Jak se takový vyvýšený záhon zakládá?

Tato forma záhonů je velice výhodná pro pěstování především na víkendových nebo malých užitkových zahradách. I když je vybudování kopečkových záhonů poměrně pracné, přesto je výhodné, protože vysoká vrstva půdy a teplo vznikající při rozkladném procesu a uvolňované živiny zcela mimořádným způsobem dávají záruku vysoké úrody. Po několik let se ale není třeba starat o hnojení, záhon se na podzim neryje a vypěstovaná zelenina se zcela rovná biokvalitě. Určitou nevýhodou je jen fakt, že na založení záhonu je třeba myslet už rok předem.

Po celý rok se shromažďuje veškerý rostlinný materiál jako větve, zelené letorosty, odrytý drn, pokosená tráva, seřezaná nať z trvalek okurek, rajčat, a to všechno se pak podle určitých pravidel navrství na jednu hromadu. Takový kopečkový záhon se zakládá brzy na jaře anebo ještě lépe na podzim, aby se ještě před pěstováním zeleniny mohl navrstvený materiál sesednout. Pro založení kopečkového záhonu volíme slunečné stanoviště nejlépe s expozicí sever-jih, aby bylo sluneční záření co nejlépe využito.

Vrstvit, vrstvit a zase vrstvit

Vyměřený záhon o šířce 1,50 m až 1,80 m se při okraji odryje. Délka záhonu může být libovolná, optimální je délka 4 m a více. Z vyměřeného záhonu se vybere půda na hloubku rýče a uloží po straně. Na dno vyhloubeného záhonu se položí drátěně pletivo s malými oky jako ochrana před hryzci. Jádro záhonu tvoří hrubý dřevěný odpad ze zahrady (větve a letorosty ovocných dřevin, keřů a materiál ze živých plotů), který se nařeže na délku 20 až 30 cm a v hromádkách se navrší do vrstvy vysoké 40 až 50 cm. Tento hrubý základ se nakonec ještě popráší páleným vápnem.

Na prodyšnou kostru kompostu se pak vrství další jemnější materiál. Jestliže se do kompostu použijí převážně dřevnaté stonky letniček a trvalek, hrozí nebezpečí takzvaného „vyschnutí jádra“, ale také menší produkce tepla. Proto se k dřevnaté hmotě přidávají již odumřelé travní drny a kořeny, směs pokosené trávy, sláma a zemina. Tato vrstva musí být pevně sešlápnutá, a teprve na ni se vrství navlhčené listí nebo sláma až do výšky cca 30 cm. Vše se pak opět posype vápnem. Konečnou, zhruba patnácticentimetrovou vrstvou může být kvalitní chlévský hnůj nebo hrubě zetlelý kompost. Po navrstvení veškerého materiálu vznikne nápadně velký kopeček, na jehož hraně se upraví okapový žlab tak, aby ani dešťová voda ani zálivka nemohla odtékat po stranách, ale mohla pozvolna prosakovat do nitra navršeného záhonu. Vždy je však žádoucí se postarat o pravidelné vlhčení kopečkového záhonu buď doplňkovou závlahou či užitím pórofólie, fólie či nastýlkou.

Mrkev, okurky, brambory i jahody

Protože na jaře na těchto záhonech povrch půdy rychle osychá, může se na nich velmi brzy vysévat mrkev a petržel. Především se však na kopečkových záhonech daří teplomilným zeleninám jako jsou rajčata a okurky, které v těchto podmínkách mimořádně dobře plodí. Mohou se zde přirozeně pěstovat také jiné zahradní plodiny jako brambory, nebo jahody a vůbec všechny zeleniny, a to i ve smíšených výsadbách podle daných pravidel.

V prvních dvou až třech letech by se měly pěstovat zeleniny především s velký¬mi nároky na živiny, protože zvláště obsah dusíku je u kopečkových záhonů poměrně vysoký. Z tohoto důvodu na kopečkové záhony nevyséváme salát, špenát ani jiné listové zeleniny, neboť by mohly vykazovat vysoký obsah dusičnanů, což je samozřejmě nežádoucí.

Autor: Irena Forejtová

Foto: www.priroda-zahrada.cz, www.zahradaproradost.cz