Správný výběr odrůdy

Odrůd zahradních jahod existuje ohromné množství a další jsou stále šlechtěny. Pokud máte zahrádku a chcete na ní pěstovat jahody, musíte si nejdříve ujasnit, zda chcete, aby vám plodily po celou sezónu, nebo jen jednou za rok – podle toho volíme jahody jednoplodící, nebo stáleplodící (remontantní). Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Jednoplodící jahody jsou méně náročné na pěstování, protože plodí jen jedenkrát ročně v červnu a nejsou tak náročné na výživu. V době sklizně vám však zaručí větší výnos (sklidíme z nich najednou větší množství jahod), než jahody stáleplodící – nazrávají rychleji, ale pouze jednou. Stáleplodící jahody plodí od června až do doby, než se objeví první mrazíky, tedy na konci října či začátku listopadu. Jsou proto náročnější na výživu i pěstování.

Co se chuti týče, není možné jednoplodící a stáleplodící jahody srovnávat. Pokud nám jde u jahod především o chuť, je vhodné se pustit do pěstování jednoplodících jahod, které jsou sladší, chutnější a mají výraznější aroma. Tím však nechceme říct, že stáleplodící jahody nejsou dobré, jen nejsou tolik sladké a nemají tak výraznou vůni. Mezi chutné jednoplodící odrůdy jahod patří např. Sonata, Rumba, Selva, Korona, Darselect či Senga Sengana. Ze stáleplodících jahod se pak velké oblibě těší zejména odrůdy Aromel, Mara des Bois La Sans Rivalel, Hampshire Maid, Ostara, Rabunda a další.

Veškeré odrůdy jahod, které jsou dnes na našem trhu, jsou jahody velkoplodé. Pokud však chceme pěstovat skutečné obry mezi jahodami, pak bychom si měli pořídit odrůdu Karmen. Tato typická česká odrůda je velice sladká a svou chutí připomíná lesní jahodu. Jahody Karmen mají však jednu nevýhodu a to, že mají dutinku – jahoda je tak měkká a musí se okamžitě zpracovat.

Velmi zajímavou formou jahodníku jsou bezesporu převislé jahody, které se pěstují zejména v truhlících na balkónech. Mezi známé odrůdy převislých jahod patří Camara, Delikates, Elan či Superstar. Jestliže se chcete na zahrádce těšit z co nejdelší sklizně, je dobré si vysadit odrůdy jahod s různou dobou zrání. Vhodné je tedy střídat rané a pozdní odrůdy. Mezi oblíbené středně sezónní jahody patří například Royal Sovereign či Silver Jubilee, z raných odrůd pak zaujme např. Cambridge Vigour.

Výsadba jahod do truhlíku

Sazenice rostoucí přímo v záhonech jsou vždy výnosnější, než ty, umístěné v nádobách. Plodit však budou, takže pokud chcete pěstovat jahody na balkóně či na parapetu, není problém. Než se pustíme do výsadby jahod, musíme si vybrat správnou velikost nádoby, sazenice by neměly být na sobě příliš namačkány. Substrát by měl být dostatečně vzdušný a měl by dobře propouštět vodu, aby se kořeny jahod nezapařovaly. K substrátu je možné přidat trochu granulovaného startovacího hnojiva. Při výsadbě dáváme pozor, abychom sazenici nezasypali hlínou středové srdíčko, ale stejně tak nesmí koukat z hlíny kořeny.

Jahody v truhlíku jsou náročnější na závlahu i výživu, než jahody vysazené na zahrádce. Každých 14 dní je dobré jim proto výživu dopřát. Zálivka musí být pravidelná, truhlík by neměl vyschnout. Nádobu s jahodami je třeba umístit na vhodné místo. Jahodám nedělá dobře celodenní přímé slunce, jižní strana proto není nejvhodnější. Jako nejvhodnější stanoviště se jeví východní či severní strana. Životnost sazenic jahod na záhoně je delší, než sazenic v nádobě. Rostliny budou plodit 3 až 4 roky, zatímco v truhlíku pak maximálně dva roky.

Pěstování jahod na zahradě

Pokud chceme pěstovat jahody na zahrádce, je důležité je vysadit především v tom správném sponu. V každém řádku by měly být jednotlivé sazenice cca 20 cm od sebe. Jednotlivé řádky jahod by pak měly být od sebe vzdáleny 40 až 50 cm. Pokud pěstujeme bujnější odrůdy jahod, jako je například již zmiňovaná Karmen, mohou být jednotlivé sazenice ve vzdálenosti 30 cm v řádku a řádky pak klidně i 70 cm od sebe. Jahody na jednom stanovišti vydrží 3 až 4 roky, poté je potřeba záhon obměnit – není vhodné na stejné místo vysazovat jahody opakovaně. V případě, že nemáme jiný záhon k dispozici, musíme alespoň půdu obohatit a propracovat s novým substrátem.

Asi tři týdny po výsadbě sazenice přihnojíme, protože jahody vyžadují dostatek živin. Důležitá je samozřejmě také pravidelná zálivka, která by měla být dostatečná po celou dobu kvetení i sklizně jahod. Pokud nezajistíme rostlinám dostatek vody, nebudeme se moci těšit z krásných červených jahod.

Jahody se na zahrádkách často vysazují na netkanou textilii, protože udržuje vláhu a zabraňuje prorůstání plevelů. Výhodou takovéto výsadby je také fakt, že jahody neleží v hlíně a plody jsou tak krásně čisté. Také se tímto způsobem zamezuje šíření houbových chorob. Kromě netkané textilie můžeme použít také slámu, kterou namulčujeme okolo jednotlivých sazenic. Vhodná je až 5 cm vrstva slámy, která se rozprostře na záhonek. Sláma má však tu nevýhodu, že vydrží pouze jednu sezónu, poté je třeba ji obnovit, zatímco netkaná textilie poslouží po celé 3 až 4 roky. Po sklizni se sláma nechá na záhoně a zapracuje do země.

Pokud se na listech objeví červené skvrnky, není třeba panikařit. Skvrnitost je pouze kosmetickou vadou listu, což nijak neohrožuje tvorbu plodů. Skvrnité listy na sazenicích tak stačí po sklizni ostříhat a ponechat z rostliny pouze srdíčko. Stejně tak po sklizni postupujeme i u neskvrnitých listů. Ostříhané sazenice přihnojíme a můžeme se těšit na další úrodu.

- jpa -