Vistárie je popínavý okrasný keř pocházející z Asie. Má široké možnosti uplatnění a nelze jej přehlédnout – v závislosti na druhu se mohou výhony vistárie vyšplhat do výšky až deseti metrů. Tato statná liána pomůže zakrýt a zazelenit vše, na čem se dokáže přidržet. Bude tedy skvělou dekorací pro prvky, které nejsou na zahradě nebo na domě zrovna esteticky přínosné. Vistárie se může pnout po domě, okapu, zahradní zdi i po pergole, vždy však musí mít pevnou konstrukci.
Voňavá kráska
Vistárie na první pohled zaujme záplavou převislých hroznovitých květů. Ty se mohou vyskytovat v různých barvách, od bílé, růžové, až po různé odstíny fialové a mohou být dlouhé až jeden metr. Právě tyto květy vysloužily vistárii německé označení Blauregen, tedy „modrý déšť“. Vaši zahradu budou zdobit od května do června a často pak znovu v srpnu nebo v září. Období květu je doplněno nádhernou vůní, která prosytí široké okolí. Na podzim keř ozdobí dlouhé ploché šedě plstnaté lusky, které jsou jedovaté! Nenechávejte je proto v dosahu dětí, způsobují nepříjemné zažívací potíže. Při závanu větru lusky lehce šustí a vydávají podobný zvuk jako stébla bambusu. Tyto lusky jsou důkazem toho, proč je vistárie řazena do čeledi bobovitých.
Náročná péče bude odměněna
Vistárie je poměrně náročnou rostlinou, které je třeba věnovat dostatečnou péči už od výsadby. Jedině tak vám bude dělat radost a bude moci být vaši chloubou. Jde o slunomilnou rostlinu, která ve stínu špatně kvete. Musíme tedy vybrat dostatečně teplé a slunné stanoviště - vysazujeme ji na jižní nebo na jihovýchodní stranu. Když není zrovna v období květu, poměrně dobře snáší sucho a úpal. Důležité je zajistit jí lehkou půdu bohatou na živiny, dostatek prostoru, pravidelný střih a navádění. V takovém případě může dosáhnout věku až sto let! Doporučuje se také přihnojovat fosforečným a draselným hnojivem, které podpoří pevnost větví a bohatý květ.
Pokud chcete, aby vistárie rostla u zdi, zasaďte ji ve vzdálenosti minimálně 50 cm od ní. Vhodné jsou svislé opory umístěné tak, aby rostlina mohla růst i za nimi. Vistárie totiž poměrně rychle dřevnatí a tloustnoucí výhony by se mohly navzájem zaškrcovat. Silné starší výhony už od opory neodmotáte. Aby vistárie nevzrostla do opory z ocelových lan nebo trubek, odmotejte několikrát za rok z konstrukce hlavní výhon a připevněte ho svisle elastickým proutkem vedle opory. Jak se rostlina bude vytahovat, upevňujte ji zhruba v metrových vzdálenostech, dokud nedoroste k hornímu konci opory.
V případě, že chcete zasadit dvě rostliny vedle sebe, dopřejte jim pěti až šestimetrovou vzdálenost. Po výsadbě je třeba rostlinu seříznout na dvě až tři očka. Jedině tak omezíme bujný růst a dosáhneme bohatého kvetení. Později v průběhu léta se musí seřezávat letorosty až na několik listů a zkracovat přerostlé výhony. Jestliže se vistárii už od počátku dostane náležité péče, tzn., že ji správně zapěstujete a budete udržovat jarním a letním řezem, bohatě se vám odvděčí. Až se vydáte na nákup vistárií, požadujte šlechtěné odrůdy, které jsou množené řízky. Rostliny vypěstované ze semen méně a až za dlouho kvetou.
Široká rodina vistárií
Vistárie je rostlina pocházející především z jižní Asie a pak také ze Severní Ameriky. Známá je hlavně vistárie čínská (Wisteria chinensis) a vistárie květnatá (Wisteria floribunda). Druhá jmenovaná pochází z Japonska, dorůstá výšky až 8 metrů a její květenství mohou být až jeden metr dlouhá. Právě ona je v našich podmínkách nejběžnější a nejodolnější. Vistárie květnatá je zajímavá také tím, že je pravotočivá, má tedy pravotočivý směr ovíjení výhonů - ostatní druhy jsou levotočivé. Jako keř lze dobře pěstovat vistárii vznešenou (Wisteria venusta), která má v porovnání s vistárií květnatou větší jednotlivé květy v kratších a početnějších květenstvích. Květy se otevírají všechny současně. Její výhodou je úplná mrazuvzdornost.
Vistárie úhledná či sličná (Wisteria x formosa) je křížencem vistárie čínské a květnaté. Vyniká velkými modrými květy, které se otevírají už na konci dubna.
Co hrozí vistárii?
Jestliže je půda, do níž jste vistárii zasadili, bohatá na vápno, bude rostlina trpět na chlorózu. Ta se projevuje podstatně světlejším odstínem listové zeleně a může přecházet až ve zlatavý nádech. Nejhůře snáší půdy s vyšším obsahem vápna původní druhy, ty vyšlechtěné už s ní takový problém nemají. U vistárií dbejte také na pravidelnou závlahu, která je nejvíce důležitá zejména v jarních měsících, kdy rostlina nasazuje květ. Pokud by došlo k přesušení, opadaly by jak rozvité, tak i ještě nerozvité květy. Vistárie jsou rostliny odolné a dobře snáší zimu. Ovšem během tuhých mrazivých zim může dojít k jejich namrznutí, zvláště pokud jsou umístěny na nevhodném stanovišti. Přesto pak na jaře rostliny dobře obrážejí z kořenů. Čínská vistárie snese mrazy až - 20°C, japonská kolem - 15°C.
Vistárie mnoha tvarů
Vistárie nemusí být jen vysokou popínavou rostlinou plazící se po zídce domu. Vysadit ji můžeme také do nádoby, která však musí být dostatečně velká a umístěná na slunné a před větrem chráněné stanoviště. Takto je možné si vypěstovat malý, bizarně tvarovaný stromek, který tvoří kmínky několika rostlin spletených do sebe. Mladé sazenice vysadíme blízko k sobě a mezi ně zapíchneme oporu. V průběhu růstu výhony zkracujeme, obtáčíme kolem opory a mezi sebou křížíme a proplétáme. Nakonec vznikne pevný kmínek, který už žádnou oporu nebude potřebovat. Takto se nejlépe pěstují pomaleji rostoucí druhy vistárií, jako je třeba vistárie úhledná.
Dále je možné vypěstovat miniatury, které se hodí na terasy. Stačí si vybrat mladou rostlinu se silným kmínkem, kterou umístíme opět do větší nádoby. Nejvhodnější jsou pro to sazenice se dvěma výhony, které se po výsadbě hluboce seříznou a překříží. Během léta výhony obrazí a vytvoří postranní výhony, které v zimě zkrátíme na 2 až 3 očka a tak vytvoříme základ budoucí korunky. Během vegetace je třeba korunu prořezávat a také zkracovat koncové výhony – zesílí tak kmínek (takto postupujeme několik prvních let). Vistárie pěstované jako miniatury přihnojujeme speciálním hnojivem pro bonsaje, které má velice nízký obsah dusíku. Zapěstování trvá asi čtyři roky, ale výsledek stojí za tu námahu.
- jap -
Foto: Inmagine.com