Následující přehled je obecným návodem o tom co je potřeba udělat, aby kaktus rostl jako z vody, kdy jej přesadit a kdy začít nebo přestat se zálivkou. V žádném případě neberte rady jako přesný návod k pěstování, neboť některé druhy kaktusu vyžadují specifické podmínky, například stálou teplotu, umístění na slunci či naopak ve stínu nebo speciální substrát. Kalendář prací je spíš velmi stručným vodítkem pro ty, co s kaktusy teprve začínají a nemají téměř žádné zkušenosti s jejich pěstováním.
Leden – naprostý klid
Kromě epifytických kaktusů (vánočního a velikonočního) většina kaktusů v zimě neroste. Staráme se jen o správnou teplotu, která nesmí klesnout pod 5 stupňů Celsia, zásadně kaktusy nezaléváme a při větrání je chráníme před mrazivým průvanem. Občas zkontrolujeme rostliny, zda nejsou napadeny škůdcem nebo chorobou. Na svilušky a červce zabírá postřik Sumithion nebo Mospilan. Pokud včas na kaktusu zpozorujeme známky hniloby, je možné ještě rostlinu zachránit. O pomoc se vyplatí požádat zkušeného kaktusáře.
U listových epifytických kaktusů dbáme na správný poměr zálivky vzhledem k teplotě. Přes zimu je umístíme do teplejší místnosti a zaléváme tak, aby byl substrát stále vlhký. Čím vyšší je teplota, tím častěji je potřeba kaktusy zalévat.
Únor – zimní slunce je nebezpečné
Všechny pokojové rostliny jsou v zimě nejvíce ohroženy ostrým zimním sluncem, které se opírá do okenních skel, a kaktusy nejsou výjimkou. I druhům, které slunce stále potřebují hrozí popálení. Máme-li kaktusy na okně, postaráme se o jejich přemístění jinam, kam nesvítí přímo slunce nebo jim vytvoříme zastínění. A stále ještě kaktusy nezaléváme. Popálený kaktus co nejdříve přestěhujeme do stínu, kde se spálenina zhojí, ale bude to trvat poměrně dlouho než se zregeneruje.
Březen – kaktusy se probouzejí
Jarní sluníčko a přibývající světlo nastartuje kaktusy k růstu. Proto jim je nyní dopřejme v hojné míře, ale se zálivkou ještě počkáme až na konec měsíce. U epifytických kaktusů pomalu začínáme s přihnojováním.
Duben – začínáme stěhovat kaktusy na vzduch
Letnění a čerstvý vzduch kaktusům prospívá, vždyť kromě kříženců a šlechtěných kultivarů má většina druhů svůj domov v tropech či savanách až po velehory. Ideální místo pro kaktusy je takové, kam slunce svítí od východu až dokud nezapadne, ale najít takovou polohu není vždy možné, proto i jihovýchodní směr kaktusům bude vyhovovat.
U vysokých nebo rozvětvených druhů kaktusů zajistíme rostliny proti převrácení větrem. Umístíme je buď někam ke zdi nebo ke kmenu stromu. Kaktusy zaléváme raději ráno, aby stačily přes den oschnout. Při velkých vedrech podle potřeby rosíme.
Květen – pozor na chladné dny a noci
Pro kaktusy umístěné venku jsou nebezpeční tradiční „ledoví muži“. V tomto období zaléváme jen mírně a velmi opatrně, aby nebyl substrát příliš mokrý. Hrozí totiž, že kořínky, které teprve začaly růst uhnijí. Než narostou nové, kaktus zůstane „sedět“ a neroste.
Jakmile sychravé období pomine, můžeme dát do polostínu ven i epifytní kaktusy.
Červen – deštivé dny mohou kaktusy utopit
Kaktusy zaléváme, rosíme a přihnojujeme, ale přijde-li deštivý Medard, dáváme pozor, aby kaktusy doslova neutopil. Protože teplota zpravidla klesne, zalité kaktusy začnou zahnívat, proto se na přechodné období vyplatí přestěhovat kaktusy domů než vysvitne sluníčko a teplota se opět ustálí.
Červenec – s vedry přichází letní spánek
Za parných dnů bývá i kaktusům příliš teplo, proto vydatně zaléváme, raději ráno či večer, ale nikdy nerosíme ani nezaléváme, když jsou kaktusy rozpálené od slunce. Když zpozorujeme, že kaktusy zastavily růst, začíná pro suchomilné druhy (nikoli epifytické) kaktusy doba letního odpočinku. Ten se zpravidla projeví u lobivií, rebutií a parodií, které pocházejí z horských poloh, kde je i v létě teplota nižší než například ve stepi či v tropech. Tehdy kaktusům prospěje, když necháme substrát asi tři dny bez zálivky, kdy zcela vyschne. Přijde-li vydatný letní deštík, růst se obnoví a se zálivkou můžeme pokračovat jako obvykle.
Srpen – kontrolujeme a ničíme škůdce
Koncem léta se obvykle rozmnoží vlnatky, škůdci, kteří na tělech kaktusů vytváří vatovité chomáčky. V suchu a teplu se také daří sviluškám a mšicím. Postižené kaktusy často prohlédneme a proti škůdci zakročíme. Postřik opakujeme po deseti dnech, abychom zničili nakladená vajíčka a kaktus škůdce definitivně zbavili. Vždy napadený kaktus izolujeme, aby se škůdce nerozšířil na další rostliny.
U epifytů končí vegetační klid, přesadíme je, a protože v srpnu již slunce není tak intenzivní, koncem měsíce je můžeme přenést na osluněné místo na zahradu či na balkón.
Září – kaktusy s růstem končí
Podzim je pro kaktusy závěrečným obdobím sezóny. Většina z nich vykvetla a nyní se všechny živiny soustředí na to, aby kaktus ve zdraví přežil zimu. Od počátku měsíce začneme omezovat zálivku tak, až ji zcela vynecháme.¨
Epifytní kaktusy přemístíme již domů na okno a pokračujeme v přihnojování a zálivce, vždyť nyní jsou v plném růstu a brzy nasadí na květ..
Říjen – všechny kaktusy domů
Všeobecné stěhování pod střechu – to je charakteristika sychravých podzimních dnů, kdy kaktusům opět hrozí hniloba kořenů, Nízké teploty a zalitý kaktus nejdou dohromady. Než však kaktusy umístíme do chladného prostředí, necháme je několik dní v teple, kde substrát zcela vyschne. (Vánočního či velikonočního kaktusu se tato rada samozřejmě netýká, neboť naopak u těchto druhů udržujeme substrát stále vlhký).
Listopad a prosinec – většina kaktusů v zimě odpočívá
Kaktusy, které prožívají období vegetačního klidu vyžadují minimální péči. Stačí kaktusy pouze jednou za týden zkontrolovat a těšit se opět na jaro. Absenci „suchomilných“ ostnáčů nám bohatě vynahradí vánoční kaktus obsypaný květy, který ale nikdy nedáváme na jiné místo než kde nasadil poupata, protože změna prostředí nás s jistotou o květy připraví.
Text: Irena Forejtová
Foto: Eurostep.at