Čekanka obecná (Cichorium intybus) je planě rostoucí rostlina, ze které byly vyšlechtěny různé kulturní odrůdy. Patří mezi ně čekanka kořenová, která se využívá k výrobě kávovin, a čekanka listová, pěstovaná především pro čekankové puky. Ty se získávají speciálním postupem zvaným rychlení a používají se zejména do salátů. Čekanka je dvouletá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a je ceněna pro svou jemně hořkou chuť i zdravotní přínosy. Největšími producenty čekankových puků jsou Belgie a Francie, kde má její pěstování dlouhou tradici.

Druhy čekanky: přehled odrůd a jejich vlastností

Čekanka existuje v několika formách, které se liší vzhledem i chutí. Kořenová čekanka (Cichorium intybus var. sativum) byla původně pěstována k výrobě kávovin a dnes se využívá i jako krmná plodina. Čekanka listová (Cichorium intybus var. foliosum) se pěstuje především jako přísada do salátů a je známá pro svou jemnou hořkost, kterou způsobují laktukopikriny – přírodní hořčiny s detoxikačními účinky.

Hlavní odrůdy čekanky:

• Čekanka kadeřavá (Frisée) – vytváří jemně kadeřavé zelené listy s lehce hořkou chutí. Nejčastěji se používá do salátů.
• Čekanka červenolistá (Radicchio) – původem z Itálie, má sytě červené listy s výrazným bílým žebrováním. Tvarem připomíná hlávkový salát a má výrazně hořkou chuť, která se zjemňuje tepelnou úpravou.
• Čekanka bílá (Belgická, Witloof) – pěstuje se bez přístupu světla, což omezuje tvorbu chlorofylu a hořčin. Čím je světlejší, tím jemnější je její chuť.
• Čekanka hlávková (Zuckerhut) – tvoří podlouhlé hlávky s jemnější chutí než Radicchio, ale stále si zachovává mírnou hořkost.

Pěstování čekanky: výsev, rychlení a sklizeň

Následující postup pěstování se týká především čekanky bílé (Cichorium intybus var. foliosum), známé také jako Belgická čekanka nebo Witloof. Tento druh čekanky se získává specifickou metodou rychlení, zatímco ostatní druhy čekanky, jako Radicchio, Frisée nebo Zuckerhut, se pěstují běžným způsobem na zahradě v záhonu.

Proces rychlení probíhá ve dvou fázích: nejprve se pěstují kořeny na poli, poté se sklízejí a následně se ve tmě a kontrolovaných podmínkách nechávají vyrašit puky.

Výsev a růst čekanky

Semena čekanky se vysévají od května do června do lehké, humózní půdy s pH 5,5–7,5. Řádky by měly být vzdáleny 30 cm a jednotlivé rostliny mezi sebou 10 cm, aby měly kořeny dostatek prostoru pro růst. Čekanka potřebuje dostatek slunce, ale nesnáší dlouhodobé přemokření.

Jakmile rostliny dorostou, sklízíme je. Kořeny musí mít minimálně 3 cm v průměru, jinak nevyprodukují kvalitní puky. Nať odřezáváme přibližně 3 cm nad vegetačním srdéčkem, aby nebylo poškozeno.

Rychlení čekanky: jak získat chutné puky?

Po sklizni se kořeny čekanky uskladní na 5 až 8 týdnů ve tmavém sklepě. Musí být zahrnuty vrstvou lehké půdy a zůstávat bez přístupu světla, což zabrání tvorbě hořčin a zajistí jemnější chuť. Optimální teplota pro rychlení je 18 °C – pokud je vyšší, puky se mohou deformovat nebo vytahovat.

V komerčním pěstování se často využívá hydroponické rychlení, kdy se kořeny umisťují do speciálních nádob s vodním roztokem živin, čímž se zrychluje proces růstu a zvyšuje kvalita puků.

Po 3 až 4 týdnech puky dorůstají do optimální délky 12–15 cm a jsou připraveny ke sklizni. Vyvinuté puky se odřezávají i s patkou od kořene, aby se nerozpadly. Kořeny, které už nebudeme používat, lze zkompostovat nebo využít jako krmivo.

Skladování a zachování čerstvosti

Čekankové puky je nutné skladovat ve tmě a chladu, jinak začnou zezelenávat a hořknout. Nejlepší je zabalit je do tmavé folie a uchovávat v lednici při teplotě okolo 2–4 °C. Maximální doba skladování je 3 dny, poté začínají vadnout.

Zralé puky poznáme podle toho, že jsou pevné, křupavé a pružné, bílé se žlutavými okraji. Jejich jemná struktura vyžaduje opatrnou manipulaci, aby nedošlo k otlakům.

Pěstování ostatních druhů čekanky

• Čekanka červenolistá (Radicchio) – vysévá se od dubna do června na slunné stanoviště, nejlépe do lehké, propustné půdy s dostatkem živin. Sklízí se na podzim, kdy listy získají typickou červenou barvu.
• Čekanka kadeřavá (Frisée) – pěstuje se podobně jako listové saláty, výsev od května do srpna, sklízí se průběžně, jakmile listy dosáhnou požadované velikosti.
• Čekanka hlávková (Zuckerhut) – vyžaduje hlubší půdu a pravidelnou zálivku, výsev od května do června, sklizeň v září až říjnu. Hlávky lze skladovat podobně jako zelí."

Čekanka a účinky na lidské zdraví

Čekanka je nutričně hodnotná a přitom nízkokalorická zelenina, která obsahuje pouze 16 kcal na 100 g. Díky vysokému obsahu vlákniny podporuje trávení, střevní mikroflóru a prevenci zácpy. Inulin, který je v čekance hojně zastoupen, funguje jako prebiotikum, podporuje růst prospěšných střevních bakterií a pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi, což je důležité zejména pro diabetiky.

Kromě vlákniny obsahuje čekanka vitamíny C a provitamín A (betakaroten), minerály jako hořčík, vápník, železo a fosfor. Je také bohatá na polyfenoly a flavonoidy, což jsou silné antioxidanty, které pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem. Pravidelná konzumace čekanky podporuje detoxikaci organismu, posiluje imunitní systém a přispívá k ochraně jater.

Díky těmto vlastnostem je čekanka vhodná nejen pro lidi s nadváhou a diabetiky, ale i pro ty, kteří chtějí podpořit své celkové zdraví. Působí preventivně proti nemocem kardiovaskulárního systému, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a díky svým detoxikačním účinkům podporuje přirozenou regeneraci těla.

Kuchyňské využití čekanky

Čekanka je v kuchyni ceněná pro svou jemně hořkou chuť, která skvěle doplňuje širokou škálu pokrmů. Každý druh čekanky má své specifické využití – zatímco čekankové puky (Witloof) jsou oblíbené pro svůj jemný a křehký charakter, Radicchio a Frisée dodávají jídlům intenzivnější chuťový kontrast.

Jak čekanku využít v kuchyni?

Saláty – Čekanka se nejčastěji konzumuje syrová v salátech, kde její lehká hořkost skvěle ladí s citrusovými dresinky, ořechy, sýry nebo jablky.

Grilování a pečení – Čekankové puky (Witloof) lze grilovat, zapékat nebo dusit, čímž se jejich hořkost zmírní a zvýrazní se jemně oříšková chuť.

Radicchio v teplé kuchyni – Tento druh čekanky se často přidává do rizota, těstovinových pokrmů nebo se restuje na olivovém oleji, což mu dodává jemnější chuť.

Frisée jako křupavý doplněk – Díky své textuře se čekanka kadeřavá (Frisée) často používá do sendvičů, burgerů nebo jako ozdoba pokrmů.

K plnění – Listy čekanky lze použít místo těstovin k plnění masovou nebo zeleninovou směsí.

Čekanka v polévkách a omáčkách – Nakrájená čekanka může být součástí krémových polévek nebo omáček k masovým pokrmům.

Tipy na zmírnění hořkosti

Pokud je čekanka pro někoho příliš hořká, lze ji namočit na 10–15 minut do studené vody nebo ji krátce povařit. Kombinace s medem, citrusy nebo balsamikovým octem také pomáhá hořkost vyvážit.

Pěstování a využití kořene čekanky

Čekanka není jen o chutných pukách – skvěle využijete i její kořen, který nabízí řadu zajímavých možností. Pro kořen se pěstuje především Čekanka obecná (Cichorium intybus var. sativum), která má bohaté využití v kuchyni i lidovém léčitelství.

Výsev probíhá v dubnu až květnu přímo na záhon do hluboké, kypré půdy s dobrou propustností. Čekanka vyžaduje slunné stanoviště a pravidelnou zálivku, aby se kořeny mohly správně vyvíjet. Doporučuje se před výsevem půdu dobře pohnojit kompostem. Aby se předešlo větvení kořenů, je důležité plevel pravidelně odstraňovat a rostliny jednotit na vzdálenost 15–20 cm.

Sklizeň probíhá na podzim, ideálně v říjnu až listopadu, těsně před prvními mrazy. Kořeny by měly být hladké, rovné a nepoškozené. Po sklizni se důkladně očistí od zeminy a suší se na vzdušném místě, aby se prodloužila jejich trvanlivost. Pro pozdější využití je možné kořeny uskladnit v chladném sklepě nebo je nasekat na menší kousky a sušit, čímž se připraví na pražení.

Kořen čekanky se využívá především jako surovina pro čekankovou kávu, která po usušení a pražení nabízí hořkosladkou chuť a neobsahuje kofein. Často se používá i jako přísada do kávových směsí pro zjemnění chuti. Díky vysokému obsahu inulinu působí jako prebiotikum, které podporuje zdravou střevní mikroflóru, zlepšuje trávení a napomáhá vstřebávání minerálů. Inulin také funguje jako nízkokalorické sladidlo vhodné pro diabetiky. V lidovém léčitelství je ceněn pro své detoxikační účinky na játra, stimulaci žlučníku a snižování cholesterolu.

Kořen čekanky lze přidat do pečiva jako přírodní sladidlo, použít jako základ nápoje nebo dokonce jako zahušťovadlo do polévek a omáček díky jeho vláknité struktuře. Pokud máte vlastní zahrádku, určitě stojí za to vyzkoušet pěstování čekanky nejen na čekankové puky, ale i na její všestranný a zdravý kořen.

Čekanka je všestrannou ingrediencí, kterou lze využít v teplé i studené kuchyni. Díky své jedinečné chuti a bohatému obsahu živin je skvělým doplňkem zdravého jídelníčku.