Jejích blahodárných účinků využívají lidé již celá staletí. Staří Řekové jí s velkou oblibou používali ve vyhlášených lázních ke správnému uvolnění a relaxaci. Využívala se a dodnes využívá i při výrobě kosmetiky a léků. Dnes je nejtypičtější pro oblast francouzské Provence, ale s velkým úspěchem se dá pěstovat i v našich zeměpisných šířkách, ač to mu tak příliš často není.

Pěstování

Levandule je silně větvený polokeř, který dorůstá výšky až šedesáti centimetrů. Vyznačuje se malými lístky a krásně fialovými drobnými kvítky. Kvete především v letních měsících a v době svého květu je nejvíc aromatická. Její pěstování je poměrně náročné, neboť ke zdárnému růstu potřebuje místo chráněné před větrem s dostatkem slunce, ideálně nasměrované k jihu. Půda musí mít dostatečné množství vápníku, avšak není vhodné, aby byla příliš zásobena živinami, rostlina má pak tendenci dávat všechnu sílu do listů a málo kvete. Půda, v níž chcete levanduli pěstovat, by také měla mít dostatek spodní vody. Nedaří se jí v těžkých půdách a v místech s dlouhotrvajícími mrazy. Dá se sice úspěšně pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách, ale při delších mrazech rostlina vymrzá.

Pokud se rozhodnete pro její pěstování, pak je potřeba půdu důkladně prohnojit kompostem a vždy na jaře použít znovu vrstvu nastýlky, nebo některá z průmyslově vyráběných hnojiv. Vysévá se v dubnu, i když častější a také jednodušší je pěstování ze sadby, při výsevu se spotřebuje příliš velké množství semen s nejistým výsledkem naklíčení. Vhodnější je vysetí semen do pařeniště koncem února nebo začátkem března. Na záhon se pak přesazují sazenice v červnu zhruba 20 cm od sebe. Rozmnožovat je můžete řízkováním také na jaře. Rostliny je vhodné v prvních letech růstu prořezávat, aby měly dostatek květů, prořezávejte je na jaře, vždy zhruba o jednu třetinu. Je potřeba je v průběhu roku okopávat a zbavovat pravidelně plevele. Přes zimu je vhodné rostlinky přikrýt buď chvojím, nebo netkanou textilií, abyste zabránili promrznutí. U nás se tato voňavá rostlina příliš často nepěstuje, spíše se s ní setkáte jako s osamělým keříkem zdobící zahrádky u domu, nebo bývají používané jako okrasné živé ploty dělící od sebe třeba záhonky nebo lemující zahradní cestičky.

Sklizeň

Levandule se sklízí v době od července do srpna, vždy těsně před rozkvětem nebo v jeho samotném začátku. Květy můžete stáhnout z keříků prsty, nebo seříznout nožem, případně zahradnickými nůžkami ustřihnout celé lodyhy i s květy. Po sklizni je nutné rostliny důkladně vysušit, což v domácích podmínkách nejlépe uděláte tak, že rostliny svážete do svazků a zavěsíte na suché a teplé místo. Využít můžete i sušičky, nebo je rozprostřít v tenkých vrstvách opět na stinných a suchých místech. Dbejte na to, aby teplota při sušení nepřesáhla pětatřicet stupňů Celsia. Jakmile rostliny dobře proschnou, můžete je uložit do plátěných nebo papírových sáčků, popřípadě použít k dekoraci celou sušenou kytici.

Ochrana před škůdci a nemocemi

Levandule trpí stejně jako ostatní rostliny na nejrůznější onemocnění, především pak na ta, která jsou virového původu. Způsobují zakrslost rostlin nebo žloutenku. U nás se tyto nemoci příliš často nevyskytují, přesto, máte-li pocit, že je rostlina napadena, raději ji odstraňte, zabráníte tak šíření nemoci. Zřídka se vyskytují také houbovitá onemocnění, která způsobují odumření celé rostliny. Charakteristický pro ně je bílý povlak na rostlině. Co se týče škůdců, ty příliš levanduli netrápí. Díky svému výraznému aroma je spíše sama využívána jako odpuzovač mšic, mravenců, svilušek a dalších drobných škůdců. Pokud vás trápí mšice nebo svilušky na pokojových rostlinách, postačí přidat několik kapek levandulového oleje do rozprašovače, dolít vodou a po dobu jednoho až dvou týdnů stříkat každý den napadené rostliny.

Využití

Květy levandule obsahují velké množství silic, podstatně méně pak tříslovin a hořčin, které blahodárně působí na celou naši nervovou soustavu. Levandule má uklidňující účinky, působí výborně při křečích a nadýmání, oceníte jí při nespavosti nebo přílišné podrážděnosti. Účinně také snižuje krevní tlak a pomáhá při revmatických obtížích. Chybět by neměla ani u všech lidí, kteří trpí na migrény. Ženy ocení levanduli ve formě čajové směsi jako výborného pomocníka při bolestivé menstruaci. Tinktury z levandule jsou úspěšně využívány při léčbě tvorby lupů, při vypadávání vlasů nebo počínající plešatosti. Velmi rozšířené je její využití v kosmetickém průmyslu. Přidává se do koupelí, které vás dokážou po celodenním shonu příjemně uvolnit, případně pomoci s nespavostí. Krémy s jejím obsahem mají protizánětlivé účinky, využívají se k léčbě ekzémů a plísňových onemocnění, hodí se také při popáleninách a to i takových, které jste si způsobili přílišným opalováním.

Široké využití má sušená levandule jako dekorativní prvek v domácnosti. Již po staletí je známé i to, že uložena ve skříni je skvělým odpuzovačem šatních molů. Její výrazné aroma je nepříjemné také komárům a mravencům. V kuchyni se využívají mladé konečky listů, které se však používají ve velmi malém množství. Přidávají se k divočině, rybám, grilovanému masu nebo do zeleninových polévek či salátů. A pokud máte pocit, že levanduli jste nikdy v jídle neochutnali, pak vězte, že je nedílnou součástí provensálského koření.   

Připravila: Petra Martišková