Vedle hrabání, dorývání a přípravy venkovních záhonů dokončujeme výsadbu ovocných stromků, pro které jsme si na podzim připravili jámy. Jsou to hlavně broskvoně, co mají rády sluncem prohřátou půdu. Pak se pěkně ujímají. Také vyčistíme a přihnojíme kompostem jahodový záhon.

Stromy přihnojíme kompostem nebo plným průmyslovým hnojivem, u mladších stromů hnojivo mělce zaryjeme a zkypříme zem. Kromě vyhrabání, provzdušnění a přihnojení trávníku přihnojíme růže a ostatní okrasné dřeviny na zahradě. U růží částečně zkrátíme suché a slabé výhony. Starší růže se občas vyplatí zmladit až na staré dřevo, což ale neplatí pro růže pnoucí. Některé okrasné dřeviny během dubna odkvetou. Pak je můžeme bez obav seříznout, protože do příštího roku budou mít čas nasadit na květy nové. Jinak se sází narašené jehličnany a koncem měsíce se můžeme pustit do řezu živého plotu.

Od poloviny měsíce je nejvhodnější doba k založení nového trávníku. Do výsevu se pustíme když je půda provlhlá, ale na povrchu oschlá, aby se po ní dalo chodit. Semeno lehkým uhrabáním zapravíme do půdy ne příliš hluboko, abychom nebránili dobrému klíčení a pravidelně osetou plochu zaléváme. Za optimálních podmínek by měl jílek vytrvalý začít klíčit do týdne, kostřava červená do dvou týdnů. Kde máme „starý“ trávník okolo záhonů nebo cesty bez obrubníku, obryjeme jeho okraje, aby tráva neprorůstala kam nemá.

Ve stejnou dobu také   přichází čas pro výsadbu hlíz jiřin, které rozkvétají v létě a na podzim. Vysazujeme je po dostatečném prohřátí půdy nejdříve ve druhé polovině dubna. Vyvarujeme se tak vyrašení nových výhonů v době, kdy ještě hrozí jarní mrazíky, které by je nenávratně poškodily. Jiřiny vysazujeme na stanoviště s celodenním osluněním. Vyžadují vlhčí zeminu, vyhnojenou uleželým chlévským hnojem. Hlízy sázíme do takové hloubky, aby zemina překrývala jejich krček o 5 až 7 centimetrů a po výsadbě je dostatečně zavlažujeme. Před vlastní výsadbou můžeme silnější trsy hlíz rozdělit, aby na každém oddělku zůstala dostatečně silná hlíza a část krčku s dobře vyvinutým očkem. Spolu s jiřinami vysazujeme také montbrécie, mečíky a další hlíznaté i cibulnaté květiny kvetoucí v létě. Ve druhé polovině dubna můžeme přímo na záhony vysévat letničky. Nezapomeneme na jejich zálivku.

Ve sklenících a pařeništích   už začneme sklízet salát a ředkvičky a ze záhonu první rebarboru Pilně přepichujeme semenáčky rajčat a paprik. Na venkovní záhony vyséváme všechnu zeleninu, která potřebuje vyhřátou půdu: červenou řepu, fazole a hrách. Také sázíme rané brambory, cibuli a pórek a koncem měsíce přijdou ven všechny košťáloviny. Kdo rád voňavé bylinky může sít kopr, anýz, fenykl, petržel a saturejku a mezi nimi klidně může být vysetá mrkev či zasazená cibule. I když je to kombinace neobvyklá není se čeho bát. Některé byliny totiž odpuzují škůdce

Autor: Irena Forejtová