Teprve odtud se exotické stromy a keře rozšířily do zahrad a parků. Pěstování japonských javorů nebo miniaturních jehličnanů v nádobách na terase se v posledních letech stalo módní záležitostí a stejně tak se stále častěji budují zahrádky v asijském, středomořském i antickém stylu. Domácí druhy rostlin a dřevin pak do exotické výsadby nezapadají a i proto se jejich pěstování tak rozšířilo. Nabídka cizokrajných dřevin je velmi rozsáhlá, aniž byste si uvědomili, že „obyčejný“ keř zahradní hortenzie pochází z Japonska.
O výsadbách exotických druhů v zahradách se vedou žhavé diskuze. Zastánci tvrdí, že pěstováním cizokrajných druhů nikomu neškodí, odpůrci oponují tím, že v našich podmínkách se exotům nedaří a měli bychom pěstovat jen domácí druhy. Podle nich do české zahrady patří jen původní druhy dřevin. Těch by bylo ale velmi málo - z domácích jehličnanů přichází v úvahu pouze borovice a smrk a listnáče jsou obvykle velmi vysoké a vzrůstné. Proto byla druhová pestrost v zámeckých parcích rozšířena o další exotické druhy dřevin. Tak proč nevyužít zkušeností zahradnických architektů a nezkusit vysadit na zahradu nějakou tu zelenou „perlu“.
Než si koupíte sazenici jakékoli exotické dřeviny, uvažte, zda bude mít na zahradě dostatečnou hloubku půdy. Tato zásada je důležitá hlavně v zakládané zahradě u novostavby, kde je pod navážkou ornice ukryta stavební suť. Většina dřevin koření hluboko a některé druhy nesnášejí vápník, kterého v tomto případě bude v půdě nadbytek, neboť úlomky cihel, pytle od vápna a cementu se hned tak rychle nerozloží. Dřevinu je po výsadbě zpravidla nutné dále hýčkat pravidelným přísunem organické hmoty a speciálními hnojivy určenými výhradně pro konifery. Z hnojiv je pro dřeviny vhodný například Cererit, NPK.
V mrazových kotlinách a drsných horských oblastech se s teplomilnými druhy rozlučte už předem. V prašném prostředí nebo v zamořeném exhaláty exotické dřeviny raději nepěstujte vůbec. Teplomilné dřeviny (cedr, kryptomérie, pajehličník, sekvojovec) vysazujte jen v nižších polohách a na chráněná místa Rovněž často pěstované cypřišky, zeravy a jedlovce vyžadují přistíněnou polohu, chráněnou před prudkými zimními větry. Vybírejte druhy podle jejich přirozeného prostředí, jen tehdy se jim bude na vaší zahradě dařit.
Exotická dřevina vysazená do zahrady mezi ostatní listnáče a jehličnany má jakési výsadní právo. Nikdy by cizokrajné dřeviny neměly ve výsadbě dominovat, pokud se nejedná o vyloženě stylovou zahrádku. Zastoupení jednotlivých druhů nelze jednoznačně stanovit. Záleží na vztahu dřeviny k okolnímu prostředí, na architektuře staveb a také na přání majitele. Začlenění cizokrajné dřeviny má v celkovém dojmu působit nenásilně a nenápadně. Na hranicích pozemku nevysazujte cizokrajné dřeviny působící v krajině nepřirozeně jak barvou, tak celkovým tvarem. Zde by měly být použity zejména naše domácí dřeviny - smrky, borovice, modříny, z listnáčů například javory, břízy, vrby či duby. Exotiku si můžete dovolit u cesty k chalupě nebo chatě, případně na terase či skalce. Čili s módní exotickou dřevinou zacházejte jako s extravagantním modelem šatů. Nechte ji vyniknout, ale jen tam kam se hodí.
Autor: Irena Forejtová