Budoucí vzhled zahrady
Při plánování výsadby je důležitá orientace ke světovým stranám, aby byly plody dostatečně osluněné a stejnoměrně dozrávaly. Před výsadbou se doporučuje vypracovat přibližný plán výsadby, aby bylo jasno jak má sad vypadat. S tím si nejlépe poradí zahradní architekt, který odhadne, jak za pár let stromy vyrostou. Od toho se totiž odvíjí vzdálenost na jakou je potřeba stromky sázet. Bedlivý úsudek odborníka zamezí pozdějšímu zahoustnutí porostu, které se jen těžko napravuje.
Kolik druhů?
O tom jaké ovocné stromky či keře na zahradě budou, rozhoduje kvalita půdy, nadmořská výška a v neposlední řadě i vaše přání. V nížinách s výběrem druhů ani odrůd potíže nehrozí, ale do vyšších a horských poloh se hodí třešně, višně a většina peckovin. Z jádrovin se vyplatí vybírat šlechtěné odrůdy odolné k chorobám, z nichž se u jabloní a hrušní nejčastěji vyskytuje padlí, strupovitost, monilióza, kaménčitost plodů a řada dalších. Rezistentní odrůdy těmto chorobám lépe odolávají a jejich další výhodou je i to, že ke zdravému vývoji nevyžadují používání tolika chemických prostředků jako u běžně pěstovaných odrůd. Kromě odrůd je potřeba přihlédnout i ke tvaru stromu. Zákrsky, ovocné stěny a čtvrtkmeny jsou nízké tvary, které umožňují pohodlnou sklizeň a hodí se i do menších zahrádek. Vyšší tvary ovocných dřevin se uplatní na dostatečně velké ploše nebo jen jako solitéry, které nižší ovocné druhy dřevin doplňují.
Kdy sázet?
Všeobecně se má za to, že stromky je nejlepší sázet na podzim. Tvrzení se však týká spíš jabloní a hrušní. Teplomilné ovocné druhy jako jsou broskvoně a meruňky se snáze ujímají na jaře, protože mělce koření a jsou celkově náchylnější k poškození mrazem. Pokud však máte již sazenice těchto peckovin již koupeny, nezoufejte, založte je a s výsadbou počkejte až na jaro.
Osvědčený recept, aby sazenice zimu přežily je vykopat mělkou jámu a celý stromek do ní naležato uložit, prosypat listím a zahrnou kompostem. Na jaře opatrně vrstvu zeminy odhrneme, a jakmile broskvoň nebo meruňka začíná rašit je čas na výsadbu. Stromek ze zeminy vyjmeme, kořeny namočíme na čtyřiadvacet hodin do vody a pak jej vysadíme do připravené jámy obvyklým způsobem. Uvidíte, že takto se sazenice stoprocentně ujmou.
Na pečlivé výsadbě záleží
Dno vykopané jámy asi tak do poloviny naplňte zeminou smíchanou s kompostem anebo dobře vyzrálým chlévským hnojem. Na takto navrstvenou zeminu postavte stromek co nejblíže ke kůlu a kořeny rovnoměrně rozložte. Za občasného potřásání stromkem kořeny zasypte vykopanou zeminou, aby se prostor mezi,kořeny vyplnil. Místo očkování musí být nad povrchem nad povrchem půdy., ale jestliže sázíte stromky nyní na podzim ze spodiny nahrňte okolo kmínku asi třicet centimetrů hrůbek, kterým zakryjete místo očkování a v něm vytvořte mísu na zachycování vláhy. Zároveň je potřeba stromek zabezpečit chráničem z pletiva, plastu nebo dřevěnou ohrádkou proti okusu hlodavci a zvěří v zimním období.
Kdo se bude o zahradu starat?
Jakmile o založení ovocné zahrady vážně uvažujete a nevíte o zahradničení téměř nic, můžete se buď začít vzdělávat, číst odbornou literaturu a sbírat zkušenosti od ostřílených zahrádkářů, nebo si nechat zhotovit od zahradního architekta projekt a zadat zakázku odborné zahradnické firmě. V obou případech se však nevyhnete další péči o zahradu, která po výsadbě zahrnuje pravidelnou zálivku, aby stromky neuschly, v sezóně postřik proti škůdcům a chorobám a rovněž i starost o tvarování a řez
Autor: Irena Forejtová