Jaké nože by v kuchyni neměly chybět?

Mít doma dvacet nožů je naprosto zbytečné. V začátku si bohatě vystačíte se třemi, postupně můžete dokoupit další. Základem je jeden velký nůž s čepelí okolo 17 cm. Musí být hlavně ostrý, těžký a dobře sedět v ruce. Proč? Ostré a těžké nože paradoxně způsobují naprosto minimum zranění. Samozřejmě, že když si nedáte pozor, tak se snadno říznete. Situace kdy tlačíte na nůž ve snaze nakrájet třeba mrkev na kolečka a on se vám sveze, už bude ale pasé. Čím větší má nůž váhu, tím méně na něj musíte tlačit. Samozřejmě vše s rozumem, kudla, kterou máte problém zvednout, také nebude úplně to pravé ořechové.

Základní pravidlo zní, malý nůž je na okrajování a drobné práce! Zejména něžné pohlaví mívá ve zvyku pořizovat si domů spousty miniatur. Ty do kuchyně patří, mají ale svou roli. Schopnost nakrájet malým nožíkem tele na nudličky je sice obdivuhodná, leč obvykle doprovázená zvýšenou spotřebou náplastí a obvazů. Na tele je velký nůž.


Optimální sada nožů - velký kuchařský nůž, velký nůž na maso, nůž na chleba, univerzální menší nůž a malý nůž na zeleninu. Foto: WMF

Třetím potřebným pomocníkem je nůž s vlnitou čepelí na pečivo. Výborně řeže tvrdou kůrku chleba a projde i měkčí vnitřní částí. Velmi jej ocení také milovníci baget. Krájení baget jiným nožem než s vlnitou čepelí končí zpravidla nezdarem, spoustou drobků a placatými kousky nakrájeného pečiva. Není dobré nůž používat na cokoli jiného, než je jeho úloha. Lze jej nahradit velkým nožem.


Sekáček na bylinky neboli kolébka s dvojitou čepelí, Foto: WMF

Japonské nože jsou kategorie sama pro sebe…

Japonské nože jsou poněkud vyšší liga. Jsou to nejen pracovní nástroje, ale i umělecká díla. Mají velmi úzké ostří broušené pod úhlem okolo 15 stupňů. Úzký břit, který umožňuje snadné krájení zeleniny, masa i lepivého sushi, aniž by potraviny nějak deformoval, vydrží díky použitému materiálu dlouho ostrý. Aby se takto broušený nůž rychle neztupil, používá se uhlíková (karbonová) ocel. Ta má sice trochu vyšší nároky na údržbu, protože je náchylnější ke korozi, déle však vydrží. Na tento materiál jsou ideální kameny, rozhodně nepoužívejte ocílku.

Japonských nožů je několik základních typů. Santoku, Gyuto (univerzální nůž se čepelí užší než Santoku), Usuba, Ajikiri (malý nožík určený zejména k čištění zeleniny), Sashimi (dlouhý úzký nůž na porcování ryb a plátkování) a Deba (sekáček se širokou čepelí a špičkou).

Santoku je univerzální nůž, se kterým se setkáte pravděpodobně nejčastěji. V japonštině jeho označení znamená „Nůž ze tří ctností“. Na rozdíl od tradičních japonských nožů má oboustranný výbrus. Má širokou čepel dlouhou okolo 17 centimetrů a krásný elegantní tvar. Je dokonale vybalancovaný. Co jiného taky od Japonců čekat, že?



Ručně vyráběné Santoku nože WMF a Hattori

Znáte takový ten hranatý sekáček, co vypadá příliš orientálně, než aby byl z Evropy? To je Usuba. Nůž určený na krájení zeleniny. Ostří je velmi tenké s jednostranným výbrusem, aby zelenina při krájení nepraskala. Většina kuchařek z něj má naprosto zbytečnou hrůzu. Zachází se s ním jedna báseň, a kdo jednou okusí kouzlo Usuby, nedokáže si bez ní kuchyni ani představit.


Usuba nůž Suncraft

Proslulé jsou nože výrobců Mcusta a Hattori.

Údržba nožů

V první řadě je potřeba si uvědomit, že nůž berete do ruky denně. Je to váš přítel, který vám usnadňuje život. Jak se budete chovat vy k němu, tak dlouho vydrží a bude sloužit. Nože skladujte odděleně. Použijte magnet, dřevěné stojany, oddělovače nebo jakoukoli jinou metodu, hlavně zabraňte tomu, aby se o sebe v jednom šuplíku otíraly čepele. Nože se tak velmi rychle tupí a ostří se vylamuje.

Po použití nezapomeňte nůž dobře očistit. Umyjte nečistoty a otřete jej dosucha. Nenechávejte ho zbytečně se povalovat v mokrém dřezu a nehažte na něj nádobí. Nože s dřevěnou ručkou či uhlíkovou čepelí také zbytečně nevystavujte vyšší vlhkosti a nemyjte je v myčce. Pokud takovému noži chcete dopřát ozdravnou lázeň, můžete jej čas od času promazat kapkou olivového oleje, bude vám vděčný.
Ať budete řezat či krájet cokoli, používejte vždy měkký podklad. Výborná jsou plastová a dřevěná prkýnka. Řezání na talíři, plechu nebo skle ničí ostří. A pokud se vám nůž ztupí, ostřete jej vhodnými nástroji k tomu určenými. Pokud v domácnosti zrovna nevlastníte brusné kameny, pořiďte si kvalitní ostřič. Méně kvalitní obvykle napáchají více škody než užitku. Lehounce můžete nůž dobrousit na kusu řemene s brusnou pastou.


Umyté a suché nože je nejlépe skladovat v bloku. Foto: WMF

Kde nakoupit nože?

Pokud si chcete pořídit opravdu kus kvalitní oceli, zajděte do nožířské speciálky, kde vám poradí. Na internetu je také poměrně dobrá nabídka. Dobré nože se pohybují od pár set až po několik tisíc, v závislosti na kvalitě materiálu a provedení. Zvolit můžete mezi noži evropskými nebo japonskými. Evropské kuchyňské nože jsou obvykle z nerez oceli a úhel broušení bývá okolo 25 stupňů. V Evropě se výroba soustředí například do oblasti Solingen, kde působí mnoho různých výrobců. Namátkově Zwilling. Spolu s firmou Wüsthof se řadí mezi dva největší výrobce kuchyňských nožů v Německu. Kvalitní kuchyňák lze pořídit i od Švýcarů (Victorinox) a Francouzů (Opinel), pro vlastence je tu česká značka KDS Sedlčany. 

- lub -