Předpěstování zeleniny
Do skleníků a pařenišť za teplejšího počasí vyséváme ředkvičku, petržel, karotku, pastinák, cibulku sazečku a stroužky jarního česneku. Podle počasí musíme zajistit mladým rostlinkám ochranu před mrazem, případně větrání a dostatek vláhy. Nezapomeneme, že mělce a řídce zasetá ředkvička rychleji dorůstá a má pěkný tvar, proto hustý porost včas vyjednotíme.
Po dostatečném vyschnutí půdy vyséváme jako první kořenovou zeleninu, která dlouho vzchází - mrkev a petržel. Mezi řádky se vyplatí vysévat tzv. značkovací zeleninu, jako jsou ředkvička či salát. Ušetříme tím místo a snadno můžeme ještě nevyklíčený porost prokypřit. Koncem března na připravené záhony již vysazujeme cibulku sazečku a jarní česnek, jarní salát, případně kedlubny a kapustu.
Na záhon také řídce vyséváme pórek. Můžeme ho vysévat i hustší na malou plochu a později, když doroste do tloušťky tenké tužky, přesazujeme ho na trvalé stanoviště. V prvním případě ušetříme práci s přesazováním, v druhém plochu na pěstování.
Mezi první jarní práce na zahrádce patří i rozdělení trsů pažitky.
Ovocná zahrada
Největším nepřítelem ovocných stromků jsou pozdní jarní mrazíky, které
poškozují především květy, na což jsou samozřejmě nejchoulostivější teplomilné broskvoně a meruňky, ale i časně kvetoucí třešně a višně. Při mrazovém poškození mladých plodů dochází často k lokálnímu zdrsnění nebo zasychání povrchových pletiv. Jarními mrazíky jsou velmi často poškozovány i rašící listy jabloní, které jsou pak různě deformované, zejména puchýřovité nebo stříbřité. Jak tomu zabránit? Zahradníci kdysi používali dobrý trik, když věděli, že teplota v noci klesne pod bod mrazu. Jednoduše ovocný sad důkladně zalili a odpařovaná voda z půdy vytvořila ochranné mikroklima. Stoprocentní účinnost nezaručujeme, ale na malé zahradě s nízkými stromy tato rada stojí za vyzkoušení.
Po rozmrznutí půdy můžeme vysazovat sazenice jahod. Vydatná závlaha je v této době potřebná pro jejich úspěšné uchycení. Jakmile vyschne půda natolik, že se nelepí, můžeme přikročit k výsadbě stromků a keříků drobného ovoce.
Okrasná zahrada
Stálezelené keře důkladně zalijeme a z trvalek odstraníme zimní přikrývku. Po seříznutí suchých částí rostliny přihnojíme a půdu prokypříme. Postaráme se o keře růží, které seřízneme a přihnojíme kompostem. Ve skleníku vyséváme letničky pro předpěstování: hledík, všechny astry, letní fialy, jednoletý čínský karafiát, kokardu, slaměnku, fialu, jednoletou plamenku, šruchu, závtah, sporýš a ostálku.
Pokojové květiny, které přezimovaly ve sklepě, přenášíme do teplejší místnosti a zvýšíme zálivku. S přihnojováním či přesazováním vyčkáme tak dva týdny než se rostliny aklimatizují.
Trávníky vyhrabeme a zbavíme je napadaného listí. Tím částečně odstraníme mech a provzdušníme půdu. Užitečným pomocníkem je rovněž vertikutátor. Vymrzlé plochy prokypříme, dosypeme kompostem a koncem měsíce můžeme dosít.
Březen je také obdobím, kdy v zahrádkách můžeme proti chorobám a škůdcům z velké části aplikovat mechanickou ochranu. Vše spadané listí zpod stromů, keřů a suché listí z porostů jahod shrabeme a zkompostujeme s přídavkem vápna.
Autor: Irena Forejtová