A nejen ta zasetá na podzim, z nichž vyrostou skalničky, macešky nebo křehoučký špenát, ale i ta, o které vůbec nestojíme. Ovšemže, nejdříve začne růst tráva a plevel. Bohužel, i ten k zahrádce patří a obvykle s ním bojujeme po celý rok. Můžeme si však ušetřit práci, když použijeme ty správné herbicidy. Které to jsou? Trávník zbavíme pampelišek a jiných dvouděložných plevelů přípravkem Boris nebo Lontrel 300, na šťovík a kopřivy platí Garlon 4 EC. Stejným herbicidem zničíme i obtížný ostružiník, který se usadil u plotu nebo nám prorůstá do záhonů. Garlonem dokonce udoláme některé druhy invazivních dřevin jako je bez nebo akát, které neúnavně vyráží výmladky z uříznutých pařezů. Přípravek se používá buď přímo na   mladé listy nebo na   čerstvě seříznutou plochu pařezu. Roztok se tak dostane přímo a rychle do „krevního“ oběhu rostliny a do dvou hodin je už výsledek vidět. Pak nezbývá než pařez vykopat ven a je po problému.

Když máme trávník pěkně čistý, věnujme mu po zimě ještě trochu péče. Nadzvednutá místa přišlápneme nebo utužíme válcem, holé lysiny nakypříme, přidáme trochu kompostu a dosijeme travním semenem. Tam, kde řádí krtek je to známka toho, že půda je pěkně kyprá a dostatečně výživná. Proto takový trávník   ani nebude třeba hnojit. Spíš se zaměříme na to, jak nevítaného návštěvníka vypudit. Na trhu jsou pasti nebo repelenty, které krtkovi moc nevoní. Lidové recepty jsou různé: od papíru od syrečků vloženého do ústí nory až po láhev obrácenou hrdlem dolů. Je na vás, který způsob vyzkoušíte, ale většinou se po čase krtek odstěhuje sám. V opačném případě nezbývá než vyhlásit krtkovi „chemickou“ válku.

Když počasí nepřeje práci venku, přesuneme se do skleníku, kde začneme s výsevem letniček. Do truhlíčku nebo květináčků sejeme astry, cínie, slaměnky, hvozdíky, zkrátka všechny letničky, které potřebují předpěstovat. Zrovna tak předpěstujeme kedlubny, které při postupné výsadbě sklízíme už od května.   Květák, salát, ředkvičky, pažitku, pórek, kopr, petrželku a mrkev - to vše můžeme vysít do skleníku nebo otužilejší druhy i ven na záhony.

V okrasné zahradě vyčistíme trvalkové záhony a přihnojíme je směsí rozloženého hnoje a kompostu. Než začnou rašit rozdělíme trsy bylinných a dřevitých pivoněk. Při přesazování na jiné místo je u pivoněk důležité důkladné odplevelení půdy. Hlavně kořeny a oddenky vytrvalých a odolných plevelů (bršlice, pýr či svlačec) pečlivě vybereme z půdy, protože později se jich těžko zbavíme. Současně můžeme použít i již zmíněný herbicid Gasoron. A co nás ještě v březnu čeká? Důkladně zalijeme jehličnany, začínáme s jarním řezem růží a koncem měsíce je začínáme přihnojovat.

Ovocné dřeviny bychom měli mít prořezány a pokud máme v úmyslu „probrat” broskvoň či meruňku, počkejme s řezem ještě o měsíc déle. Březen je nevhodnější čas pro výsadbu maliníků a zahradních borůvek. Maliníky při sázení silně seřízneme a starší výsadbu zmladíme. Krátké a nedorostlé výhony odstřihneme u země, ostatní zkrátíme na délku stodvaceti až stočtyřiceti centimetrů. A těšme se na bohatou úrodu.

Autor: Irena Forejtová