j
Abychom mohli pěstovat tropické druhy v obytné zimní zahradě, mělo by být alfou a omegou vyrovnané mikroklima prostoru. Nejvhodnější jsou letní teploty od 24 do 26 °C a ani v zimě by neměla teplota výrazně klesnout pod tyto hodnoty. Na výběr je mnoho nízkých i velmi vzrůstných květin, keřů, kapradin i palem. Mezi typické zástupce tropů patří ananasovníky, banánovníky, dracény (Dracaena), dračinky (Cordyline), drobnolisté i velkolisté fikusy (Ficus) a popínavé filodendrony (Philodendron). Zeleň zpestří různobarevně olistěné krotony (Croton), kterým dopřáváme dostatek slunce a světla, aby neztratily typické zbarvení listů. Zrovna tak zacházíme s kolumneou (Columnea). Oranžové a temně červené toulce anturií (Anthurium), s oranžovými květy strelicií (Strelitzia) dokonale dokreslí atmosféru tropické květeny. K iluzi pralesa přispějí parožnatky (Platycerium), kapradiny a zkušenější pěstitelé určitě sáhnou i po nějaké masožravce, například špirlici (Sarracenia).
Rostliny pak mohou být v zimní zahradě umístěny různým způsobem. Řešením je například vyvýšený záhon vyzděný z přírodních kamenů. Ten pak může být osázen přímo nebo lze květináče postavit na štěrkovou náplň. K doplnění se použijí závěsné police a visuté nádoby, odkud se z nich po stěnách vine mučenka (Passiflora caerulea) a bohatý porost karmínově kvetoucí bouganvilei. Z vonících rostlin se u stěny bude dařit jasmínu (Jasminum polyanthum) a z polic či závěsných košíčků mohou převisat břečťanolisté muškáty.
Milovníci kaktusů a sukulentů jistě nepohrdnou i malou plochou, kam umístí své pichlavé oblíbence. Často pěstovaným kaktusem je cefalocereus (Cephalocereus senilis), který doslova miluje sucho a slunce. Placaté opuncie rovněž vodu téměř nepotřebují. Ale s mamiláriemi (Mammillaria) už musíme být při výběru opatrní. Některé kvetou celkem snadnou, jiné druhy méně ochotně. To podle toho jak přezimují a kdy potřebují dodržet vegetační klid. Kdo se v druzích nevyzná, měl by si nechat poradit od zkušeného kaktusáře anebo pěstovat stejně pěkné kulaté kaktusy – parodie (Parodie). S těmi bude i začátečník úspěšný a dočká se pěkně kvetoucích kaktusů. „Suchá“ zimní zahrada je nenáročná na údržbu, tak proč se trápit s rostlinami, které dají spoustu práce.
Pokud máte při budování zahrady dostatek místa, je velmi pěkné vybudovat malou vodní nádrž. Můžete zde vysázet typické vodní rostliny do mělké vody, například ardizii (Ardisia crenata), modře kvetoucí babelku (Pistia stratiotes), jemnolistý stolístek (Myriophyllum) a břeh nechat porůst smaragdovým kobercem helxine (Soleirolia). Z vyšších rostlin se u vodní plochy daří hortenziím (Hydrangea) a šáchoru (Cyperus) a některým druhům bambusu.
Jak v zimní zahradě poroste
Anturium od března do září potřebuje zvýšenou vlhkost vzduchu a dostatek světla. V zimě se spokojí s teplotou kolem 15 °C. Hnojíme jen v období růstu, protože anturium je citlivé na přehnojení, což se v době vegetačního klidu nepříznivě projeví na zdravotním stavu. Kamélie japonská je velmi vyrovnaná kráska. Potřebuje mít všeho „tak akorát“. Vadí jí téměř všechno, co jiné rostliny ani nezaznamenají. Každá změna stanoviště a teploty, náhlý přechod z vlhkého do suchého ovzduší či nepravidelné zalévání se projeví shazováním poupat. Proto vyžaduje určitý řád: při tvorbě pupenů až do rozkvětu 10 až 12 °C, k přezimování jí stačí 6 až 10 °C. Gardénie je do tropické zimní zahrady ideální rostlinou. Vyžaduje teplotu okolo 16 až 18 °C, vysokou vzdušnou vlhkost a pravidelnou zálivku. Hnojíme od nasazení květních poupat, přibližně čtyři měsíce. Pozor! Gardenie je citlivá na vápník, proto ji sázíme do substrátu pro azalky a rododendrony. Popínavá Bouganvilea poroste jen tam, kde bude mít dostatek slunce, V zimě pak přezimuje v chladném, nevytápěném prostředí a nezalévá se! Přes léto naopak zaléváme hojně a jednou týdně přihnojíme hnojivem s vysokým obsahem fosforu.
Text: Irena Forejtová
Foto: archiv firem Marigreen, Zimní zahrady Planka