Fóliovník nebo skleník?
Technologie v průběhu posledních let natolik pokročily, že už nejde jen o volbu mezi plastem a sklem. S novými materiály přicházejí i nové vlastnosti. Představte si fóliovník, který nedusí záhony ve svých útrobách souvislým kusem tenkého igelitu. Pokrytý je pásy strukturované vícevrstvé fólie se vzduchovými mezerami - jakoby na něm byly uloženy obrovské šindele. Každou chvíli mezi ně zavane větřík a vyvětrá spařený vzduch. A pokud v noci přituhne, fólie funguje jako izolace. Fóliovník je robustní, trvanlivý a rostliny v něm jsou chráněny před úpalem.
Největší obliby získaly polykarbonátové skleníky, dodávané na trh ve formě stavebnice. Nepotřebují podezdívku, komůrkové výplně výborně izolují před náhlými a nečekanými mrazy a jsou tak lehké, že nedá mnoho úsilí přemístit je z místa na místo. Oblíbili si je hlavně zahrádkáři v podhorských oblastech, kde se každý hřejivý den navíc skutečně počítá. Zde se však vyplatí prozíravost, protože ne všechny konstrukce dokáží zvládnout nápory větru a silné vrstvy sněhu.
Králem krytých záhonů však navždy zůstane skleník s betonovou či cihlovou podezdívkou, jenž lze snadno vytápět, větrat, a tedy regulovat teplotu podle nároků pěstovaných rostlin.
Netkaná textilie
Není zahrádkáře, který by ji neměl připravenou k okamžitému použití. Chrání rostliny před chladem, horkem a může být na záhoně od jara do podzimu. Netkaná textilie ochrání záhon před nočními mrazíky, zpomalí odpařování vláhy a urychlí zahřívání půdy v časných jarních měsících. Později, když na mladé rostlinky začnou útočit škůdci, narazí na bariéru, přes kterou se dostanou pouze ty nejzdatnější. Pokud jste jemné textilii dosud nepřišli na chuť, vyzkoušejte ji letos při rychlení špenátu, ředkviček, kedluben a salátu a přikryjte textilií zelenou cibulku, kterou jste začali pěstovat již na podzim. Pokud ji vítr nepotrhá, je téměř věčná.
Přečtětě si také Šikovné geotextilie a folie pro vaši zahradu
Tunel z fólie
Je neocenitelným pomocníkem především na malých zahrádkách, kde v moderní době nahradil pařeniště. Tunel s kovovou či dřevěnou konstrukcí potažený fólií se dá v průběhu sezóny snadno stěhovat z místa na místo, ale má stejnou nevýhodu jako klasické pařeniště. Teplota uvnitř se musí hlídat a včas regulovat. Za slunečních dní se vzduch uvnitř začne přehřívat i přesto, že na teploměru venku je pouze osm stupňů. Tehdy je čas tunel zespodu podložit, aby teplo neuniklo, ale rostlinám také neublížilo.
Fóliový tunel má své nevýhody, ale co se týče akumulace tepla, je výkonnější než netkaná textilie. Proto se uplatní k rychlení ředkviček, salátu a drobnolistých zelenin a kromě toho, na zahradě jich můžete mít, kolik chcete.
Klimatizační buňka
Kdo by ji neznal, je stále stejná a kdo si na pěstování v klima buňce přivykl, ten to už ani jinak nezkouší. V průběhu sezóny buňka mění své poslání. Začíná jako fóliovník, pokračuje jako zakrývací fólie a končí jako opora, která nese kilogramy úrody.
Čtyři vysoké kolíky zapíchnuté do země a vedle jednoho z nich trubka z PVC. Na tom natažený rukáv z fólie a uvnitř se statečně tyčí mohutné výpěstky rajčat, papriky, lilku a okurek. Vždy po dvou či čtyřech, uvázané ke kolíku Začínají jako sazenice uzavřené pod fólií. Čím výš rostou, tím více je jisté, že léto přichází v plné síle. Klimatizační buňku otevíráme stále více, dokud fólii nesrolujeme asi k prvním listům na stonku. Tehdy už se teplomilné rostliny i v zahrádce cítí jako doma. Klimatizační buňka je jako fóliovník, jehož teplo si užijí pouze rostliny v něm pěstované.
Přečtěte si také Užitečná pařeniště do každé zahrádky
Kámen jako zdroj tepla
Čedičová hornina vznikla v období třetihor vychladnutím vyvřeliny zemské kůry - magmatu. Čedič má přirozenou tmavou barvu a výborně akumuluje tepelnou energii. Dlaždice z čediče totiž mají vysokou pevnost v tlaku, jsou otěruvzdorné, nenasákavé, mrazuvzdorné, ekologické a hygienicky nezávadné, a v neposlední řadě se vyznačují vysokou životností. A právě na těchto vynikajících vlastnostech čediče lze dohnat tepelný deficit slunečních paprsků jednoduchým ekologickým a ekonomicky nenáročným způsobem.
Na připravenou půdu uložíme čedičové dlaždice a mezi ně nasázíme sazenice teplomilných zelenin, jako jsou rajčata, paprik nebo třeba jahodník. Uspořádání dlaždic je možno řešit do šachovnice, do řady nebo kombinovaně. Výhody tohoto uspořádání jsou nesporné: úspora místa, záhon tolik nezarůstá plevelem. A především, černé čedičové dlaždice absorbují značné množství tepla, které ve své hmotě akumulují a toto teplo přenášejí do země, odkud se uvolňuje zpět - tím dochází k urychlení růstu a zrání plodů. Také úspora vody na zálivku je značná, neboť z nenasákavých dlaždic voda stéká pouze k sazenicím a plocha dlaždic omezuje odpařování vody ze záhonu. Další výhodou je, že plody zůstanou čisté i po dešti Každý rok se může uspořádání dlaždic měnit dle potřeby a druhu rostlin.
Autor: Irena Forejtová
Foto: M.A.T. Group Fóliovník zahradní, Vitavia skleníky, Lom Soutěsky