Možná si říkáte, proč by se nemohly na místě, kde se donedávna povalovaly jen odpadky, nacházet třeba květináče s pestrobarevnými květinami? Proč už konečně někdo něco neudělá s tím starým zarostlým a neupravovaným záhonem, který roste před obchodem? A proč by vaši oblíbenou cyklostezku nemohlo lemovat alespoň několik stromů? Pak se jednoho dne vzbudíte a ono tomu tak skutečně je – jako by vám někdo četl myšlenky. Pokud vás hned napadne, že se konečně nějaký radní rozhoupal a poslal na dané místo vykonavatele veřejně prospěšných prací, tak jste na omylu – těmi, kdo se na to už stejně jako vy nemohl dívat, byli zcela jistě tajní zahrádkáři, tzv. guerilla gardeneři.

Co je k tomu vede?

Možná se chtějí nějak občansky angažovat, chtějí veřejně vyjádřit svůj názor a je to jejich forma veřejného protestu, nebo je prostě jen baví zahradničení a tak si řekli, proč se nevyřádit na nějakém veřejném místě. Jejich cílem je dát okolí novou tvář, zkrášlit jej a poukázat na to, že město může vypadat mnohem lépe, když se člověk trochu snaží a není mu lhostejné, v čem žije a co jej obklopuje. Do země tak vysadí okrasné kvetoucí rostliny, keře, stromky, nebo třeba i zeleninu. A co za to mají? Nic, jen dobrý pocit. Na tom by nebylo nic špatného, jenomže tak činí převážně na pozemcích, které jim nepatří. A to je problém…

V rozporu se zákonem

Guerilla gardeneři se do „akce“ vydávají většinou v noci. Pokud tedy z okna, nebo při cestě z práce či z večerní zábavy zahlédnete skupinku lidí vybavenou motyčkami, kteří se hrabou v zemi a sází do ní mladé rostlinky, pak jsou to s největší pravděpodobností oni. A proč pracují v noci? Právě proto, že opuštěné a zanedbané kousky půdy, které se rozhodli zkrášlit, jsou většinou ve vlastnictví obcí, státu nebo soukromé osoby. Guerilla gardeneři na ně vstupují a upravují je bez vědomí či svolení majitele, na vlastní pěst. Teoreticky vzato by obci ani soukromé osobě nemělo vadit, když část zanedbaného pozemku někdo zvelebí, ale očima úředního šimla může být nepovolená výsadba květin podobná černé skládce. Možná ale i to je jedna z věcí, která na partyzánském zahradničení lidi tolik přitahuje. Člověk totiž uvnitř sebe ví, že nedělá nic špatného, ale zároveň také ví, že to, co dělá, je nelegální.

Mezi těmito zahradníky najdeme většinou mladé lidi, kteří mají rádi adrenalin a vědí, že zakázané ovoce nejlépe chutná. Pokud jsou gardeneři přistiženi policií při činu, hrozí jim obvykle pokuta, která vesměs není nijak závratná, pohybuje se v řádu tisíce korun. Horší to však může být v případě, kdy se vlastník pozemku (tedy i stát) začne bránit a ve věci se angažovat. Podá občanskoprávní žalobu, nebo obecnímu úřadu či orgánům policie oznámí přestupek proti majetku. V takovém případě za neoprávněný zásah do vlastnického práva hrozí pokuta až 15 tisíc korun. Pachateli přestupku může být také nařízeno uhradit majiteli vzniklou škodu. Když byste se nedej bože rozhodli vysazovat na tato veřejná místa nepůvodní invazivní druhy rostlin, které by mohly ostatní rostliny a jejich prostředí ovlivnit, hrozila by vám pokuta až 50 tisíc korun.

V závažných případech je možné věc posuzovat podle trestního zákoníku jako trestný čin neoprávněného užívaní cizí věci, kdy hrozí trest odnětí svobody až na dva roky, nebo jako trestný čin poškození cizí věci, kdy může soud uložit trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti, případně propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Historie GG

Guerilla gardening není módním výstřelkem poslední doby. Jako jedna z prvních poukázala na neefektivní využívání půdy v 70. letech 20. století mladá umělkyně z New Yorku jménem Liz Christy. Poté, co už se nemohla dívat na opuštěný pozemek zanesený odpadky, svolala si na pomoc partu přátel a dané místo nejenže společně vyčistili, ale také na něj vysadili stromy a květiny. Místní lidé z toho byli nadšení a její počínání mělo tehdy velký ohlas. Z pozemku se následně stala komunitní zahrada, které funguje do dnešních dní.

Guerilla zahradníků přibývá

Guerilla gardening se tak postupně začal objevovat v různých koutech světa. I u nás se partyzánští zahradníci najdou, možná jste si jen nevšimli jejich práce. Zkuste se ale po cestě z práce pořádně zadívat, možná že objevíte před supermarketem záhonek, který do míst nějak nezapadá, strom na místě, kde nikdy žádné nerostly, nebo autobusovou zastávku, kolem které je najednou až podivně moc květin. Pravděpodobně v tom má prsty právě tajný zahrádkář. Možná bydlí i někde blízko vás. Jednotliví zahradníci mají i svůj vlastní rukopis. Někdo vysazuje například po jednom tulipánu, jiný se zase pouští do celého květinového záhonu.

Co se se záhonky děje dále?

Pokud je noční sázecí akce guerilla gardenerů úspěšná, v některých případech zůstávají upravené záhonky, zasazené stromy či květiny napospas svému osudu. Jiní se však na dané místo vždy potají vrací a o svůj nelegální záhonek se pečlivě starají, aby vydržel co nejdéle. Pro někoho je to prostě jen jednorázová akce, jiní upřednostňují dlouhodobou péči. Ať tak či onak, tito zahrádkáři musejí mít pevné nervy, protože ne výjimečně se stává, že najdou svůj záhonek zcela poničen. Lidé jsou různí a tak co jedni zkrášlují, druzí mají potřebu ničit. Čas od času se tak po záhonku někdo projde, stromy někdo vyvrátí, nebo najdou své ozdobné květiny ostříhané, protože je někdo nutně potřeboval do vázy. Často se také stává, že půda není na vybraných místech vyhovující a tak se rostlinám v růstu jednoduše nedaří. Někdy je zase příliš sucho a rostliny uhynou. Nejvhodnější jsou proto na půdu nepříliš náročné rostlinky.

Chcete být guerilla gardenerem?

Guerilla gardening je neorganizovaná aktivita a většina lidí, kteří ji provádí, se nezná, nebo se viděli prvně na předešlých akcích. Jestliže se vám tato myšlenka poněkud rebelského vyjadřování názoru nad vzhledem vašeho města zalíbila a také byste chtěli nějak ozvláštnit a zkrášlit třeba šedivé panelákové sídliště, můžete se k podobným nadšencům připojit například na Facebooku. Každý z nás může ovlivnit to, jak bude vypadat konkrétní ulice a zvelebit místo, ve kterém žije. Musíme však být opatrní! Navzdory tomu, že je tato činnost trestná, neberou magistráty velkých měst guerilla gardening nijak vážně – nedoporučují ho, ale ani neodsuzují.

- jpa -