Zahradní skalky jsou oblíbené zejména proto, že nejsou náročné na místo a mohou si je pořídit i majitelé miniaturních zahrádek. Skalničky lze samozřejmě pěstovat také v květináči na terase. Začínající skalničkář by si měl pěstování nejprve vyzkoušet na menším kousku půdy a teprve po zjištění, že péče o skalku je úspěšná, se může pustit do většího díla. Vyhne se tak zklamání z úhynu celé skalky nebo její části.

Skalku je nejlépe budovat na východní straně domu. Rostliny potřebují zejména dopolední slunce a po poledni ocení zase stín vržený domem. Skalku bychom vždy měli budovat pod otevřeným nebem -   nikdy ne pod stromy. Stromy budou vrhat na skalku nežádoucí stín a při podzimním úklidu listí si budeme pravděpodobně rvát vlasy.

Opravdová skalka by měla být přeneseným kusem přírody do zahrady. U kamenů bychom tedy měli dodržovat směr jejich vrstvení. Určitě by kameny neměly tvořit pouze pár styčných bodů, ale spíše souvislý celek. Skalničkář, který miluje přírodu, by měl zapomenout také na sádrové trpaslíky, hrady a barevné kameny. Kameny by neměly být různých druhů a pokud možno by neměly být čerstvě dovezeny z lomu. Kámen již měl být poněkud omšelý. Vyrazit tedy můžete do okolí zahrady, k nedalekému lesu nebo k okolí lomu, ovšem chce to brát kameny, které nebyly vytěženy minulý týden. I nad umístěním jednotlivých kamenů je potřeba přemýšlet a jednotlivé pozice vyzkoušet.

Kameny neplní zdaleka pouze funkci estetickou. Daleko důležitější úlohu hrají pro rostliny. Skalničky potřebují u kořenů větší chlad a stále jemné vlhko. Po zimě roztává nejdříve sníh kolem kamenů, v létě se naopak kolem kamenů drží chladno. Kameny poskytují rostlinkám také příležitostný chládek.

Po vytvarování základního profilu skalky je třeba celou plochu posypat 5 až 10 centimetry štěrku. Je to základní vrstva drenáže, pak lze již navážet universální směs a usazovat kameny. Začátečník bude pravděpodobně stavět klasickou stupňovitou skalku, kde jsou z větších i menších kamenů postaveny terásky. Hlavně žádnou pravidelnost.

Každá skalnička potřebuje substrát dle oblasti odkud pochází. Jiné nároky má rostlina ze spár skal, jiné ze suti a jiné z horských stepí. Každá zemina se skládá z několika materiálů smíchaných v různém poměru. Materiálem je zejména listovka (kvalitní humózní zemina, obvykle z kompostu), drnovka (pěkná zemina z pod povrchu trávníku, nejlépe z krtinců), rašelina, štěrk, písek a jíl. Univerzální směs pro většinu alpinek se skládá z 1 dílu listovky, 2 dílů stěrku, 1 dílu rašeliny a 1 dílu písku.

Foto: skalničky.cz