Šanty pocházejí ze suchých horských pastvin Kavkazu a Malé Asie. Původní druhy s malými okrouhle srdčitými a vroubkovanými okraji kvetou drobnými pyskatými kvítky, které jsou ve svazečcích ukryty v úžlabí listů a jsou levandulově fialové. Ze stovek druhů se na zahradách ujali jen kříženci s výraznějšími květy.

Nepeta mussini se pěstuje nejčastěji. Je asi 30 cm vysoká a kvete světle fialově od června do srpna. N. faassenii tvoří keříky vzpřímenějšího vzrůstu a je vyšší, 40-50 cm. Modře fialové květy se rozvíjejí od května až do září. Nenasazuje semena, proto má delší dobu květu a množí se pouze dělením trsů. N. faassenii "Six Hills Giant" je odrůda až 60 cm vysoká, s většími květy barvy lila. Kvete rovněž velmi dlouho a má bujný růst.

Nepeta sibirica dorůstá do výšky 80 cm, roste vzpřímeně, má větší listy než Nepeta fassenii a kvete nejdéle ze všech druhů, od června až do zámrazu
Jediná šanta, která snese vlhčí půdy je japonská šanta Nepeta subsessilis. Nejčastěji pěstovaným křížencem je kultivar "Candy Cat", s hustě nahloučenými levandulovými kvítky, která je nižší než předchozí šanta. Dorůstá výšky jen čtyřiceti centimetrů.
Raritou mezi šantami je světle žlutě kvetoucí Nepeta govaniana. Její předností je ojedinělá barva květů, ale také že bez potíží snáší plné slunce a nepříliš úrodnou půdu.

Šanty nemají žádné zvláštní nároky na pěstování, stačí, když je půda propustná (ideálně písčitá). Jsou to velmi cenné trvalky pro suchá místa, větší skalky, obruby, na suché zídky nebo do skupin ve volných výsadbách. Velmi cenná je také dlouhá doba kvetení, která se dá u druhu Nepeta mussini ještě prodloužit, jestliže rostliny ke konci prvního kvetení sestřihneme. Znovu pak vyraší a kvetou skoro až do zimy.
Péče o šantu během vegetace je téměř bezúdržbová. Na stanoviště ji vysazujeme ve vzdálenosti 30 cm od sebe Na podzim nebo na jaře jí přihodíme trochu kompostu, a po odkvětu rostlinu seřízneme o jednu třetinu a šanta na podzim ještě jednou vykvete.

Šanta svou vůní láká především kočky, ale i včely a motýly. Chceme-li šantu ochránit před nájezdy koček z okolí, je jediným řešením schovat rostlinu pod jakousi kopuli z drátěného pletiva. Kočky jsou ale vynalézavé a dobře vědí, že čím více rostlinu poškodí, tím se uvolní značné množství vonného oleje, který je pro ně něco jako Channel č.5. Neláká je však jen vůně, ale i chuť, přestože větší množství šanty může být jedovaté. Obávat z otravy se však nemusíme, neboť kočky vede instinkt a samy poznají, kdy s hodováním přestat.

Šanta však nepatří jen mezi okrasné rostliny na zahradě, listy a květy se v lidovém léčitelství používají jako uklidňující prostředek proti kašli, jako žaludeční tonikum proti nadýmání, čaj ze sušené drogy zmírňuje horečku při nachlazení a chřipce, a dokonce čerstvě natrhaná šanta účinkuje i jako repelent proti hmyzu. Svěží mladé výhonky lze na jaře přidávat do salátů nebo nasekanými nadrobno ochutit tučná masa.

Autor: Irena Forejtová