Vakuový kávovar, kterému v angličtině přezdívají vacuum pot, vac pot, siphon brewer nebo siphon coffee maker, byl vynalezen roku 1830 panem Loeffem z Berlína. Se sklem a párou se v té době experimentovalo poměrně hodně, ostatně 19. století je nazýváno dodnes stoletím páry. A tak na sebe nenechaly dlouho čekat francouzské a anglické patenty, z nichž nejslavnějším byl zřejmě "francouzský balón" dámy Vassieux z Lyonu.

Důvodem, proč se vakuové kávovary ihned masově nerozšířily, byl zejména problém s nedostatkem kvalitních materiálů, zejména neexistence varného skla a chybějící funkční materiál na filtry. Problémy s materiály se snažil řešit takzvaný Vídeňský kávovar, ale ani tomu se nakonec nepodařilo udělat díru do světa tak velkou, aby se rozšířil do všech domácností. Problém se částečně vyřešil v roce 1915, kdy firma Corning Glass Works vyvinula borosilikátové sklo pyrex, díky němuž se vacuum poty rozšířily. Místo lihových vařičů, které byly do té doby jejich nedílnou součástí, se u nich začal využívat dokonce elektrický proud. Po 2. světové válce však byly vakuové přístroje díky nižší ceně, snadnější přípravě a údržbě převálcovány elektrickými kávovary na překapávanou kávu.


Vaccum poty firmy Bodum - první určený na vaření kávy na sporáku, druhý elektrický

Dnes se "sifonovače" vracejí, v oblibě je mají zejména gurmáni a nadšenci do netradiční přípravy kávy. Semtam je už najdete i v netypických kavárnách. A tak si nyní pojďme popsat, jak fungují. Prinicip je to veskrze jednoduchý až geniální. Do spodní skleněné nádoby nalijeme vodu (někdo dává studenou, jiný rovnou horkou). Do horní nádoby, do níž se pomocí pružiny a háčku upevní filtr (existuje papírový či bavlněný), nasypeme kávu a horní nádobu nasadíme na dolní nádobu. Přístroj postavíme na vařič. Když voda vaří, vytlačuje se nahoru do horní části, kde se smíchá s kávou. Mícháním můžeme pomoci i my. Když nahoru vybublá všechna voda, sundáme přístroj z vařiče, nasadíme ho do držáku a nápoj se vrátí z horní do spodní nádoby. Samozřejmě přes filtr, takže cestou dolů neprosákne ani zrnko kávy.

Jednotlivé části přístroje není podle znalců vhodné mýt v myčce nádobí. Ačkoliv třeba výrobek od firmy Bodum má v popisu, že to lze. Ten je možné v Česku zakoupit například v obchodě Potten & Pannen. Výrobek od firmy Hario, která je zřejmě nejslavnější firmou spojenou s těmito přístroji, můžete zakoupit u nás i přes internet. Příliš rozšířený však prodej v Čechách zatím není.

Ideálním typem kávy pro vakuovou přípravu jsou jednodruhové, čerstvě upražené a čerstvě namleté kávy. Například etiopské či středoamerické. Směsi na presso se příliš nedoporučují. Poměr vody a kávy je potřeba vyzkoušet. Je třeba počítat s tím, že v dolní části zůstane většinou trochu vody, aby nádoba nepraskla, čímž se nápoj naředí. V případě, že je káva hořká, stačí ji namlít více nahrubo a také přidat vodu. Naopak u slabé kávy je lepší namlít jemněji a přidat jí více. Radí se také vyměnit někdy vodu z kohoutku za vodu balenou, i to je na chuti znát. Důležité je však dodržet vždy stejnou dobu filtrace, většinou kolem jedné minuty.

Autor: efa

Foto: archiv firem