Hmoždíř tvoří dostatečně hluboká miska se zdrsněným dnem a také palička, kterou se koření, bylinky nebo jiné přísady pomocí síly rukou rozmělní na prášek. Většina hmoždířů se skládá z glazované a neglazované části. Ta část, která není glazovaná na misce i paličce slouží pro lepší účinek drhnutí.

Kde se vzaly hmoždíře

Toto kuchyňské náčiní má svůj původ kdesi ve starověku, tehdy ovšem naši předkové rozmělňovali semena rostlin mezi dvěma kameny. Spodní kámen měl prohlubeň a sloužil jako miska, zatímco druhý musel být vypouklý a drtil semena. Postupem času se kameny začaly opracovávat tak, aby lépe vyhovovaly svému účelu. Nakonec vznikla klasická miska s palicí. Hmoždíře se tak používají již staletí a i naše babičky je používaly k drcení koření, bylinek či obilí.

Ještě trocha historie

Hmoždíře ovšem v minulosti nesloužily jen k tlučení cukru nebo koření, používaly se také v lékárnách. Vyráběly se nejčastěji ze zinku, který se dal velmi dobře povrchově upravovat, a pak také z bronzu. Některé hmoždíře byly na pohled velmi krásné, časté bylo zdobení reliéfy či antickými výjevy. Později se začaly vyrábět hmoždíře z litiny a mosazi. Hmoždíře však měly během první světové války ještě jiné uplatnění. Těm litinovým se říkalo hmoždíře náhražkové, protože je lidé dostávali výměnou za mosazné, z nichž se následně dělaly výstelky do kanónů. Některé staré litinové hmoždíře jsou tak sběratelsky cenné, zejména pak takové, které jsou označeny reliéfem s dělem, nesou nápisy Pro Patria či Aus grosse Zeit. Hmoždíře sloužily také k uzemnění radiopřijímače. Když bylo vynalezeno rádio, bylo potřeba jej řádně uzemnit a lidé to řešili tak, že do země zakopávali hmoždíře, ke kterým vedli drát.

Hmoždíř jako památka na minulost? Nikoliv!

V současnosti se však s hmoždíři již v mnoha moderních domácnostech nesetkáte. Z českých kuchyní se téměř vytratily, protože je nahradily výrobky moderní doby – tedy nejrůznější drtiče, mixéry na koření a podobně. Hmoždíře tak byly odsunuty do pozadí, protože mnozí lidé si už zkrátka odvykli vynakládat vlastní sílu a energii jen proto, aby získali voňavou přísadu do jídla. Každý jde dnes raději do obchodu a koupí si již nadrcené koření v sáčku.

Ale stejně tak, jako je v módě i architektuře „in“ návrat k tradicím a starým věcem, tak i v oblasti kuchyňského náčiní můžeme tento trend pozorovat. Hmoždíře zažívají svůj velký comeback, protože spousta lidí již zjistila, že nic nedokáže vytvořit tak krásnou a postupně se rozvíjející vůni koření právě jako hmoždíř. Pokud jste si tedy mysleli, že hmoždíře patří pouze do kuchyní starých babiček, jste na omylu. Jsou skvělým pomocníkem do kuchyně i v dnešní době.


Hmoždíře EDGE od designové společnosti Sagaform - menší za 465 Kč a větší za 1255 Kč

Hmoždíře současnosti

Hmoždíře se dnes vyrábějí z nejrůznějších materiálů, v různých barvách, tvarech i velikostech. Lidem ale nejde jen o jejich funkčnost, která musí být samozřejmě stoprocentní, ale také o to, aby byly designově propracované a zapadaly do interiéru kuchyně. Jsou tak nejen jedinečnou praktickou pomůckou, ale zároveň i vkusným dekorativním doplňkem.


Hmoždíř Orb od výrobce JOSEPH JOSEPH, 965 Kč
Keramický hmoždíř a palička ze dřeva s keramickou hlavou Emile Henry je možné mýt v myčce,  699 Kč

Hmoždíře mohou být dřevěné, porcelánové, žulové, mramorové, keramické, granitové, nebo nerezové s protiskluzovou úpravou. Vybrat si tak můžete takový, který se vám nejvíce hodí svou barvou či tvarem. Velmi oblíbené jsou v poslední době zejména hmoždíře z vysoce ušlechtilé a odolné keramiky, granitu a mramoru. Své zastánce však najdou i výrobky ze dřeva, nejčastěji se používá dřevo dubů, akácií nebo olivovníků. Setkáte se však také s hmoždíři s bambusovými prvky nejčastěji kombinovanými s keramikou.


Hmoždíř Tescoma PRESIDENT - vynikající pro přípravu tradičního pesta, drceného koření, bylinek, dochucovacích směsí apod. Vyrobeno z masivní přírodní žuly, 499 Kč
Skoro kapesní hmoždíř Tescoma ONLINE, 99 Kč

- jap -

Foto: archiv firem