Masožravá rostlina upoutá na první pohled svým vzhledem. Vypadá totiž zcela odlišně než ostatní běžně pěstované pokojové rostliny. Masožravé rostliny, které převážně loví hmyz, jsou schopné z ulovené kořisti získávat potřebné živiny. Rostliny se tímto pravděpodobně adaptovaly na podmínky životního prostředí a nedostatek minerálních živin.
Mezi nejznámější masožravé rostliny patří Mucholapka podivná (latinsky Dionaea muscipula). Rostlina vytváří bohaté přízemní listové růžice a na konci konci listů má důmyslný lapací mechanismus. Jakmile se kořist dotkne otevřeného listu, list se sám přehne a kořist tak uvězní. Mucholapka je vlhkomilná rostlina, která se dožívá až 10 let. Potřebuje dostatek rozptýleného světla a vydatnou zálivku.
Další zajímavou rostlinou je Sarracenia. Jedná se o typicky severskou rostlinu, které se velmi dobře daří na světlém a vlhkém stanovišti.
Pokud přemýšlíte o tom, kam masožravku v domě či bytě umístit, pak vězte, že nejlépe rostlinám bude na tom nejsvětlejším místě. S dostatkem vody se jim bude dařit i na přímém slunci. Květináč s masožravou rostlinou je dobré postavit do misky s vodou, aby zemina nikdy nevyschla. K zálivce bychom měli používat dešťovou nebo alespoň odstátou vodu.
Masožravky byste neměli přihnojovat. Pravidelně je potřeba odstraňovat zahnědlé listy, které by mohly začít plesnivět. Přestože by se vám mohlo zdát, že rostlina během zimy, kdy nelétají mouchy a ostatní hmyz, trpí „hlady“, není třeba ji přikrmovat. Většina rostlin prožívá vegetační klid a omezuje růst i příjem živin.
Jednou do roka, nejlépe na jaře, je dobré rostlinu přesadit.
Foto: masozravky.com