotu.

Jak vysazovat?

Semínka před výsadbou (pokud jste je namáčeli) osušte, ale nenechejte je vyschnout úplně. Poté je rovnoměrně vysejte do připraveného substrátu a zasypte slabší vrstvou zeminy. Tu lehce utlačte a zavlažte nejlépe rosením. Při předpěstování zeleniny na parapetu je důležité zajistit dostatek světla – ideální jsou jižně nebo východně orientovaná okna. Pokud máte okna na sever nebo na západ, budou se sazeničky příliš táhnout za sluncem a ve výsledku by byly slabé a tenké.

Skvělou pomůckou může být tzv. sadbovač, který poskytne dostatečný komfort nejen vám, ale i sazenicím. Tento výrobek totiž využívá optimálních podmínek pro růst sazenic - vhodnou teplotu půdy a vlhkost vzduchu. Základem sadbovače je speciální keramické topné tělísko s teplovodem. Kelímky s hlínou a semeny dokáže zahřát na teplotu, která je optimální pro jejich růst. Jde tak o jakýsi elektricky vyhřívaný mini skleníček. Výhodou je také to, že semena mohou být umístěna v obalech, které se později v půdě vstřebají a tak odpadají starosti s přesazováním. Rostlinám tak nepoškodíme kořenový systém. Sadbovače jsou vhodné pro všechny druhy zeleniny, jen při urychlení rajčat a okurek je třeba zvolit větší průměry květináčů (5 – 10 cm).

Kam s ranými ředkvičkami?

V případě, že máte k dispozici kompostem nebo hnojem vyhřívané pařeniště, můžete bez obav rané odrůdy ředkviček vysít do něj – a to už v polovině února. Tento typ jarní výsadby umožňuje ranou sklizeň už během března či dubna. Počkáte si měsíc a budete si moci dopřát první čerstvou jarní zeleninku. Je pouze třeba sledovat, aby byl povrch zeminy v pařeništi rovný, jinak by se ve vzniklých prohlubních zadržovala voda a ta by mohla sazeničky utopit. Přestože jsou některé odrůdy raných ředkviček jako třeba Duo, Prima nebo Sixta dosti otužilé, je lepší v případě mrazíků pařeniště zakrývat netkanou textilií.

Ve skleníku je to rychlejší

Stejný postup předpěstovávání platí i v případě, že máte k dispozici vytápěný skleník nebo zimní zahradu. Většina zahrádkářů je spíše majitelem běžného skleníku, nebo třeba fóliovníku bez topení. Zelenina do skleníku se vysazuje nejčastěji od března do dubna, kdy už nehrozí silné mrazy. Jejich čas však přichází až v době, kdy nehrozí jarní mrazíky. Pokud byste do nich přesadili již předpěstované sazenice, urychlili byste sklizeň tak o měsíc. Zelenina do skleníku vyžaduje pravidelné větrání a dostatečný přísun světla, aby se předešlo přehřívání sazenic. Skleník je možné následně využít také pro urychlení letní a následně i podzimní zeleniny.

Brambory z vlastní zahrádky

Určitě jste také toho názoru, že to, co si sami vypěstujete, chutná mnohem lépe než kupované. Totéž platí i u nových brambor. Ke konci února je ideální čas na jejich naklíčení, k tomu se však hodí jen rané odrůdy. Nenechte se ovlivnit názorem, že se mají brambory nechat klíčit ve tmě – to je nejčastější omyl všech zahrádkářů, který se bůhví proč neustále omílá. Brambory se musí rozložit do vzdušných bedýnek tak, aby co nejvíce oček směřovalo nahoru. Sadbu pak umístěte někam, kde je dostatek světla. Jedině tak si zajistíte, že brambory budou mít silné, světle zelené klíčky a na záhonu poté nebudou mít problém se ujmout.