Kvalita především
Pro každý účel a činnost v kuchyni je vhodné použít nůž k tomu určený, základním pravidlem pro výběr nože je však kvalita. Kvalitní nůž dělá zejména kvalitní ocel, protože ne každou ocel lze dokonale nabrousit a ne každá si ostrost udrží. Mnohé o kvalitě nožů a oceli napoví značka – i levnější nůž od renomované firmy je většinou funkčně dokonalý a lze jej bez problému nabrousit. Naopak od sady několika nožů za skvělou cenu (pár stovek) nemůžeme očekávat zázraky. Zárukou při výběru u tzv. no-name nožů není ani tvrdost oceli – příliš tvrdé ostří má sklon k lámavosti, měkkým nožem nic moc neukrojíme a ještě se můžeme snadno zranit.
Charakter ostří
Dalším důležitým aspektem je charakter ostří. Ideální úpravou je ostří hladké, které lze vybrousit natolik, že bez problému uřízneme i sýr nebo měkké rajče, stejně jako plátek masa. Nože se zoubky mají v jistých případech své opodstatnění (například při krájení čerstvého chleba), ovšem rozhodně nemají životnost nožů s hladkým ostřím, které lze po nabroušení zahladit ocilkou a ani po letech neztrácejí své kvality. Menší nožíky, které mají ostří zoubky doslova poseto, můžou být některými hospodyňkami oblíbené, jejich problém je však v tom, že potraviny nekrájení, nýbrž doslova řežou, někdy i trhají. Neodstranitelné stopy zanechají bohužel také na dřevěných i umělohmotných prkénkách.
Funkce nožů a jednotlivé typy
Žádná kuchyně, ani ta ve které se vaří minimálně, by se neměla spokojit pouze s jedním nožem. Z hlediska funkce i bezpečnosti bychom měli mít v „šuplíku“ nožů několik. Na vykrajování a opracování ovoce a zeleniny je vhodný malý rovný nůž s čepelí dlouhou 5 až 8 centimetrů. Střední rovný nůž s čepelí dlouhou asi 15 centimetrů se hodí na krájení česneku, cibule, bylinek, zeleniny apod. Dlouhý a tvrdý nůž oceníme při krájení zelí, cibule nebo masa. Na krájení masa a zeleniny na kousky je výborný nůž bez špičky, který svým tvarem připomíná malý sekáček, tloušťkou je však stejný jako normální nůž. Vykošťovací nůž, tzv. „dranžírák“, je pevný s dokonale tenkou čepelí. Střední nože s vlnitým ostřím a vidlicí na konci uplatníme při krájení rajčat a okurek a následném nabírání na talíř nebo na pečivo.
Samostatnou kapitolou jsou sekáčky, které se používají na přeseknutí kosti nebo tuhým částí masa. Měly by být ostré jako nůž a tvrdé jako sekyrka. I zde platí, že přednost by měla mít kvalita.
Při nákupu nových nožů bychom si je měli osahat a potěžkat v ruce, zda nám tzv. sedí a zda mají na straně ostří zarážku, která zabrání sjetí ruky na ostří. Rukojeť by měla být vyrobena tak, aby nůž nebyl schopen stát sám ostřím vzhůru. Hloupá náhoda pak může skončit návštěvou chirurgie.
Neméně důležitá údržba
Nejhorší možná varianta skladování nožů je mít je „naházené“ všechny v jednom šuplíku bez ladu a skladu. Ostří nožů je třou o sebe navzájem a tupí se. Ideálním umístěním nožů je dřevěný držák, do kterého nože zasuneme, nebo magnetický držák na stěně. Nezabere nám místo na pracovní ploše a nože jsou neustále po ruce.
Broušení nožů zvládne nejlépe odborník, ovšem kvalitnímu noži neublížíme ani šetrným domácím ostřičem. Pokud to zvládneme, je vhodnější jemný brusný kámen. Po broušení je důležité vyhlazení nožů ocilkou, která srovná i mikroskopické nerovnosti.
Články s podobnou tématikou
Parní trouba - nový způsob vaření
Malý, ale šikovný
Čas grilování je tady!