Přesazování rostlin
Pokojovou rostlinu přesazujeme jen tehdy, má-li po vyjmutí z květináče silně prokořeněný obal, zejména jeho okraje, kterými se dotýká stěny květináče. Je-li kořenová soustava slabší, květinu nepřesazujeme, pouze přihnojujeme.
Složení půdy
Po přesazení květina neuhyne, pokud zachováme alespoň přibližně stejné složení půdy, jaké měla rostlina před přesazením.
Levné hnojivo
Získáme jej ze sušených vaječných skořápek. Rozdrtíme je nadrobno a necháme v trošce vody tři až čtyři dny vyluhovat. Můžeme přidat i špetku cukru. Hnojivo se hodí pro pokojové i zahradní květiny. Je účinné zejména pro svůj obsah vápníku. Jednodušší je občas špetku drcených skořápek zarýt do prsti v květináči. Než začnete s tímto typem hnojiva, ujistěte se však, zda daná rostlina přihnojování vápníkem snese.
Houbovitý nános
Na květináčích se někdy může utvořit nános v podobě bělavého okraje. Ten můžeme odstranit tím, že květináč po vyčištění potřeme kůží od slaniny.
Kaktusy a slunce
Kaktusy a slunce sice patří zdánlivě bezvýhradně k sobě. Přesto však může sluníčko kaktus popálit či doslova spálit. Zejména v našich podmínkách, kdy jsou pošmourné zimní dny chudé na slunce, může nenadálý příval slunečních paprsků způsobit na kaktusech nenapravitelné škody. Zejména na jaře proto kaktusy zastiňujeme zprvu papírovou clonou nebo skelným štítem, který natřeme kaší z plavené křídy a vody, nebo filtrem, který si uděláme ze dvou destiček skla (od fotografických negativů) s vloženými listy bílého hedvábného papíru. V tomto případě můžeme účinnost filtru zeslabovat tím, že postupně ubíráme listy papíru. Po jednom až dvou měsících můžeme rostlinu volně vystavit sluníčku. Jsou však některé druhy kaktusů, které v původním domácím prostředí rostou např. v trávě, a ty si vyžadují přiměřené zastínění po celou vegetační dobu.
Sníh na květiny
Sníh působí blahodárně. Občas květiny v květináči zalijeme vodou získanou roztáním sněhu. Pookřejí i květiny, které chřadnou.
Zeleň bez prachu
Občas je třeba květiny odprášit. Používáme k tomu podle druhu květiny měkké jemné houby nebo štětečku, který navlhčíme v čisté vodě. Pak opatrně list po listu otíráme. Prach na větších listech odstraňujeme kouskem vaty namočeným do mléka (může být i kyselé). Při odprašování listy lehce, ale pevně zespoda držíme, aby se nezlomily.
Převzato z knihy Rádce moderní domácnosti
Autor: Vlasta Dubská, Jan Dubský
Vydalo nakl. Práce, 1972