Narozdíl od rostliny pěstované v květináči plném substrátu pro pokojové rostliny je hydroponická zeleň umístěna v tzv. pěstební nádobě s otvory na kořeny, kde je zasypána alternativním materiálem - nejčastěji kuličkami z pálené hlíny (tzv. keramzitem), nebo také štěrkem, oblázky, korálky či perlitem. Pěstební nádoba je přitom umístěna v další, vnější nádobě, která je jednak zásobníkem vody a jednak plní dekorativní funkci.

Zalévat hydroponické rostliny stačí jednou za dva až tři týdny, proto si je pořizují zejména ti, kteří hodně cestují. Nutné je dbát na to, aby alespoň část kořenů byla na vzduchu. Jinak rostlině hrozí smrtelný nedostatek kyslíku. Pro méně zkušené pěstitele je vhodné do vnitřního květináče umístit trubičku s plovákem (tzv. vodoznak), která ukazuje optimální hladinu roztoku, respektive i jeho maximum a minimum. Do zálivky je důležité přidávat hnojivo, neboť substráty neobsahují narozdíl od zeminy žádné živiny. Roztok je možné připravovat z klasického tekutého hnojiva (přidává se do každé zálivky), někteří se však raději přiklánějí ke hnojivům iontovýměnným, která jsou určena přímo pro hydroponické pěstování a přidávají se do zálivky jen jednou za 3-4 měsíce.

Rostliny, které jsou místo v zemině pěstovány ve vodě, respektive v živném roztoku s přídavkem hnojiv, mají ty nejlepší podmínky ke svému růstu. Nehrozí u nich riziko napadení plísněmi, a tudíž se soužití s nimi nemusejí obávat třeba alergici. Také riziko napadení škůdci a nemocemi je mnohem nižší a v neposlední řadě se u hydroponie nesetkáte s plevelem. Jednodušší je rovněž přesazování, rostlině bohatě postačí vyměnit substrát jednou za několik let a ještě si u toho ani nezašpiníte ruce.

Pokud rostlinu nepěstujete hydroponicky hned od zakořenění, ale chcete se začít po vzoru starých Egypťanů alternativně starat o již vzrostlou zeleň, pak ji několik týdnů po přesazení z půdy do živného roztoku bedlivě sledujte a dopřejte jí dostatek tepla a vláhy, aby si zvykla a zvládla vyměnit staré kořeny za nové.

Abychom jen nechválili, i u hydroponie se setkáme s mínusy či minimálně několika zádrhely; je jich však podstatně méně než u tradičního pěstování květin v zemině. V prvé řadě se pro vodní pěstování nehodí všechny okrasné pokojové rostliny, vždy se proto o svých plánech poraďte s odborníkem. Dalším záporem jsou finance - květináče určené pro pěstování ve vodě bývají podstatně dražší záležitostí než ty obyčejné. A nutno podotknout, že je většinou seženete jen ve specializovaných prodejnách. Třetí nevýhodou je tvorba řas, které mohou vznikat v roztoku při nesprávné péči. A nakonec je také nutné zajistit dostatek tepla a absenci průvanu - ten by totiž společně s chladem mohl hydroponickým rostlinám ublížit. Pozor si však dávejte i na ostré sluneční paprsky.

Autor: efa