Seznamte se s javory
Javorů dnes existuje okolo 130 druhů, jsou tak jedněmi z nejrůznorodějších stromů co se týče výšky, tvaru koruny i velikosti a tvaru listů. Rostou v Evropě, Asii, Americe i v Africe. V přírodě rostou spíše v kamenité a nepříliš úrodné zemi, musí se tak vyrovnávat s náročnými podmínkami. Rostou velmi pomalu, dlouho a jejich dřevo je dosti tvrdé. Stromy dorůstají výšky od 1 do 30 metrů, pro zahrádky jsou však zajímavé méně vzrůstné druhy a kultivary. Všechny druhy javorů jsou světlomilné, často však snášejí i polostín. Některé pestrolisté kultivary nesnášejí přímý sluneční úpal, který způsobuje zasychání špiček listů, proto je dobré je přistínit. Okrasným javorům se nejlépe daří v úrodné a středně těžké půdě.
Javor má laločnaté listy, které umožňují světlu proniknout až hluboko do koruny. Během dnů, kdy už světla a tepla ubývá, využívají listy zásobní červené a žluté barvivo. Právě listy javorů mají výrazný estetický účinek, na podzim se překrásně vybarvují do tónů žluté, žlutooranžové, oranžové, tmavě fialové až krvavě červené barvy. Listy jednotlivých druhů jsou také různě tvarované, květy mohou být 4 až 5 četné uspořádané v hrozny, laty nebo chocholíky, plody javoru pak představují křídlaté dvojnažky. Některé druhy mají velmi dekorativní právě i tyto plody - mohou být žlutobílé, načervenalé až červené, světle zelené nebo hnědé, sestavené do delších či kratších hroznů nebo svazečků. Někdy vydrží na stromech i po opadu listí přes celou zimu.
U některých druhů javorů se vytvořil chladicí a ochranný systém, kdy je kanálky od kořenů až po listy rozváděna mléčně bílá lepkavá kapalina zvaná mléč. Další tekutina, tentokrát sladká, pak proudí do květů a včely ji získávají opylováním. Z druhu, který se nazývá javor cukrový, se vyrábí oblíbený javorový sirup. Nevýhodou javorů pěstovaných na zahradách jsou nažky, které rády na zemi klíčí a na jaře jsou doslova všudypřítomné. Pokud tedy chceme na zahradě pěstovat javory, nehodí se k nim žádné jalovce či půdopokryvné skalníky, protože by z nich dříve či později vykukovaly javorové listy. Všechny záhony je dobré pokrýt mulčovací kůrou, které by měla být ideálně podložena ještě geotextilií.
Jaké jsou nejběžnější okrasné javory?
Oblíbené druhy javorů s okrasnými listy:
javor dlanitolistý (Acer palmatum)
javor polní - babyka (Acer campestre)
javor mléčný - mléč (Acer platanoides)
javor ginnala (Acer ginnala)
javor japonský (Acer japonicum, syn. Acer shirasawanum)
Javor dlanitolistý
Javor dlanitolistý
Javor japonský
Javor mléč. Foto: Zahradnictví Franc
Druhy javorů s okrasnou kůrou:
javor vlasonohý (Acer capillipes)
javor pensylvánský (Acer pensylvanicum)
javor Davidův (Acer davidii)
javor rezavožilný (Acer rufinerve)
javor kapadocký (Acer cappadocicum)
javor montpelierský - francouzský (Acer monspessulanum)
Pěstujeme javor dlanitolistý
V nabídce našich zahradnictví naprosto převažuje javor dlanitolistý, který pochází z Japonska, střední Číny a Koreje. Jeho kultivarů známe nepřeberně mnoho, liší se od sebe tvarem listů, jejich barvou i tím, jak se barevně během roku proměňují. Jedná se o jeden z nejkrásnějších listnatých stromů a tak by neměl chybět na žádné okrasné zahradě. Tyto stromy skvěle vypadají jako solitéry v trávníku, vyniknou poblíž cest a pěšinek, v předzahrádkách, u vchodů do domů, ve vřesovištích, u jezírek a jiných vodních ploch, ale skvěle zapadnou i do skalek či květinových zídek.
Jednotlivé kultivary javoru dlanitolistého se od sebe liší také výškou a odolností vůči slunci a mrazu. Javor dlanitolistý pochází z chladného a vlhkého prostředí japonských hor, proto je třeba mu najít takové stanoviště, jehož mikroklima se jim alespoň trochu podobá. Stromům dělá dobře vlhký vzduch, proto je ideální umístění například v blízkosti zahradního jezírka. Naopak nevhodné je umístění stromů na jižní straně zahrady.
Ovšem i vhodné stanoviště je třeba volit podle toho, jakou odrůdu javoru dlanitolistého jsme si pořídili. Například červenolisté odrůdy se bez dostatku slunce naplno nezabarví. Pokud by byl stromek umístěn ve stínu, zůstaly by jeho listy nazelenalé. Ani zelenolistým odrůdám sluneční paprsky neublíží, nejvíce ohroženy spálením bývají žlutolisté odrůdy. Nejvhodnější je proto pro ně tzv. toulavý stín, kterým se označuje místo, kde je stín alespoň několik hodin denně. Javory nemají rády ani vítr, protože vysušuje vzduch a stromy pak odpařováním ztrácí více vody. Javorové „vrtulníčky“ snášející se na podzim k zemi vítr k tomu, aby se dostaly dostatečně daleko od mateřské rostliny, nepotřebují.
Javor dlanitolistý rozhodně nevysazujeme na zahradě do míst, kde je nejmrazivější mikroklima. Menší kultivary je možné zasadit do nádoby, kterou pak na zimu obalíme drceným polystyrenem, nebo jinou izolací a stromek přemístíme do skleníku. Tento druh javoru nesnáší vápenitou půdu, která by jej umořila, ale dobře se mu daří v mírně kyselé půdě odlehčené pískem, případně kokosovými vlákny. Zemina by měla být neustále vlhká, ale ne příliš mokrá.
Další javory pro krásnou zahradu
Na naší zahradě se však nemusíme omezovat na javor dlanitolistý, u nás rostou i vyšlechtěné odrůdy javoru klenu a javoru mleče. Mají různě barevné listy a některé vynikají korunou, která se příliš nerozrůstá do výšky ani do šířky. Velmi pěkně na zahradě vypadá také javor stříbřitý či javor cukrový. Pokud nechcete mít zahradu zaplevelenou semenáčky, zvolte javor jasanolistý, který ani jako javor nevypadá a navíc je dvoudomý. V případě, že byste raději něco nižšího, vyberte si javor tatarský dorůstající velikosti keře.
Nízké kultivary okrasných javorů krásně vyniknou jako solitéry, protože na zahradě vytvoří doslova nepřehlédnutelný červený či žlutý prvek. Dobře se jim však daří i ve skupinách. Takovou skupinu javorů je možné doplnit ještě mrazuvzdornými bambusy, čímž vytvoříme jedinečnou kompozici japonské zahrady.
Pozor na choroby okrasných javorů
Okrasné javory trpí na houbové choroby, jako je například Verticilliem, které může zapříčinit odumření celého stromu. V případě, že je strom napaden, je třeba odřezat postižené větve a ty pak spálit. Jedině tak je možné strom zachránit. Na javorech se může objevit také padlí a houby, které způsobují hnědé zasychání okrajů listů. K tomu dochází zejména u rostlin, které byly oslabeny špatným řezem.
- jpa -