Šlechtit borůvky začali na počátku 20. století Američané, kteří se zaměřili hlavně na velikost a kvalitu plodů, jejich chuťové vlastnosti a také odolnost proti mrazu. Dnes jsou tak známy desítky odrůd borůvek, z nichž se však pro pěstování na zahradách doporučují jen některé druhy. Vedle chuťově vynikajících borůvek je totiž možné narazit i na takové, které jsou chuťově průměrnější. Chuťový rozdíl mezi kanadskou velkoplodou borůvkou a borůvkou rostoucí v lese, je znatelný. Každá borůvka je jiná, ale obě jsou velmi chutné. Lesní borůvky jsou malinko kyselejší, obsahují více vitamínů a barví, zatímco zahradní borůvky nebarví, mají větší a o něco sladší plody. Kanadská borůvka pocházející ze Severní Ameriky ve své domovině dorůstá výšky klidně až 2,5 metru. Mezi nejčastěji pěstované odrůdy kanadských borůvek patří Bluecrop, Patriot a Duke.
Borůvka dlouholetá
Ze tříletého keříku je možné získat v průměru okolo 250 g borůvek, ze starších rostlin, která mají přes 120 cm a více pak může být výnos vyšší, od 2 až třeba do 6 kilogramů plodů. Obecně tedy platí, že čím starší je rostlina, tím je z ní větší výnos. Borůvka je relativně dlouhověká rostlina a v případě, že je správně vysazena a má zajištěny optimální podmínky, tak se z jednoho keříku můžeme těšit 20 až 25 let. Po celou tuto dobu bude plně plodit. Borůvky začínají plodit až 3 rok, plné plodnosti dosahují cca 6 leté keříky vysoké kolem 150 cm.
Podmínky pro pěstování borůvek
Pokud chceme na své zahrádce, nebo na balkoně či terase pěstovat borůvky, musíme jim zajistit vhodné pěstební podmínky. Ty jsou dosti podobné s těmi, které vyžadují rododendrony. Borůvky potřebují hodně slunce, kyselou půdu (s pH 3,5-4) a vysokou vlhkost vzduchu. Dále je nutné jí dopřát také pravidelnou zálivku, je třeba, aby substrát zůstával stále vlhký. Jenomže borůvky nesnáší chlór ani vápník, proto je třeba je zalévat pouze dešťovou vodou. Borůvky jsou částečně samosprašné, což znamená, že pokud budeme pěstovat v záhonku či květináči pouze jednu, plodit bude, ale ne moc a ne příliš kvalitně. Vhodnější je proto umístit na jedno místo více rostlin, které si budou v tomto ohledu vzájemně pomáhat.
Výsadba borůvek
Pro výsadbu borůvek je ideální jaro, neboť sazenice mají možnost do podzimu zakořenit. Mnoha lidem se pěstovat borůvky nedaří, ale většinou je to tím, že jim nejsou schopni zajistit právě ty podmínky, které vyžadují. Jednou ze základních věcí, bez níž se při pěstování borůvek neobejdete, je rašelina. Pokud v půdě není obsažena, musíme jí do ní zapracovat. Vykopeme tedy jámu, která by pro jeden keřík borůvek měla mít v průměru alespoň 80 cm a hluboká by měla být okolo 40 cm a zasypeme ji rašelinou. Dvou až tříleté rostliny sázíme do sponu 2x1 m. Na dno jámy je vhodné ještě předtím přimíchat také speciální hnojivo na borůvky. Ideální je plné, pozvolně rozpustné hnojivo, naopak nikdy nepoužíváme na borůvky hnojiva s obsahem vápníku a chlóru.
Jelikož je rašelina dosti suchá, je třeba ji lehce zvlhčit – hráběmi ji tedy rozhrabáváme a kropíme vodou. Na povrch rašeliny, do místa, kde plánujeme výsadbu keříku, přisypeme znovu ještě trochu hnojiva. Rostlinku vyklopíme z nádoby, lehce jí promneme kořenový bal, a vložíme ji do připravené jámy v rašelině. Vysazujeme o 1-2cm hlouběji, než jak byla vysazena v kontejneru. Rašelinu k rostlině lehce přitlačíme ze všech stran a znovu ji zalijeme. Nakonec vytvoříme kolem rostliny 3-4 cm vrstvu mulče, což zajistí menší odpar vody během letního období.
Řez borůvek
Borůvky je třeba pravidelně prořezávat. Řez borůvek se provádí vždy na začátku vegetačního období a končí před obdobím květu. První dva roky po výsadbě však keře neřežeme. V dalším roce je důležité odstraňování starých (3 ročních) výhonů, které se nahradí mladými a silnými výhony. Slabé výhony by keř zbytečně zahušťovaly a vyčerpávaly. Správně udržovaný keř by měl mít 5 až 8 silných, rovných větví s dostatečnými přírůstky. V následujících letech je pak třeba postupně obnovovat staré větve s malými přírůstky.
- jpa -