Obecně o hortenziích

Hortenzie (Hydrangea) jsou okrasné rostliny z čeledi hortenziovitých, které jsou hojně pěstovány v parcích a zahradách. Nejčastěji dorůstají výšky 1 až 1,5 metru, existují však takové druhy, které mohou dorůst až 3 metrů. Unikátní jsou pak popínavé druhy, jako je hortenzie řapíkatá šplhající se až do 20 metrové výšky. Tyto opadavé keře se bohatě rozvětvují a mají krátce řapíkaté, špičaté listy. Kulovité či polokulovité květenství se nazývá chocholík. Květy v chocholíku jsou nejčastěji čtyř nebo pětičetné. Plodem hortenzie je tobolka.

Hortenzie se k nám dostaly z japonského ostrova Honšú. V celé východní Asii byly jakožto okrasné rostliny pěstovány již v dávných dobách. Později byly zavlečeny na Nový Zéland, Havajské ostrovy, do Střední a Jižní Ameriky či na Madeiru. V Evropě se poprvé objevily v 18. století a v Čechách pak na počátku století devatenáctého. Ve své domovině se vyskytují především v horských lesích a také v křovinách. Hortenzie jsou dnes oblíbené také proto, že udělají spoustu parády i poté, co jejich květenství uschnou. Zaschlé květy se na keřích drží i po opadu listí po celou zimu. Můžete je na keřích ponechat, nebo je využít jako dekoraci do bytu.

Kouzlo barevných hortenzií

Barva květů hortenzií může být různá, běžné jsou odstíny bílé, žluté, růžové, červené, temně červené, světle až tmavě modré i fialové. Existují však také odrůdy, v nichž se tyto barvy kombinují. Barva květů hortenzií je závislá na kyselosti půdy. V alkalických půdách se květy zbarvují do růžova, zatímco v půdách kyselých do modra. Odstín anthokyanů, což jsou červeno-modro-fialová barviva, se mění v závislosti na kyselosti buněčné šťávy. Půdní reakce tak má zásadní vliv na barvu květů. Kultivary hortenzií s růžovými a červenými květenstvími se v půdě s pH 3,5 až 4,5 zabarvují do modra, zatímco v půdách s reakcí pH 5,5 až 6 se vybarvují do růžova a červena. Neutrální reakce pH kolem 6,5 až 7 hortenziím škodí a dochází ke žloutnutí listů, tzv. chlorózám.

Pokud tedy chceme „přebarvit“ růžově kvetoucí kultivar hortenzie a docílit modrého vybarvení květů, musíme do půdy přidávat kamenec hlinitoamonný (5 kg na 1 m3 substrátu). Roztokem kamence je tedy třeba rostliny zalévat jednou až dvakrát týdně po dobu asi 6 týdnů a to i během nakvétání. Volné ionty hliníku reagují s barvivem a mění jeho odstín. Některé odrůdy mění barvu květů během stárnutí. Z bílých květů se například postupně stávají červené či zelené, z modrých či růžových bordó, fialové či zelené. Někdy dokonce můžeme na jednom keři najít květy růžové, fialové i modré.

Druhy hortenzií

Hortenzie se dnes pěstují v řadě kultivarů, pěstovat můžeme hortenzii velkolistou, pilovitou, plstnatou, řapíkatou, latnatou, kosmatou, stromečkovitou, drsnou, dubolistou, Sargentovu a další. Jen ve východní Asii roste na 70 druhů hortenzií. Na našich zahradách a balkonech se nejčastěji setkáváme s hortenzií velkolistou (Hydrangea macrophylla).

Pěstujeme hortenzie velkolisté

Hortenzie velkolisté jsou nejznámějším a nejpěstovanějším druhem hortenzií. Těmto rostlinám se nejlépe daří v kyselých, dobře propustných, rašelino-hlinitých půdách s pH 3,5 až 4,5. Půda musí být dostatečně hluboká, výživná a nesmí být vápenitá. Vhodná je půda s příměsí rašeliny, zetlelého kravského hnoje, jehličnaté hrabanky či listovky. Zajistí rostlinám dobrý růst i bohaté kvetení. Hortenzie je třeba umístit na světlé, ale nikoliv přímým sluncem osluněné místo, kde budou navíc chráněny před prudkým větrem a průvanem. Nejlépe se jim daří v polostínu a bez problémů zvládají i stín. Ideální teplota v letním období se pohybuje v rozmezí 20 až 25 °C. Zálivka by měla být vydatná, ale nesmí dojít k přemokření. Ideální je měkká dešťová voda, tvrdá voda může rostlinám vážně uškodit. Stejně tak ale hortenzie nesnáší suchou půdu. Hortenzie je třeba chránit před mrazy, vhodné je použití rašeliny, hoblin, listí či chvojí. Pokud však máme rostliny umístěny v nádobách, přesuneme je na zimu do chladné a temné místnosti.

Správný řez je důležitý

Na jaře je třeba u hortenzie velkokvěté provést řez, při němž se odstraní pouze suché a překrývající se větve, nebo větve slabé a odkvetlé. Abychom docílili vytvoření silných květních pupenů, řežeme hortenzie od května do půlky června nad třetím a čtvrtým pupenem. Na jaře neodstraňujeme výhony ukončené květním pupenem, protože se pupeny zakládají již v předešlém roce. Nevhodným řezem může dojít ke snížení kvetení hortenzie. Stejně tak můžeme přijít o květy v případě, že rostlině v tuhé zimě vrcholové květní pupeny umrzly, nebo nemá vhodnou výživu a není pěstována ve správném typu půdy. Pokud pěstujeme hortenzii latnatou či stromečkovou, řežeme každým rokem jednoleté výhony hluboko, přibližně na jedno až dvě očka.

Doporučená péče

Hortenzie je dobré pravidelně každým rokem hnojit kombinovanými hnojivy neobsahujícími vápník a přidávat jim dostatek humusu a rašeliny. Výživa by měla být vyvážená, přehnojování dusíkatými hnojivy není vhodné, jinak by nové letorosty nemusely dobře vyzrát a v zimě by namrzaly. Keře mulčujeme rozdrcenou borkou nebo dřevěnými štěpky, které půdu udrží déle bez plevelů, dodají ji potřebnou vláhu, humus a v zimě ochrání rostliny před promrznutím. Vrstva mulče na zimu by měla být alespoň 10 cm vysoká. Použít můžeme také lehký kompost či suché listí. Na závěr překryjeme větévkami chvojí.

Pokojové hortenzie

Do interiérů jsou vhodnější hortenzie latnaté, které jsou náročnější na teplejší přezimování (v rozmezí 15 až 18 °C). I během kvetení by se teplota prostředí měla pohybovat okolo 15 °C, květy hortenzie latnaté tak déle vydrží. Od začátku června do příchodu prvních podzimních mrazíků je možné pokojovým hortenziím dopřát letnění. Jakmile budete rostlinu přemisťovat z interiéru ven, otužujte ji postupně i proti přesvětlení.

- jpa -