Je také možné, že jste už římský hrnec někdy od někoho dostali nebo koupili, ale nevíte, jak se s ním zachází. To je poměrně častý problém neinformovaných majitelů tohoto kusu nádobí, neboť kvůli tomu, že nevědí, co s ním, leží jim doma v kredenci a práší se na něj. Pokud totiž římský hrnec používáte nesprávně, nebude vám zdaleka sloužit tak, jak má, spíše jídlo pokazí a podruhé se raději vrátíte k tradičnímu pekáči.
Jak tedy na to, abyste byli spokojeni? Římský hrnec je hliněná nádoba, která využívá specifické vlastnosti keramiky, a sice té, že zůstává i po vypálení porézní, to znamená, že nasakuje vodu. Před každým vařením v tomto hrnci je proto nezbytně nutné ponořit jej alespoň na čtvrt hodiny do studené vody (stejný účinek má napuštění obou částí hrnce vodou).
Při vaření pokrmu už potom nemusíte jídlo podlévat, ani jej mastit, neboť se vaří ve vlastní šťávě, respektive v páře, která z nádoby uniká. Tento princip vaření objevili už staří Římané, proto se hliněnému pekáči říká právě římský hrnec. Není to tedy žádný moderní výdobytek, jak byste se mohli domnívat, ale spíše tradiční součást kuchyňského vybavení, která se nyní opět vrací do módy.
Vedle předchozího nasáknutí vodou je při vaření v římském hrnci nutné dodržet několik dalších zásad. Vždy je důležité si uvědomit, že pokud je hrnec studený, naléváme do něj výhradně studenou vodu. Pokud je už zahřátý, přiléváme naopak horkou. Pokud by totiž došlo k teplotnímu šoku, mohla by keramika popraskat. Stejně tak je nutné zvyšovat teplotu v troubě jen zvolna a nemýt hrnec žádnými saponáty ani jinými čistícími prostředky.
K umytí postačí čistá teplá voda a houbička, maximálně trocha soli nebo octa. Skvrny od mastnoty, které se mohou po čase na vnitřní straně hrnce objevit, nejsou na škodu. Výhodou keramiky je, že nenasakuje výpary, takže se vám nemůže stát, že vám zápach z nádoby bude třeba česnekovou pečeni připomínat ještě měsíc pokaždé, když otevřete skříň s nádobím.
V žádném případě není možné používat římský hrnec na plotýnce sporáku nebo v mikrovlnné troubě, hodí se výhradně do trouby. Počítat však musíte s tím, že každý pokrm trvá o téměř půl hodiny déle než při klasickém pečení a vaření. Na druhou stranu se o jídlo během jeho přípravy nemusíte vůbec starat. Není nutné pokrm obracet, míchat, podlévat ani kontrolovat. Prostě jen všechny ingredience naházíte dovnitř, okořeníte a dáte péci. Vaření při nižší teplotě navíc upravuje potraviny mnohem šetrněji, a ty jsou pak mnohem zdravější. Pokrm v hrnci se vám nepřipálí ani nevysuší (pokud jej tedy v troubě nezapomenete na několik dlouhých hodin!) a vzhledem k tomu, že je jídlo zakryté, neznečistí vám jeho výpary vnitřek trouby.
V římském hrnci je možné připravovat rozsáhlou škálu pokrmů - všechny druhy masa od kuřat přes jinou drůbež až po kotlety, zapečené brambory nebo rýži na mnoho způsobů. A někdo v něm peče dokonce i chleba. To vše bez nutnosti přidávat tuk nebo vodu. V neposlední řadě je pak možné uvařenou pochutinu v hrnci také přímo servírovat na stůl, neboť se jedná o estetickou záležitost.
Autor: efa