Symbol jara a velikonočních svátků se peče zpravidla z kynutého nebo třeného těsta. Upečený beránek bývá posypán cukrem a očko mu nahradí rozinka, je zdoben zelení a na krk bývá většinou uvázána zelená nebo červená mašle. Někdy se beránek stává součástí velikonoční dekorace se zeleným osením a vajíčky za okny domů.
Jaro už nezadržitelně klepe na dveře a všichni se těšíme na první teplé sluníčko úplně stejně jako naši předkové. Jarní obřadní pečivo jako jsou mazance, bochánky, koláče a koblihy mají kulatý tvar po vzoru teplého sluníčka, a proto by se mělo stejně lesknout a dozlatova zářit – přesně jako jarní slunce na obloze. Oblíbené je také pečivo připravované z kynutého těsta symbolizující život, protože při kynutí nabývá na objemu. Například jidáše, mazance a bochánky se připravují z kynutého těsta, do něhož se přimíchávají ještě rozinky a sekané mandle. Pečivo se na závěr ještě potírá vajíčkem.
Nadýchané a voňavé velikonoční pečivo zanedlouho bude zdobit pulty téměř všech obchodů. Mnohem lákavěji však jako oslava Velikonoc zapůsobí, kdy si pečivo v domácích podmínkách připravíte sami. S příchodem jara je tak nejvyšší čas začít s přípravou velikonočního pečiva, které má velkou oblibu nejen u dětí, ale také u dospělých.
Konkrétně velikonoční beránek by mohl být téměř hračkou. Je sice potřeba mít po ruce formu na jeho přípravu, ale ta je dnes běžně k dostání. Nejvhodnější bude dvoudílná keramická, která vám možná připomene nostalgicky dřívější dobu, kdy formy visely nad pecí v útulných kuchyních našich babiček.
Beránek s rozinkami, případně kandovaným ovocem, politý čokoládou se sice připravuje z různých těst, ale klasický beránek je ten z piškotového těsta pocukrovaný jemným moučkovým cukrem. Na piškotové těsto potřebujete jen 100 gramů polohrubé mouky, 5 vajíček, 150 gramů cukru, 1 lžičku prášku do pečiva a 50 gramů solamylu. Smíchané těsto se vylije do vymazané a moukou vysypané formy. Pokud je forma dvoudílná, pak je těsto třeba nalít do větší části až po okraj, což je předek beránka a pak se přiklopí druhým dílem, který tvoří záda beránka. Doporučením zkušených je během pečení celou formu otočit a dopékat asi po 2/3 celkové doby pečení, dopékat i z druhé strany.
Zvyky a tradice svátků jara
Nejtypičtějším symbolem Velikonoc jsou samozřejmě vejce. V minulosti bývalo zvykem, že lidé nosili na Hod boží velikonoční nejrůznější jídla jako například právě beránky, vejce, mazance, ale také chléb a víno k posvěcení. Část těchto laskomin byla věnována hospodářským zvířatům a polím. Pro zdravou vodu se nesmělo opomenout hodit kousek mazance také do potoka nebo studně. Vejce byla neoddělitelnou součástí velikonočního stolování. Děti dostávali vajíčka jako odměnu při řehtání, a především chlapci byli o Velikonočním pondělí obdarováni vejci obarvenými na červeno. Až později se začala vejce zdobit také dalšími barvami a zajímavými způsoby zdobení.
Tradiční velikonoční jídla
Možná si už málokdo vzpomene, že tradičním velikonočním jídlem byla odjakživa velikonoční nádivka. Ta se podávala obvykle k obědu s bramborami. Například po celé Moravě se nádivka pekla z nasekaného uzeného a telecího masa, které bylo smícháno s vejci, krupičkou a zelenými bylinkami – nejčastěji mladými kopřivami. Třeba ve středních Čechách se nádivka připravovala ze žemlí, které byly máčeny ve vývaru z uzeného masa.
O Zeleném čtvrtku se rozdávaly mužům Jidáše mazané medem. Stará pověst praví, že kdo sní na lačno pečivo zvané Jidášek s medem, má zaručenu ochranu před jedovatým uštípnutím. Pověsti také nabádají, že by člověk měl o Velikonocích sníst něco zeleného, aby byl chráněn proti bolení v krku, a tak na velikonočních stolech nesměla chybět polévka z čerstvých bylinek.
Na zlatavě upečený mazanec se však zapomenout nemělo nikdy. Peče se stejně jako vánočka z kynutého těsta a pro zlepšení chuti ho hospodyňky nadívaly tvarohovou náplní. Uprostřed mazance se podle starých tradic vykreslil kříž, kterým symbolizoval ukřižování.
O velikonočním pečení i vaření se dá říci – jiný kraj, jiný mrav. Region od regionu, ale také země od země se vyjma klasických symbolů svátků jara uplatňují místní tradice a zvyky. Na Slovensku se o velikonočních svátcích peče tradiční tvarožník. V sousedním Polsku se zase například určitě setkáte s velikonoční bábovkou s citronovou polevou zdobenou kandovanými třešněmi. Zato v Rusku se neobejdou bez tzv. mazurky, což je obdoba známého oříškového dortu, který je zdoben barevnými cukrlátky.
Recept na tradiční velikonoční nádivku:
Potřebujeme 300 ml mléka, 3 vejce, 50 gramů másla, 150 gramů strouhanky, 300 gramů uzeného masa, 1 housku, pórek a 1 malou skleničku sterilované zeleniny, dochutíme česnekem, podle chuti sůl, pepř a muškátový květ.
Nejdříve zamícháme mléko, vejce, rozpuštěné máslo a strouhanku. K vzniklé směsi pak přidáme nadrobno nakrájené maso, housku, pórek a zeleninu. Dáme do vymaštěné formy nebo pekáčku a pečeme ve vyhřáté troubě, až povrch zezlátne a nádivka ztuhne. Podáváme s kyselou okurkou.
Recept na mazanec:
Potřebujeme ½ kg polohrubé mouky, 2 žloutky, 100 gramů másla, 100 gramů cukru, citronovou kúru, sůl, 25 gramů droždí, ¼ litru mléka, 50 gramů rozinek, 50 gramů mandlí, vejce na potření, tuk na plech.
Třeme dohromady máslo s cukrem a žloutky, citronovou kůru a řádnou špetku soli. Poté přidáme kvásek (trochu vlažného mléka + droždí + lžíce hl. mouky + 2 kostky cukru), dále mouku, zbytek mléka, rozinky a mandle. Snažíme se o vypracování tužšího těsta, které necháme asi hodinu vykynout. Na vále znovu propracujeme s případným přidáním trochy mouky. Mazanec na vymazaném plechu potřeme rozšlehaným vajíčkem, pak necháme ještě další půl hodiny kynout. Před druhým natřením vajíčkem střed nařízneme do tvaru kříže. Pak znovu pomažeme a dáme přibližně na hodinu péci.
-ar-