V obchodech se na nás z regálů „směje“ spousta nejrůznějšího ovoce pocházejícího z dalekých exotických krajin. Jen málokdy se však rozhodneme experimentovat a vyzkoušet něco, co jsme nikdy nejedli – většina takových pokusů totiž končí zklamáním a většinou to jsou jen vyhozené peníze. Mile překvapit vás však může cherimoya (čerimoja), celým názvem annona cherimoya, překládaná do češtiny jako „láhevník“. Pro svůj tvar a konzistenci dužiny bývá též přezdívána smetanové jablko. Mnozí ji dokonce prohlašují za nejlahodnější ovoce na světě. Stojí za to zkusit, nemyslíte?
Původ cherimoyi
Annona cherimoya pochází z Jižní Ameriky, kde roste v Andských údolích především v Ekvádoru a Peru, ve výškách okolo 1500 metrů nad mořem. Annonu pěstovali již staří Inkové a dnes se pěstuje v různých zemích po celém světě. Největšími producenty cherimoyi jsou Brazílie, Chile, Keňa, Izrael a Španělsko. U nás ji při troše štěstí můžete v obchodech také objevit, nejčastěji však jde o ovoce původem ze Španělska – plody se totiž špatně uchovávají, annona nesnáší otlačení, rychle se kazí a její převoz z větší dálky je tak náročný. Ovoce se z tohoto důvodu sklízí většinou ještě nezralé, pokud jsme koupili kus, který je ještě tvrdý, musí se nechat několik dní dozrát. To, že je annona zralá poznáte podle toho, že jde slupku lehkým tlakem uvolnit.
Popis rostliny
Annona cherimoya je malý poloopadavý strom, který dorůstá výšky maximálně 5 metrů. Rostlina má tmavě hnědou kůru, která je u mladých rostlin hladká, u starších pak vrásčitá. Větvičky jsou sametové, listy světle zelené, oválné, také jemně ochmýřené a ke špičce se zužují. Květy jsou třílaločné a vyskytují se ve skupinách po dvou a více. Mají tmavě hnědou, žlutou nebo purpurovou barvu.
Plody
Cherimoya vypadá jako zelené jablko srdčitého tvaru, které může mít v průměru až 20 cm. Díky vroubkování na plodu může cherimoya připomínat také nerozvinutou zelenou šišku. Uvnitř každého plodu je bílá, narůžovělá či jemně nažloutlá dužina, ve které je ukryto množství poměrně velkých pecek (1 – 2 cm). Dužina ovoce obsahuje až 20% hroznového cukru, dále je plná vlákniny, obsahuje provitamin A, vitamin C, fosfor, vápník a pektin. Energetická hodnota ve 100 gramech je 100 kcal. I přes svou hutnou konzistenci má ovoce nízký obsah tuku, přibližně asi 0,7%.
Konzumace a užití
Plody láhevníku je možné konzumovat syrové a to tak, že je rozřízneme na polovinu a lžičkou vydlabáváme dužinu. Semena se nejí, ve větším množství jsou jedovatá! Když je cherimoya zralá, voní plody po banánech a dužina má chuť, která by se dala přirovnat ke kombinaci banánů s jahodami, někomu zase připomíná vanilkový dezert či smetanové karamely. Dužina je také šťavnatá a svou krémovou konzistencí zase připomíná hrušku. Cherimoya se skvěle hodí také do ovocných salátů, do nápojů, či zmrzliny. Někdo z tohoto ovoce vyrábí džem a setkat se můžeme také s vínem vyrobeným z jeho šťávy. Díky sladké chuti dužiny je využitelnost široká.
Využití semen
Jihoameričtí indiáni využívali semena z cherimoyi jako účinný insekticid, protože obsahují vysokou koncentraci alkaloidů. Semena upražili, roztloukli a smíchali s tukem. Získali tak mast proto blechám, vším a dalším kožním parazitům. Díky svým insekticidním vlastnostem jsou však účinná také proti mšicím a rostliny nebývají napadány žádnými škůdci. Další možností, jak využít semena, je zasadit je a vypěstovat si exotickou rostlinu u sebe doma.
Pěstování
Vzhledem k tomu, že láhevník snese i nižší teploty, není problém jej pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Semena, která získáte z jednoho plodu (cca 20 – 30 ks) mají velmi dobrou klíčivost (i po několika letech) a s největší pravděpodobností se vám bez problémů uchytí. Dobře je omyjte a nechejte cca týden schnout. Následně je zasaďte asi 3 cm hluboko do truhlíku. Vzhledem k tomu, že rostliny mají poměrně dlouhý hlavní kořen, je dobré vybírat nádoby co nejhlubší. Jako ideální se jeví dosti výživný substrát obsahující jíl, rašelinu a štěrkopísek. První klíčky se objeví již po týdnu až deseti dnech. Rostlina vytlačí semenný obal, který s prvními lístky upadne. Za měsíc přibydou na rostlině asi 3 listy, jeden rok stará rostlina dosahuje výšky cca jednoho metru. Závlaha by měla být bohatá, doporučuje se přihnojovat organickým hnojivem jednou za tři týdny.
Co se týče vhodného stanoviště, láhevníku se nejlépe daří v rozptýleném světle a polostínu. Důležité je vlhké prostředí, rostlinu bychom neměli vystavovat přímému slunci. Pokud ji chceme dát na letní sezónu ven, měli bychom ji pomalu přivykat na slunce, aby nedošlo ke spálení listů, případně ji lehce zastínit. V místech, kde listy opadají, začínají rašit nové větvičky. V zimě je ideální teplota mezi 10 až 15 stupni, mladé rostliny nesnáší jarní mrazíky, starší pak snesou krátkodobě i mrazíky okolo –3 stupňů Celsia. Přes zimu omezíme zálivku a nehnojíme. V době vegetačního klidu mohou z láhevníku opadávat listy a rostlina působí zvadlým dojmem. V tuto dobu je vhodné případné přesazování. Po době opadu listů začínají rostliny kvést a následně dochází k vegetačnímu růstu. Pokud dojde k opylení květů, začnou vyzrávat plody, které je možné sklízet po 5 až 7 měsících od opylení. Abychom se ale dočkali plodů, musíme vždy pěstovat alespoň dvě rostliny společně, aby se mezi sebou mohly navzájem opylovat. Na jednom stromě totiž nikdy nerostou samčí a samičí květní orgány zároveň. Pro začínající pěstitele je annona cherimoya ideální rostlina, protože není náročná a udělá hodně radosti.
- jpa -