Zahradnický kalendář připouští u růžových princezen dva termíny sázení – na jaře a na podzim. Za nás se ale přikláníme k variantě nic neodkládat a pustit se do práce hned v říjnu nebo listopadu. Důvod? Pro každou rostlinu je sázení stres, stejně jako pro nás stěhování. Zvykat si na nové prostředí a sousedy, postupně zapouštět kořeny. Jaro může v tomto ohledu nasekat citlivým sazeničkám další zbytečné problémy. Někdy je teplé a vlahé, jindy skáče z přízemních mrazíků do horkého slunce a vysouší půdu.

„Na podzim má růže víc času zapustit kořeny a vytvořit si hustou síť jemného kořenového vlášení. Právě na těchto mikro koříncích žijí prospěšné půdní bakterie“ vysvětluje zahradnice Michala Brabcová. Bakterie pomáhají s transportem živin a vody a posilují imunitu růží i odolnost proti mrazu. Sazenička spokojeně prospí a na jaře už se vzbudí dobře zabydlená. Nerozhodí ji ani aprílové počasí.

Výsadba růží

Vybíráme sazenice

Zdravá sazenice má zelenou barvu bez černých skvrn, několik výhonů s lesklou, napjatou kůrou a neolámané trny. Polámané by neměly být ani kořínky, vlášení je bílé a vlhké.

TIP: Nenechte se napálit! Někteří nedočkaví prodejci vyorávají sazenice dřív, než nazrál jejich čas. Poznáte je na první pohled – mají vrásky a varhánky. Tyhle „předčasně narozené“ sazeničky ještě nejsou dostatečně vyvinuté a první mrazíky pro ně znamenají boj o přežití s nejistým výsledkem.

Pár tipů a triků před sázením

Máme vybráno a vezeme si růže domů. Předtím, než budeme sázet, bude potřeba ještě pár úkonů, abychom si pojistili úspěšné zakořenění:

Nůžkami zkrátíme zhruba o čtvrtinu hlavní i vedlejší kořeny a vlášení. Zredukujeme i přebytečné výhony. Ideálně by mělo zůstat 3 až 5 zdravých silných výhonů.

Dáme růžím napít. Žíznivé sazeničky ponoříme do nádoby s odstátou vodou a víčkem probiotik pro květiny aspoň na několik hodin, ideálně přes noc. Díky tomu se budou sazenice stěhovat i s partou užitečných mikroorganismů přichycených na kořenech. Prospěšné bakterie působí zároveň jako přirozená prevence proti plísni, která si na obnažených koříncích ráda smlsne.

Připravíme si jámy na sázení. Jejich hloubka by měla být okolo 30–40 centimetrů, na dno nasteleme vrstvu kompostu pro zahřátí a výživu.

Do jámy hodíme několik hrstí organického hnojiva, aby růže dostala živiny pěkně ke kořínkům

Sázíme!

Den D bez větších výkyvů počasí je tu, jdeme na to. Sázíme do takové hloubky, aby bylo místo roubování zhruba 5 centimetrů pod povrchem půdy. Kořeny jemně rozprostřeme do stran a teprve potom zasypeme zeminou.

Ačkoliv jsme nechali sazeničky přes noc pořádně napít, zálivkou nešetříme ani po zasazení. Okolo sazeničky vytvoříme dolík na způsob misky a zaléváme do něj. Před zalitím nezapomeneme na panáka weiki do konve! V první zálivce jsou totiž prospěšné mikroorganismy obzvlášť důležité. Půdní bakterie sazeničce v novém prostředí pomohou rozvinout kořenový systém, přirozeně zvýší imunitu, a také odolnost proti mrazům.

TIP: Neuvěřitelně romanticky vypadají růže vysázené u starých stromů. Růže i stromy se mohou navzájem přátelit, dost ale záleží na místě vysazení. Správně sázíme pod vnější stranou koruny, kde můžeme růže vyvázat na provazy z větví. V suchu a šeru vedle kmenu to fungovat nebude, růže by strádala.

Výsadba růží

Sladké sny, Růženky!

Zbývá poslední krok, jak čerstvé sazenice vymazlit a připravit na dlouhé období chladu: zazimování. Mráz je opravdu největším postrachem mladých růží, proto se nevyplatí šetřit materiálem. Zhruba týden po sadbě přihrneme rostlinky dobře vyzrálým kompostem tak, aby z něj vykukovaly jen vrcholky výhonů. Celý „hrobeček“ ještě zakryjeme chvojím a máme hotovo. Zbývá se jen těšit na budoucí ohňostroj květů a vůně.