Cuketa (Cucurbita pepo) je oblíbená zelenina, která vyniká rychlým růstem, vysokými výnosy a širokým využitím v kuchyni. Tato teplomilná plodina pochází ze Střední Ameriky, kde se pěstuje již tisíce let, a dnes je hojně rozšířená v Evropě i Asii. Cukety se snadno pěstují i v našich podmínkách a jsou odolnější než okurky. Nejčastěji se setkáváme s keříčkovými odrůdami, ale existují i plazivé varianty, které potřebují více prostoru.

Cukety preferují slunná stanoviště a dobře propustnou, humózní půdu bohatou na živiny. Rostliny mají velké, laločnaté listy na dlouhých řapících a výrazné žluté květy. Na jedné rostlině se vyvíjejí samčí i samičí květy – opylování je tedy klíčové pro úspěšnou sklizeň. Díky své nenáročnosti a dlouhé sklizňové sezóně jsou cukety skvělou volbou pro každého zahrádkáře.

Druhy cuket: jakou odrůdu vybrat k pěstování

Nejčastěji se na zahradách setkáme s cuketami, které mají podlouhlé tmavě zelené plody. Díky šlechtění je však dnes k dispozici mnoho odrůd s netradičním zbarvením nebo neobvyklým tvarem. Pěstovat si můžeme nejen klasické tmavě zelené cukety, ale také žluté (‘Gold Rush’), černé (‘Black Beauty’), pruhované (‘Romanesco’), světle zelené a dokonce i bělavé odrůdy.

Barva slupky však nemá zásadní vliv na barvu dužiny – většina cuket má světle zelenou nebo krémově bílou dužinu, ale u některých odrůd se může mírně lišit. Mezi neobvyklé tvary patří kulaté cukety, například odrůda ‘Tonda di Piacenza’, která dorůstá velikosti okolo 15 cm. Kromě klasických odrůd existují i moderní hybridní varianty, které jsou odolnější vůči chorobám nebo mají delší sklizňové období, například samosprašná odrůda ‘Partenon F1’ vhodná pro pěstování ve skleníku.

Pěstování cuket: jak na zdravé a bohaté rostliny

Pěstování cuket je poměrně snadné a zvládne ho i začátečník. Tuto teplomilnou zeleninu lze pěstovat jak z přímého výsevu, tak z předpěstovaných sazenic. V chladnějších oblastech je výhodnější cukety předpěstovat, protože se tím zkrátí doba od výsadby ke sklizni. Pokud ale nemáme možnost předpěstování, můžeme semena vysévat přímo na záhon – tato metoda je jednodušší a vyhýbáme se stresu rostlin při přesazování.

Předpěstování cuket: jak a kdy na to?

Pokud chceme urychlit sklizeň nebo pěstujeme cukety v chladnějších oblastech, je vhodné si sazenice předpěstovat doma nebo ve skleníku. Ideální doba pro výsev semen k předpěstování je konec března až začátek dubna, tedy přibližně 4–5 týdnů před plánovanou výsadbou na záhon.

Semena vyséváme do rašelinových květináčků nebo do větších sadbovačů, kde rostliny vytvoří dostatečně silné kořeny. Použití rašelinových květináčků má výhodu v tom, že je lze zasadit přímo do půdy, aniž bychom museli rostliny přesazovat, čímž se minimalizuje šok při přesazování. Pokud používáme plastové kelímky nebo sadbovače, je důležité rostliny přesazovat opatrně, aby se nepoškodil kořenový bal.

Sazenice udržujeme při teplotě okolo 20 °C a zajistíme jim dostatek světla, aby se nevytahovaly. Jakmile mají tři pravé listy, jsou připravené k přesazení ven – obvykle v polovině května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky.

Příprava půdy a výsev cuket

Cukety mají rády humózní, dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Nejlepší je připravit záhon už na podzim, kdy do půdy zapracujeme hnůj nebo kompost. Pokud jsme to nestihli, na jaře přidáme dostatečné množství kompostu a můžeme doplnit i organická hnojiva, jako je fermentovaný drůbeží trus nebo kopřivová jícha.

Výsev probíhá od poloviny dubna v teplejších oblastech, v chladnějších lokalitách až v květnu. Semena vyséváme do hnízd s rozestupy 80 × 100 cm, přičemž do každého hnízda vložíme tři semena. Důležité je dodržet hloubku výsevu 2–3 cm, aby semena měla dostatečný kontakt s půdou a optimální podmínky pro klíčení. Dostatečný rozestup je klíčový, protože pokud by byly rostliny příliš hustě, zvyšuje se riziko plísní a houbových chorob, zejména v chladném a deštivém létě. Pokud předpěstováváme sazenice, je nutné je před výsadbou na venkovní stanoviště postupně otužovat. To znamená, že je několik dní před přesazením přemisťujeme ven na chráněné místo, aby si zvykly na nižší teploty a přímé sluneční světlo. Tento proces minimalizuje stres z přesazení a zvyšuje jejich odolnost vůči nepříznivým podmínkám.

Výsadba sazenic a péče o rostliny

Pokud jsme cukety předpěstovali, sázíme sazenice se třemi pravými listy. Ideální je přesazovat i s kořenovým balem, aby nedošlo k poškození jemných kořenů. K předpěstování jsou vhodné rašelinové květináče, které lze zasadit přímo do půdy, kde se postupně rozloží.

Cukety potřebují dostatek slunce a tepla – při teplotách pod 10 °C zpomalují růst, a pokud klesnou pod bod mrazu, rostlina odumírá. Proto je vhodné mladé rostliny při chladném jaru chránit netkanou textilií.

Zálivka a hnojení cuket

Cukety mají mělký kořenový systém, takže potřebují pravidelnou zálivku, aby se zabránilo vysychání půdy. Nejlepší je zalévat přímo ke kořenům, aby listy zůstaly suché a snížilo se riziko houbových chorob. Ideální je zalévat méně často, ale vydatně – přibližně 2–3× týdně podle počasí.

Hnojení je klíčové pro bohatou úrodu. Po výsadbě bychom cukety neměli přihnojovat dříve než za 14 dní. V první polovině vegetačního období je vhodné každý týden aplikovat kapalná organická hnojiva, jako je kopřivová nebo slepičí jícha. Jakmile rostlina začne plodit, přecházíme na speciální hnojiva pro plodovou zeleninu, která podporují tvorbu zdravých a chutných cuket.

Sklizeň cuket a prodloužení plodnosti

Vegetační doba se liší podle odrůdy – rané odrůdy plodí už za 40 dní od výsadby, zatímco pozdní odrůdy dozrávají až za 70 dní. Ideální velikost cukety ke sklizni je 15–20 cm, kdy jsou plody nejkřehčí a nejšťavnatější.

Pokud chceme zajistit nepřetržité plodění po celou sezónu, je důležité sklízet pravidelně. Pokud cukety necháme přerůst, rostlina investuje energii do zrání semen a přestane vytvářet nové plody. Při správné péči můžeme z jedné rostliny sklidit několik kilogramů cuket během sezóny.

Cuketa a zdraví: jaké vitamíny a minerály obsahuje?

Cuketa je nízkokalorická zelenina, která obsahuje více než 90 % vody a je proto skvělou volbou pro lehkou a zdravou stravu. Energetická hodnota cukety je přibližně 20 kcal na 100 g, což z ní činí ideální zeleninu pro hubnutí a detoxikaci organismu.

Dužina cukety je bohatá na minerální látky, zejména draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo, měď a zinek. Draslík pomáhá tělu zbavovat se přebytečné vody a solí, což podporuje zdraví ledvin a kardiovaskulárního systému. Cuketa obsahuje také betakaroten (provitamin A), vitamín C a několik vitamínů skupiny B (B1, B2, B6 a kyselinu listovou – B9), které jsou důležité pro metabolismus a nervovou soustavu.

Díky svému nízkému glykemickému indexu (GI) je cuketa vhodná i pro diabetiky, protože nezpůsobuje prudké výkyvy hladiny cukru v krvi. Je také doporučována lidem trpícím revmatismem, dnou, onemocněním jater a žlučníku, protože podporuje látkovou výměnu a vylučování toxinů.

Cuketa obsahuje i antioxidanty lutein a zeaxantin, které chrání oči před poškozením sítnice a zpomalují stárnutí buněk. Přestože je cuketa lehce stravitelná, přerostlé plody mohou obsahovat vyšší koncentrace hořkých látek (kukurbitaciny), které mohou dráždit zažívací trakt. Proto je nejlepší sklízet cukety v optimální velikosti 15–20 cm, kdy jsou nejkřehčí a nejchutnější.

Kuchyňské využití cuket

Cukety jsou všestrannou zeleninou, kterou lze využít na mnoho způsobů. Díky jemné chuti a vysokému obsahu vody se hodí do sladkých i slaných pokrmů. Nejčastěji se grilují, smaží, pečou nebo restují, ale lze je také zapékat, přidávat do polévek, omáček a těstovinových jídel. Skvěle se hodí i do lehkých salátů nebo jako náhrada těstovin ve formě cuketových nudlí.

Mladé cukety se konzumují se slupkou, zatímco přerostlé plody je lepší oloupat a odstranit semena. Cukety lze také konzervovat nakládáním nebo zpracovat na cuketovou pomazánku či chutney. Využití najdou i ve sladkých receptech, například v cuketových buchtách či koláčích, kde dodají vláčnost a sníží množství potřebného tuku.

Díky své nízké kalorické hodnotě a bohatosti na vlákninu jsou cukety ideální pro zdravou výživu a redukční diety.