První dva jmenované fíkusy jsou stromovitého tvaru, přičemž z dřevitého kmínku vyrůstají vodorovně velké tmavě zelené oválné listy. Ficus benjamina je keřovitého typu, má drobné tmavě zelené lístky. Ficus pumila patří mezi plazivé rostliny.
Fíkusy k nám byly přivezeny hned z několika kontinentů - západní Afriky, Indie a Austrálie. Jde o poměrně nenáročné rostliny, kterým stačí světlé místo s rozptýlenými slunečními paprsky, běžná pokojová teplota okolo 21 stupňů Celsia a jen mírná zálivka, která by se v zimě měla snížit opravdu jen na minimum. Hnojíme jednou za 14 dní.
Jednou za čas je vhodné rostlině otřít vlhkým hadříkem listy od prachu, občas ji také rosit, fíkusy to však striktně nevyžadují a budou krásným doplňkem vašeho domova po mnoho let i při jen velmi omezené péči. Fíkusy se dorůstají poměrně velké výšky, třeba i kolem dvou metrů. Pokud jsou na tmavém místě, rostou pomaleji.
Fíkusy není nutné seřezávat. Stonkovými řízky, které necháváme zakořenit ve vodě, však můžeme rostlinu namnožit. Přesazujeme pokud možno na jaře, a to v případě, že je květináč pro kořenový bal příliš těsný. Běžně fíkusy nekvetou, až v pozdním stáří, kdy vytvářejí plody ne nepodobné fíkům.
Rostliny někdy mohou shazovat listy, u každého druhu je tomu však z jiného důvodu. Stromovité typy trpí opadáváním listů při přelití nebo příliš nízké teplotě, keříkovité typy zase při nedostatku světla. V suchém prostředí mohou fíkus napadnout mšice nebo puklice, při vysoké intenzitě slunečních paprsků zase svilušky.
Autor: efa
Články s podobnou tématikou
Pokojové rostliny VIII. - Maranta
Pokojové rostliny VII. - Difenbachie neboli Mramornatka