Výsadbu cibulek je lépe provádět na podzim. Cibulky pěkně zakoření a květenství je následující rok o to silnější a bohatší. Pokud čekáme s výsadbou až do jara, doba květu se posouvá a květenství jsou mnohem řidší.

Lilie se sázejí na místa, která nikdy zcela nevyschnou, do hloubky zhruba 10 až 15 centimetrů. Podle nároků na živiny rozdělujeme lilie na vápnomilné a kyselomilné druhy, které snášejí i neutrální půdu. Lilie má ráda dobře osvětlené stanoviště, avšak bez přímých slunečních paprsků.

Běžné ošetřování lilií je podobné jako u   většiny cibulovin. Zálivka by měla být přiměřená, hojná zejména v období růstu. Stonky občas potřebují oporu, aby se nezlomily pod tíhou bohatých květů. Na zimu je lépe zasypat cibulky vrstvou kompostu, který dodá cibulkách potřebné živiny.

Lilie vyniknou v záhonu spolu s ostatními květinami, stejně jako solitéry v nádobách na terase nebo v zimní zahradě. Barvy květů lilií jsou rozmanité – můžeme se setkat s bílou, odstíny žluté, oranžové nebo červené. Zajímavě tak doplňují například modře a fialově kvetoucí rostliny. Lilie se také výborně hodí k řezu, ovšem pozor na velmi aromatickou vůni, která může v uzavřeném prostoru někomu působit bolesti hlavy až nevolnost.

Množení lilií provádíme dělením trsů nebo šupinami, které se oddělují od větších cibulí. Škůdců se u lilií nemusíme příliš obávat protože se objevují velmi vzácně.

Milovníci těchto rostlin nebo naopak ti, kteří s pěstováním začínají, mohou během roku navštívit nespočet zahradnických výstav, které se pravidelně konají v různých koutech republiky. Za všechny jmenujme alespoň litoměřickou Zahradu Čech nebo olomouckou Floru. Zde je možné se přesvědčit na vlastní oči, že když se to s liliemi umí, je to pastva nejen pro oči, ale také pro srdce a duši zahradníka.