Pod pojmem ekologické zemědělství si můžeme představit systém hospodaření, který zakazuje použití syntetických pesticidů a hnojiv a naopak využívá pro přírodu šetrné způsoby k potlačování plevelů, škůdců a chorob. Tento trend rovněž upřednostňuje obnovitelné zdroje energie a recyklaci surovin. Proto se přírodní hnojiva stále více využívají a to nejen v soukromém pěstitelství.

Co potřebují rostliny?

Schopnost rostlin lépe a krásně růst je dána mnoha faktory. Jedním z prvních faktorů je vlastní genetika, tedy to, co mají jednotlivé odrůdy a kultivary dány do vínku. Druhým faktorem je prostředí, které rostlinám poskytujeme. Třetím a rovněž velmi důležitým faktorem jsou pak růstové hormony, které zajišťují, že bude rostlina dobře kořenit, rozvětvovat se, růst a plodit. Někdy si však rostliny, zejména v počátcích růstu, nedokáží vytvářet hormony tak, jak by potřebovaly.

Pro svůj správný vývin potřebuje rostlina také několik životně důležitých prvků. Dva z nich, kyslík a uhlík, získávají rostliny ze vzduchu. Ostatní prvky, jako je fosfor, dusík, draslík a stopové prvky (hořčík, vápník, železo, síra apod.) pak získávají z půdy. Jakmile některý z těchto prvků v půdě chybí, žije rostlina jen do té doby, dokud nevyčerpá své vlastní zásoby. Pokud v půdě chybí byť jen jeden ze základních prvků, nedokáže rostlina řádně využívat ani ostatní živiny, přestože jich má k dispozici dostatek. Z toho důvodu je důležité, aby se všechny důležité živiny nacházely v půdě ve správném poměru.

Doplňování živin

Pokud se rostlina vyskytuje ve volné přírodě, čerpá z půdy živiny a ty poté, co odumře, do půdy zase vrátí. U rostlin pěstovaných na zahrádce je tomu však jinak – spotřebované živiny se musí do půdy doplňovat. Zejména u rostlin, které byly vyšlechtěny na výkonnost, se spotřeba těchto živin mnohonásobně zvyšuje. V minulosti se používala především přírodní hnojiva organického původu, zejména hnůj. Teprve v 19. století se začala objevovat průmyslová hnojiva. Jejich výhodou je to, že jsou dobře rozpustná ve vodě a rostliny tak tento výživný roztok snadno přijímají. Často však kvůli tomu dochází k přehnojování, protože rostliny všechny poskytované živiny nestačí spotřebovat. Průmyslová hnojiva se tak dostávají do podloží a nakonec znečišťují podzemní vody. Jejich užíváním dochází také k ničení potřebných půdních mikroorganismů a ke změně pH půdy.

Průmyslová versus organická hnojiva

Rostliny, které jsou hnojeny průmyslovými hnojivy, dorůstají sice krásných rozměrů, ale za to jsou méně odolné. Navíc také méně kvetou a plody bývají vodnaté a nemívají tolik výraznou chuť ani vůni. Ve sklízených potravinách se objevují také nežádoucí doprovodné látky. V případě přehnojení trávníku průmyslovými hnojivy může dojít k jeho popálení, což se projevuje jeho zhnědnutím.

Oproti tomu organická hnojiva dodávají do půdy živiny postupně a rostliny je tak mají k dispozici kdykoliv potřebují – působí tedy dlouhodobě. Živiny, které se nespotřebují, zůstávají v půdě vázané a nemohou se z ní jen tak vyplavit. Velkou výhodou organických hnojiv je tak to, že se s nimi nemusí hnojit příliš často. A to nemluvíme o dalších výhodách, jako je šetrnost k životnímu prostředí a lidskému zdraví.

Přírodní hnojení

Pokud chcete zkusit něco jiného, než jsou průmyslová hnojiva a klasický hnůj, můžete vyzkoušet i alternativní způsoby hnojení. Existují totiž rostliny, jež obsahují látky, které dokáží jinou rostlinu povzbudit tak, aby začala vytvářet hormony, které potřebuje. Vyrobit se z nich dají přírodní hnojiva. Jde tedy o použití určitých druhů rostlin k hnojení a přípravě záhonů pro pěstování rostlin jiných. Samozřejmě je dnes v obchodech k dostání obrovské množství organických hnojiv bez přídavku průmyslové vyráběných složek pro všechny druhy rostlin a to ve formě granulí, postřiků či zálivky. Vyrobit si však můžeme ryze přírodní hnojivo také svépomocí.

Výživný postřik z kopřivy a tymiánu

Vezmeme sušený tymián a kořeny, případně listy kopřivy dvoudomé či žahavky. Z tymiánu vydrolíme lístečky a použijeme zhruba dvě hrsti tymiánových lístků a jednu hrst kopřiv (v případě kopřivových listů dvě hrsti). Vložíme společně do skleněné nádoby a zalijeme cca 1 litrem 40% lihu (může být i denaturovaný). Zamícháme a necháme 24 hodin louhovat. Po uplynutí této doby je vyluhovaný extrakt připravený pro vlastní aplikaci. Extrakt přefiltrujeme přes plátýnko či sítko do plastové či skleněné nádoby (nepoužíváme kov). Směs aplikujeme na rostliny ve formě zálivky. Důležitá je dávka – aplikujeme 5 ml roztoku na 1 litr vody. Tímto postřikem můžeme zalévat od klíčících rostlin až po rostliny, které mají cca 5 – 6 listů. Rostliny budou mít lepší kořenový systém a také více listů. Výhodou tohoto lihového extraktu je, že nám vydrží více než jednu sezónu. Pokud jej budeme mít uskladněn v suchu, chladu a ve tmě, není problém jej používat po dva až tři roky.

Hnojivo z vaječných skořápek

Pokud se chystáte pěstovat rajčata, papriky či lilek, určitě nezapomeňte dát na dna výsadbových otvorů drcené vaječné skořápky. Fungují jako hnojivo a zároveň odpuzují škůdce. Dají se také rozsypat kolem základů rostlin.

Hnojivo z kávové sedliny

Kávovou sedlinu můžeme využít jako výživné hnojivo, proto je vhodné ji přimíchávat do půdy. Dodá do ní zejména tolik potřebný dusík. Přestože se obecně traduje, že je použitá kávová sedlina kyselá, není tomu tak. Můžeme ji tedy přimíchávat do půdy, ale skvěle nahradí také hnůj v kompostu.

Česnekový sprej

Pokud hledáte něco, čím byste z vaší zeleniny odehnali hmyz, pak použijte česnekový insekticid. Stroužek česneku rozmixujeme v mixéru, zalijeme dvěma šálky vody a necháme den odstát. Poté tuto směs přidáme do rozprašovače a aplikujeme na rostliny. Výhodou tohoto insekticidu je, že se může bez problémů aplikovat i na listy rostlin.

Rajčatový repelent proti mšicím

Jestliže nevíte, jak se zbavit všudypřítomných otravných mšic, vyrobte si sprej z rajčatových listů, které jsou plné alkaloidů. Potřebujeme jeden až dva šálky nasekaných či rozmačkaných rajčatových listů, které namočíme do dvou šálků vody. Necháme je přes noc louhovat a poté výluh doplníme ještě dalšími dvěma šálky vody. Takto připravený repelent můžeme nanášet na rostliny na zahradě. Je třeba dávat pozor na domácí zvířata a uchovávat směs mimo prostor, kde se pohybují, protože pro ně mohou být listy rajčat jedovaté.

Feferonkový insekticid

Feferonky dokáží účinně bojovat s mnoha zahradními škůdci, proto není od věci si připravit domácí chilli sprej. Vezmeme 6 až 10 feferonek, dáme do mixéru a zalijeme dvěma šálky vody. Mixujeme na vysokou rychlost po dobu 1 až 2 minut. Tekutinu nalijeme do nádoby a necháme přes noc ustálit. Další den přefiltrujeme přes plátýnko a k feferonkovému výluhu přidáme ještě 1 litr vody. Tímto insekticidem můžeme sprejovat rostliny každý týden, nebo kdykoliv po dešti.

- jpa -