Batáty, známé také jako sladké brambory, jsou kořenové hlízy tropické rostliny povijnice batátová (Ipomoea batatas). Ačkoli se jim říká brambory, s pravými bramborami nemají botanicky nic společného – patří totiž do čeledi svlačcovitých.

Původem jsou batáty ze Střední a Jižní Ameriky, kde tvořily důležitou součást stravy domorodých kultur. Jejich domovinou je především mexický poloostrov Yucatán, Venezuela a Kolumbie. Dnes patří mezi nejvýznamnější užitkové plodiny tropických a subtropických oblastí po celém světě.

Batáty vás překvapí svou rozmanitostí tvarů a barev – najdeme hlízy od krémově bílých přes sytě oranžové až po fialové odstíny. Rostlina je poléhavá vytrvalá hlíznatá bylina, která ve své domovině často dorůstá až 5 metrů. Povijnice batátová má různotvaré, často hluboce laločnaté listy a kvete bílými, růžovými nebo purpurovými květy na dlouhých stopkách.

Jedna rostlina může vyprodukovat hlízy o hmotnosti od 0,5 kg až do 5 kg. Batáty jsou ceněné nejen pro svou výživovou hodnotu, ale také pro široké využití v kuchyni, kde se uplatní v nespočtu zdravých receptů.

Druhy batátů: Jak se liší podle barvy a chuti

Batáty nejsou jen oranžové, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato všestranná plodina vás překvapí paletou barev od krémově bílé, přes sytě oranžovou až po tmavě fialovou. Liší se nejen barvou slupky a dužniny, ale také chutí, konzistencí a výživovými vlastnostmi.

• Červené batáty mají často žlutou nebo bílou dužninu a obsahují nejvíce betakarotenu, který jim dodává výraznou barvu i jemně nasládlou chuť.

• Žluté batáty s oranžovou dužninou mají pevnější konzistenci a méně sladkou chuť.

• Bílé batáty se světlou slupkou a sytě žlutou dužninou jsou jemnější a méně sladké, s pevnou strukturou.

• Fialové batáty obsahují vysoké množství antokyanů, což jsou silné antioxidanty. Mají zemitější chuť a jsou vizuálně atraktivní.

Batáty vs. jam – jaký je rozdíl?

V Severní Americe, hlavně ve státech jako Severní Karolína a Louisiana, jsou oranžové batáty velmi oblíbené a často se označují jako „yam“. Toto označení je ale nepřesné, protože pravé jamy (Dioscorea) jsou úplně jiná rostlina, která pochází z Afriky a Asie. Jamy mají tvrdší slupku a jejich chuť je více škrobovitá a méně sladká. Oproti tomu batáty mají jemnější dužninu a jsou sladší. 

Vodní batáty – Ipomoea aquatica

Existují také takzvané vodní batáty (Ipomoea aquatica), které jsou příbuzné batátům, ale nepěstují se kvůli hlízám. Tato rostlina je oblíbená v jihovýchodní Asii, kde se využívají její listy podobně jako špenát.

Pěstování batátů: Jak na úspěšnou sklizeň sladkých brambor na vaší zahradě

Jak začít s pěstováním batátů

Aby se batáty správně vyvinuly, potřebují dlouhé vegetační období bez mrazů. V našich podmínkách je ideální začít s předpěstováním. Batáty si můžete vypěstovat ze zakoupených hlíz, které mají vegetační očka.

Hlízu vložte do květináče s hlinitopísčitou půdou, která je bohatá na organické látky. Půda by měla mít pH kolem 5,5–6,5 a musí být dobře propustná. Hlíza rychle zakoření a z mladé rostliny brzy vyrostou výhonky, které je potřeba vyvázat k opoře, například k tyčce.

Výsadba batátů venku a ve fóliovníku

Předpěstované rostliny vysazujte ven, až když pominou poslední květnové mrazy. Batáty potřebují dostatečně prosluněné místo a teplou, vyhřátou půdu. Hlízy sázejte poměrně hluboko, aby měly dostatek prostoru pro růst.

Pokud máte k dispozici fóliovník, batáty v něm budou během léta prospívat ještě lépe díky vyšší teplotě. Nezapomeňte však pravidelně větrat, aby se zabránilo nadměrné vlhkosti, která by mohla vést k hnilobě kořenů.

Péče o batáty během růstu

Povijnice batátová je poměrně odolná rostlina a nevadí jí krátkodobé sucho. Během vegetačního období je však důležité dopřát rostlině alespoň šest vydatných zálivek, čímž výrazně zvýšíte výnos hlíz. Batáty je vhodné hrůbkovat podobně jako běžné brambory – to znamená přihrnovat zeminu ke stonkům, aby se podpořil růst hlíz. Pro dosažení lepších výsledků doporučujeme batáty pravidelně přihnojovat. Ideální je používat organická hnojiva, jako je kompost nebo hnůj bohatý na draslík, který podporuje tvorbu hlíz. Vyhněte se přehnanému hnojení dusíkatými hnojivy, která podporují růst listové hmoty na úkor hlíz. Hnojení provádějte přibližně jednou za tři týdny během vegetačního období.

Sklizeň batátů

Batáty sklízejte tehdy, když zaschnou lodyhy, což bývá nejčastěji v září nebo na začátku října. Při sklizni postupujte opatrně, protože hlízy mají jemnou slupku a snadno se poškodí. K opatrnému vyrytí použijte vidle nebo ruce, abyste hlízy nepoškodili.

Skladování batátů

Po sklizni nechte hlízy několik dní proschnout na vzdušném a stinném místě. Poté je můžete skladovat:

• Ve sklepě: Batáty skladujte v suchu při teplotě kolem 13–16 °C. Místnost by měla být dobře větraná, aby se zabránilo vzniku plísní. V těchto podmínkách vydrží batáty až 3 týdny.

• Při pokojové teplotě: Pokud nemáte sklep, můžete batáty skladovat při pokojové teplotě, ale maximálně po dobu 1 týdne, protože se rychle kazí.

• Malé hlízky k jarní výsadbě: Pokud plánujete příští rok další výsadbu, uložte malé hlízy do beden s pískem nebo rašelinou. Pomůže to udržet potřebnou vlhkost a zabrání vysychání.

Tipy pro úspěšné pěstování batátů

• Batáty jsou náchylné k hnilobě v přemokřené půdě. Sázejte je do dobře propustné zeminy a zalévejte jen tehdy, když je půda suchá.

• Pokud pěstujete batáty ve fóliovníku, pravidelně větrejte, aby se snížila vlhkost a zabránilo se vzniku plísní.

• Při sklizni buďte opatrní, protože batáty mají tenkou slupku, která se snadno poškodí. Poškozené hlízy spotřebujte co nejdříve.

Batáty a jejich zdravotní přínosy: Proč je zařadit do jídelníčku?

Batáty nejsou jen chutné, ale i bohaté na živiny, které podporují celkové zdraví. Oproti klasickým bramborám mají batáty vyšší energetickou hodnotu, a to přibližně 86 kcal na 100 g, což je zhruba o polovinu více než u běžných brambor.

Výživové hodnoty batátů na 100 g:

• Voda: 70 %
• Sacharidy: 20 g (z toho 4,2 g cukrů – fruktóza, glukóza, sacharóza)
• Škrob: 18 %
• Bílkoviny: 1,5 g
• Vláknina: 3 g
• Tuky: 0,1 g

Klíčové vitamíny a minerály v batátech:

• Betakaroten (provitamin A): Podporuje zdraví očí a pokožky, posiluje imunitní systém.
• Vitamín B6: Pomáhá při tvorbě neurotransmiterů, podporuje nervový systém.
• Vitamín C: Antioxidant, který posiluje imunitu a podporuje vstřebávání železa.
• Vápník, draslík a železo: Pomáhají udržovat zdravé kosti, regulují krevní tlak a podporují tvorbu červených krvinek.
• Nerozpustná vláknina: Zlepšuje trávení a podporuje zdraví střev.

Antioxidanty a další prospěšné látky:

Batáty jsou bohaté na antioxidanty, které chrání buňky před poškozením volnými radikály:

• Kyselina chlorogenová a kávová: Pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem.
• Lutein a zeaxantin: Podporují zdraví očí a pomáhají předcházet degenerativním očním chorobám, jako je makulární degenerace.
• Pektin: Pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a zlepšuje trávení.
• Rostlinné steroly: Přispívají ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a podporují zdraví srdce.

Zdravotní přínosy batátů:

• Podpora zdraví srdce: Díky obsahu draslíku a rostlinných sterolů pomáhají batáty regulovat krevní tlak a snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu.
• Prevence degenerativních očních chorob: Vysoký obsah betakarotenu, luteinu a zeaxantinu podporuje zdraví očí.
• Podpora trávení a zdraví střev: Vysoký obsah vlákniny a pektinu pomáhá udržovat zdravý trávicí systém.
• Stabilizace hladiny cukru v krvi: Díky nízkému glykemickému indexu jsou batáty vhodné i pro lidi s diabetem 2. typu.
• Podpora psychického zdraví: Obsah vitamínu B6 pomáhá při tvorbě serotoninu, což může mít pozitivní vliv na náladu a předcházet depresím.

Zajímavost: Věděli jste, že některé odrůdy oranžových batátů obsahují více betakarotenu než mrkev? Jsou tak skvělým zdrojem tohoto antioxidantu, který podporuje zdraví očí a posiluje imunitní systém.

Využití batátů v kuchyni: Nejlepší slané i sladké variace

Batáty nejsou jen zdravé, ale i neuvěřitelně univerzální. Můžete je vařit, péct, smažit nebo dokonce grilovat. Díky své jemně nasládlé chuti se hodí jak do slaných pokrmů, tak i do sladkých dezertů. Často není nutné je loupat – stačí je důkladně očistit kartáčkem pod tekoucí vodou, protože jejich slupka je tenká a po upečení krásně změkne. Pokud však používáte batáty z běžné produkce, které mohou být ošetřeny voskem, doporučuje se slupku odstranit. Bio batáty jsou naopak ideální pro přípravu se slupkou, protože si zachovávají více živin.

V slaných pokrmech mohou batáty nahradit klasické brambory. Výborně chutnají pečené s kořením, jako je rozmarýn, česnek nebo uzená paprika, a hodí se i do bramborové kaše, které dodají jemnější a krémovější konzistenci. Batáty jsou také skvělým základem do polévek a pyré, protože jejich přirozená sladkost vyváží chuť zeleniny. Často se přidávají do salátů, kde vynikne jejich sytá barva a jemná struktura. Oblíbené jsou i batátové hranolky nebo chipsy, které lze snadno připravit v troubě s minimem oleje.

Díky své přirozené sladkosti najdou batáty uplatnění také v sladkých pokrmech. Používají se do těst na koláče, dorty nebo koblihy, kde přispívají k vláčnosti a přirozené sladkosti. Batátové palačinky jsou skvělou alternativou k běžným palačinkám a příjemně překvapí jemnou chutí. Ze sladkých batátů lze připravit i netradiční marmelády a pomazánky, které dodají originální chuť snídaňovým pokrmům.

Dochucování batátů je velmi variabilní. Ve slaných variantách se skvěle kombinují s bylinkami, jako je tymián, rozmarýn nebo česnek, zatímco do sladkých receptů se hodí skořice, muškátový oříšek, vanilka nebo zázvor. Díky této všestrannosti si batáty najdou své místo v každé kuchyni, ať už je připravujete jako přílohu k hlavnímu jídlu, nebo z nich tvoříte originální dezerty.