K sečení obdobných travních ploch jsou ideální strunové vyžínače. Ty ovšem najdou uplatnění i u rozlehlejších ploch, ošetřovaných velkou sekačkou. Ta se totiž nemusí všude dostat, a tak na hůře dostupná místa (rohy, okraje, prostory mezi dřevinami apod.) je nezřídka nutné použít obratnější vyžínač.
Princip těchto zařízení je velmi jednoduchý, na ose motoru je namontována vyžínací hlavice se strunou, připomínající rybářský silonový vlasec (dokonalejší a dražší typy strun však mají trojúhelníkový průřez).
Výběr vyžínačů na našem trhu je velmi široký, přičemž ceny se mohou lišit i o dva řády. U nejlevnějších aparátů začínají už na několika málo stovkách korun, nejvyšší modely benzinových strunových sekaček mohou stát i přes 10 tisíc. Ty už se ovšem blíží spíše kategorii křovinořezů, mezi vyžínače lze ještě zařadit benzinové přístroje bez řemenového závěsu a s hmotností zhruba do 6 kilogramů. Stejně jako od miniauta nejnižší třídy nemůžete čekat totéž, co od nejluxusnějšího Mercedesu, obdobně i nejlevnější vyžínače nenabízejí stejné funkce a parametry, jako drahé modely. Svou práci však zastanou a mnoha lidem budou stačit, obdobně jako je tomu u zmíněných aut.
Častým argumentem proti malým a levným vyžínačům bývá nízká kvalita a životnost. Mnohdy je to i pravda, ale na malinkou travnatou plochu ošetřovanou jen jednou za čas to obvykle stačí. Je lepší utratit každé 3 roky pětistovku za nový vyžínač, nebo jednou za deset let koupit kvalitnější za 5 tisíc?
Levné modely zpravidla nemají příliš vysoký výkon, proto se opravdu hodí jen pro nenáročné použití. Jejich výhodou naopak je nízká hmotnost, takže obsluhu zvládne takřka každý, třeba i starší lidé či drobné ženy. Zato výkonné aparáty už chtějí pevnou a poměrně silnou ruku.
Jak už to tak bývá, nejlepší je zvolit pověstnou zlatou střední cestu. Kolem dvou až třech tisíc korun se již dá pořídit středně výkonný a stále ještě přijatelně těžký vyžínač, který odvede spoustu práce. Pro ty, kteří nechtějí zařízení s elektrickou šňůrou a benzinový vyžínač je pro ně zbytečnou investicí i starostí, jsou tady přístroje akumulátorové.
Při výběru jakéhokoliv typu vyžínače dbejte kromě výkonu a hmotnosti také na celkovou ergonomii. Aparát by pro vás měl být pohodlný na držení, tak aby ruce ani záda nebyly v nepřirozené poloze, vše se dobře ovládalo a po půl hodině sečení jste nevyžadovali pozornost chiropraktika. Z hlediska obsluhy se mohou jevit výhodné systémy s automatickým nebo poloautomatickým vysouváním struny, ale pozor – ne všechny fungují spolehlivě a pokud ano, je otázkou, jak dlouho. Po čase se může stát, že vysunování přestane úplně fungovat, nebo naopak pracuje tak, že během chvíle vyžínač „sežere“ celou strunu… I proto je vhodné přístroj zakoupit tam, kde jsou příznivě nakloněni pozdějším reklamacím a kde není problém případně sehnat náhradní díly.
Autor: Michal Hamšík
Foto: archiv firem AL-KO, Wolf-Garten, Flymo