Louis-Antoine de Bougainville (1729 – 1811) byl mořeplavcem, který jako první prozkoumal odlehlé končiny Tichého oceánu. Právě on při své cestě do Brazílie objevil tuto krásnou rostlinu s bohatstvím nádherně zbarvených květů a přivezl ji do Evropy. V současnosti se bougainvillea, nebo počeštěně buganvilie (někdy též buganvilea) nachází téměř po celém subtropickém a tropickém světě. Je neodmyslitelnou ozdobou teplých krajin a nejčastěji zakrývá bělostné stěny středomořských domů. Při procházkách řeckými, španělskými či italskými městečky jste se nejednou jistě kochali krásou jejích sytě růžových až fialových květů.

Charakteristika Buganvilie

Buganvilie je dřevnatá liána, která může dorůstat do výšky až 25 metrů. Zasazená v květináčích dorůstá maximálně výšky 3 metrů. V jižních státech se s ní setkáte nejčastěji ve formě zastřižených keřů nebo lián. Rostlina se tedy vyskytuje ve formě keřovité nebo popínavé, je proto nutné zajistit jí trvalou opěru ve formě stojanu, mříže či pergoly. Má vejčité až kopinaté listy. Pěstuje se jako stálezelený pokojový keř, nebo přenosná rostlina se sytě zelenými listy. Pod těmi vyrůstají krátké a velmi silné trny.


Foto: Andrew Schmidt

Květenství

Buganvilie je ozdobou každého domu nebo zahrádky téměř po celé léto. Nezdobí ji však květy, ale barevné listeny, které se vybarvují do červena, fialova, růžova, oranžova, do žluta nebo i do bíla. Toto barevné představení trvá i několik týdnů. Samotné květy jsou velmi drobné a mají světlou barvu. Mezi záplavou barevných listenů tak tyto nenápadné krémové květy zpravidla unikají pozornosti. Květy ukrývající se mezi listeny sice odkvetou, ale listeny si svou barvu drží ještě dlouho poté. Buganvilie kvete od května do září.

Podmínky pěstování Buganvilie

Rostlina je světlomilná, proto vyžaduje umístění na světlé místo s přímým dopadem slunečních paprsků. Měla by být chráněna před větrem a deštěm. V létě je nejvhodnější venkovní umístění, možné je však také umístění do skleníku nebo zimní zahrady. Buganvilii pěstujeme v lehkém zahradnickém substrátu s příměsí rašeliny. Ve vegetačním období přihnojujeme jednou týdně standardním tekutým hnojivem.

V letních měsících dostatečně zaléváme (nesmí však dojít k přemokření), můžeme také rosit listy. Na zimu je dobré buganvilii přesunout do místnosti, kde se teplota pohybuje mezi 8 až 12 stupni Celsia. Tak rostlině zajistíme zimní klid, který je základem pro následnou tvorbu květů. Jestliže rostlinu pěstujete v pokojových podmínkách, omezte v zimě na dobu alespoň 3 měsíců zálivku. Buganvilie není mrazuvzdorná, může se tak stát, že část listů přes zimu opadá.


Foto: Inmagine.com

Pokud byste rostlinu chtěli namnožit, je třeba udělat řízky, které se následně namočí do stimulátoru. Poté se mohou zasadit do rašelinné zeminy a umístí se na teplé místo. Řízky je nutné průhledným krytem ochránit před vysycháním. Množení však vyžaduje jisté zkušenosti, ne vždy se setkáte s úspěchem. Na jaře je možné buganvilii seříznout, abyste docílili požadovaného růstu a dosáhli lepší tvorby květů. Každé 2 roky je dobré na jaře rostlinu přesadit do nového substrátu.

Druhy a kultivary

Základem většiny pěstovaných forem buganvilií je Bougainvillea x Buriana. Z tohoto křížence byly již ve 40. letech 20. století vybrány desítky kultivarů v bílých, růžových, fialových a šarlatových odstínech. Dalším šlechtěním pak přibyly formy se žlutými, slámovými nebo oranžovými listeny. V současné době je tak možné se setkat s mnoha druhy a kultivary buganvilií. Pro pěstování v nádobách se nejlépe hodí popínavá buganvilie lysá - Bougainvillea glabra. Mezi oblíbené odrůdy patří také statná fialově kvetoucí Sanderana nebo bíle kvetoucí Snow White. O něco choulostivější, ale také velmi pěkná je oranžovožlutá odrůda Goden Yellow, purpurová Mrs. Butt, nebo nachová Scarler Queen´s. Existují však ještě mnohé další velkokvěté odrůdy s listeny bílé, žluté, růžové, oranžové či červené barvy.

- jap -