Některé zahrady jsou doslova klíštěcími ráji – pokud necháváme trávu přerůst a nevěnujeme trávníku dostatečnou péči, pak si můžeme být jisti, že se na stéblech pár samozvaných hostů drží a čeká na svou příležitost. Jestliže tedy nechcete být nedobrovolnými chovateli klíšťat, dodržujte několik jednoduchých zásad, aby se jim na vaší zahradě zkrátka nelíbilo.

Pro pobyt v přírodě je doporučováno používat repelenty a po návratu vždy pečlivě prohlédnout oděv a tělo, jestli jsme si nějaké (lezoucí či přisáté) klíště nedonesli domů. Ale přeci se nechceme stříkat repelentem pokaždé, když jdeme na zahradu, nebo se projít do městského parku? Proto je důležitá prevence a vědět, jak zabydlení klíšťat na zahradě zabránit.

Základem je pravidelný sestřih trávníku

Dospělým klíšťatům se nejlépe daří ve vlhkém prostředí a bujném porostu, tedy například ve vysoké trávě. Naprosto ideální pro ně je, pokud má tráva více než 20 centimetrů. Klíšťata se zadníma nohama drží stonků nebo listů a vyčkávají, až o ně zavadí nějaký hostitel - tedy zvíře, nebo člověk. Abyste nemuseli každý večer počítat, kolik klíšťat jste na zahradě vy, členové vaší rodiny nebo vaši čtyřnozí miláčci zase chytili, musíte pravidelně sekat trávu a to na co nejkratší výšku. Klíšťatům tak znesnadníte jejich případnou další šanci na útok. Nemají se totiž na co přichytit a odkud číhat na své „oběti“. Krátce střižená tráva je pro klíšťata zkrátka naprosto nehostinným prostředím.

Účinné nárazníkové plochy

Pokud svou zahradu pečlivě a pravidelně sekáte, ale zároveň necháváte na určitých místech úmyslně bujnější porost (keře, okrasné rostliny, květiny v záhonech), měli byste vytvořit tzv. nárazníkové zóny. Ty znesnadňují klíšťatům jejich přesouvání z pro ně příhodného prostředí do míst, kde se nejčastěji pohybujete. Jak taková nárazníková zóna vypadá a jak se vytváří? Je to poměrně snadné – stačí pravidelným zkracováním přečnívajících větviček okrasných keřů vytvořit dostatečné předěly mezi tímto bujnějším porostem a vlastní zahradou. Vhodné je také vysazovat okrasné rostliny pokud možno co nejdále od chodníčků, které jsou pravidelně využívány a také v dostatečné vzdálenosti od zahradního posezení či dětského koutku. Doporučuje se rovněž chodníky vydláždit, případně přístupové cestičky vysypat kamínky, pískem nebo štěrkem.

Jednorázový chemický postřik nestačí

Klíšťata jsou živočichové velmi vytrvalí a odolní, proto je třeba v boji s nimi přitvrdit. Kdo si však myslel, že se jich zbaví jednorázovým chemickým postřikem, bude zklamán. Tak jednoduché to nebude, protože klíšťata jsou značně mobilní, bez problémů se přesouvají z místa na místo a hlavně se ráda vracejí. Pokud tedy před jedním postřikem utečou, zcela určitě se po čase na vaši zahradu zase vrátí. Postřiků je tak třeba aplikovat více. Jinak to nebude dlouho trvat a znovu začnou trápit nejen vás, ale i domácí zvířata. Nejjistějším způsobem, jak omezit výskyt klíšťat na zahradě, je tak pravidelná údržba trávníku.

Chraňte sebe i svou rodinu

Klíšťata v našich klimatických podmínkách vykazují aktivitu od dubna až do konce října. Po celou tu dobu je třeba se mít před nimi na pozoru, protože jsou přenašeči nebezpečných nemocí, jako je klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Tyto nemoci ohrožují děti, lidi ve středním věku i seniory. Především u starších pacientů může mít toto onemocnění závažný průběh. Člověk se pak může potýkat i s trvalými následky, jako je nespavost, nesoustředěnost či zpomalení řeči. U horších případů může dojít dokonce k obrně lícního svalu, nebo svalů horních končetin. V České republice každoročně zemřou dva až tři lidé právě na klíšťovou encefalitidu. Klíšťata tak není radno podceňovat, vhodnou ochranou před nimi je očkování!

- jpa -

Foto: Briggs&Stratton