Zeleninová zahrada

V mírnějších oblastech můžeme na záhonech ještě nechat čínské zelí, hlávkovou a růžičkovou kapustu, pórek a kadeřávek. Mírně mrazíky jim neuškodí a většinou až po slabším přejití mrazem správně zkřehnou. O něco choulostivější je čekanka, kterou je třeba ochránit alespoň menší zástěnou proti mrazivému větru. Proti chladu rovněž zakryjeme parofólií nebo netkanou textilií špenát, celer a pozdní odrůdy zelí.

Současně si připravíme zeleninu k rychlení, abychom mohli během zimních měsíců zpestřit svůj jídelníček něčím zeleným. Petržel, pažitka a nať cibule se dají snadno pěstovat doma za oknem.

Opuštěné záhony vyčistíme od všech zbytků po sklizené zelenině a začneme s rytím, během něhož vybereme kořeny vytrvalých plevelů a můžeme přidat i kompost současně s mletým vápencem či kostní moučkou, které snižují kyselost půdy. Na upravené záhony, které nechceme nechat dlouho zahálet, můžeme ještě nyní vysadit česnek, cibuli, či vysít petržel nebo karotku.

Okrasná zahrada

Odkvetlé trvalky ostříháme nízko při zemi a rozdrcená či nastříhaná stébla přidáme do kompostu. I v tomto čase se vyplatí "spící" rostliny mělce okopat, přihrnout zem ke kořenům a odplevelit.

Stále zelené rostliny a skalničky zakryjeme chvojím, aby je nepoškodilo sluníčko za mrazivých dní. Větší péči potřebuje většina okrasných trav, které nesnáší přes zimu přemíru vláhy. Patří mezi ně japonská ostřice, miscanthus, stipa či překrásná pampová tráva – cortaderie. Trsy travin nikdy na podzim neořezáváme, ale svážeme je tak, aby „snop“ chránil srdíčko, kam nemůže přes zimu zatéct voda.

Choulostivější rostlinky pocházející z jižních krajů raději přesadíme do květináčů a přezimujeme v chladné místnosti, kde však nemrzne.

Pokud dosud půda nepromrzla, stihneme ještě vysadit některé okrasné stromky, keře a dokonce i růže. Podzimní výsadba je výhodnější než jarní, zejména proto, že využívá velmi vzácnou zimní vláhu. Čerstvě zasazené rostlinky pak ještě obalíme chvojím nebo slámou. Chráníme je tak nejen proti mrazům, ale i proti přesychání a předčasnému jarnímu rašení. Před příchodem mrazů ještě výsadbu důkladně zalijeme, a totéž platí i o stálezelených listnatých dřevinách a jehličnanech, čímž zvýšíme odolnost rostlin vůči mrazům, což letos platí dvojnásob, neboť podzim byl na srážky velmi chudý.

Ovocná zahrada

Na výsadbu teplomilných ovocných dřevin v pozdním podzimu, a to meruněk a broskví, se názory odborníku liší. Někteří prosazují vyčkat až do jara, jiní se přiklání k tomu, že peckoviny se z podzimní výsadby lépe ujmou a brzy na jaře raší. Podmínkou je však pravidelná zálivka po výsadbě, aby měl stromek dostatek vláhy pro vytvoření jemných kořínků. V takovém případě necháváme základní řez až na jaro.

Pokud stromky již vysadit nemůžeme, zazimujeme je v tmavé a chladné místnosti, kde je založíme do rašeliny nebo vlhkého písku. Pokud nemáme takovou možnost, zakládáme je do půdy venku, a to asi o 20 cm hlouběji, než byly vysazeny. Jámy pro jarní výsadbu si připravíme ještě teď na podzim.

V oblastech s častým výskytem holomrazů nasteleme do meziřádků jahod chlévský hnůj, kompost, případně jinou vhodnou organickou hmotu. Tímto agrotechnickým zásahem zabráníme vytahování rostlin mrazem.

A ještě poslední věc, na kterou je třeba myslet, je ochrana stromků proti okusu zvěří. Ke škodám dochází zejména tam, kde chybí oplocení. Především srnčí zvěř v době nedostatku potravy hoduje na dřevinách v zahradě tím, že okusuje jejich kůru, a když napadne více sněhu, dostane se až k větvím. Řešením je opatřit stromky kmínky stromků a keřů pletivem a korunu postříkat pachovým ohradníkem. Musíme na to však myslet včas, protože roztok se aplikuje jako postřik. Podle výrobce jeho účinnost trvá až půl roku, což k ochraně proti okusu bohatě postačí.

Zazimování rostlin z balkónů a lodžií

Stejně tak jako pokojové rostliny, i balkónovky připravíme na vegetační klid. Pro přezimování rostlin z balkónu je důležité světlé stanoviště s nižší teplotou. Těmto rostlinám zpravidla vyhovuje teplota od pěti do deseti stupňů. Pokud jde o konkrétní místnost, může jít o sklep, garáž, nevytápěnou chodbu, schodiště, studený skleník či nevytápěnou zimní zahradu (toto je asi nejlepší řešení). Nezbytný je samozřejmě dostatečný prostor, protože ve stísněných podmínkách je méně světla a rostliny jsou pak častěji napadány chorobami a škůdci. Během teplejších dní je i přes zimu nutné tento prostor občas vyvětrat.

Muškátům dopřáváme dostatek světla a prostoru. Nejvhodnější teplotní rozmezí je od 6 do 8 oC a zálivka přiměřená teplotě, což znamená, že muškáty zaléváme zhruba jednou týdně jen tolik, aby zemina nepřeschla. Nesmíme rostlině prostě dovolit růst, pokud se tak stane, ihned omezíme zálivku. Vždy je dobré pelargonie ještě před zazimováním prohlédnout a ponechat jen pěkné a zdravé rostliny.

V tmavších místnostech mohou přezimovat pouze ty druhy, které shazují na zimu listy (durmany, fuchsie). Úplná tma pro přezimování rostlin je však zcela nevhodná. Výjimkou jsou pouze hlízy begonií, jiřin a kan, které očištěné a suché založíme do rašeliny. Na světlo je vyndáme až na jaře, jakmile začnou rašit.

Co ještě zbývá?

Naposledy posekat trávník, pohrabat všechno listí a převrstvit kompost, svázat větve zakrslých a sloupovitých jehličnanů, aby je nepolámal sníh, zkontrolovat uskladněné cibule a hlízy okrasných rostlin. Jestliže jsme nestihli zazimovat bazén a jezírko, vypustíme vodu a lekníny v nádobách přeneseme do sklepa. Ve větších nádržích je můžeme ponechat, ale musíme zajistit přísun kyslíku vložením několika plastových lahví nebo bambusu. Bude také třeba vyčistit a opravit všechny motyčky, hrábě, rýče a další letní nářadí. Současně si připravíme lopaty a hrábě, aby nás nezaskočila sněhová nadílka.

Autor: Irena Forejtová